Na začátku stála malá skupina vědců se skromnými cíli a na konci jedna z největších a nejprestižnějších vzdělávacích vědeckých institucí na světě. Je ceněna především pro své texty, vynikající fotografie a mapy a v neposlední řadě i za podporování výzkumu a ochrany přírody a kulturního dědictví. Přečtěte si příběh od začátku…

19. století: První číslo, první fotografie, první expediční mapa

Dne 27. ledna 1888 založilo 33 zakládajících členů v klubu Cosmos ve Washingtonu, D.C., společnost, která bude mít za úkol "zvedat úrověň znalostí o geografii a šířit je dál". Prvním prezidentem Národní zeměpisné společnosti (angl. National Geographic Society; dále NGS) se stal Gardiner Greene Hubbard, druhým prezidentem společnosti byl jeho zeť Alexander Graham Bell.

V říjnu 1888 vyšlo první vydání National Geographic. Tehdy bylo vytištěno "pouhých" 200 výtisků a ty byly rozeslány zakládajícím členům. V červenci 1890 publikoval National Geographic první fotografii - záběr Heraldova ostrova v Rusku pořízený z paluby lodi.

V letech 1890 až 1891 vznikla první expediční mapa sponzorovaná NGS - Hora svatého Eliáše na Aljašce. V tomto období byla objevena nejvyšší hora Kanady Mount Logan. Do roku 2012 NGS sponzorovala více než 10 000 výzkumů, projektů na ochranů přírody a expedic. V lednu 1898 se stal Alexander Graham Bell prezidentem NGS.

20. století: Přelomové snímky divoké přírody a cesta do vesmíru

V únoru 1903 se stal prvním stálým editorem časopisu National Geographic Gilbert H. Grosvenor (fotografie v galerii), otec fotožurnalistiky si dal za úkol proměnit časopis v kultovní periodikum - tak jak jej známe v současnosti. Později se stal prezidentem NGS.

V roce 1906 editor Grosvenor na stránkách časopisu publikoval 74 fotografií George Shirase III. Tyto snímky jsou považovány za milníky v dějinách fotografování divoké přírody a odstartovaly tradici magazínu - publikování fotografií z divoké přírody. V červenci téhož roku dva zakládající členové na protest rezignovali - vadilo jim, že se magazín stává "obrázkovou knihou".

 
V roce 1909 NGS sponzorovala expedici Roberta E. Pearyho a  Matthewa A. Hensona na severní pól. V letech 1912 až 1915 NGS podporovala expedici Hirama Binghama v Machu Picchu v peruánských Andách.

V červenci 1914 vyšla v časopise první barvená (nikoliv uměle kolorovaná) fotografie. V roce 1926 pak vychází první barevná fotografie, která byla pořízena pod vodou (fotograf Charles Martin ve spolupráci s vědcem W.H. Longleyem).

V rámci své snahy o propojení vlastních aktivit s ochranou přírody pomáhá NG zakládat v roce 1916 National Park Service - úřad pod Federální vládou Spojených států, jehož úkolem je správa amerických národních parků, národních památníků, chráněných území a různých historických památek.

V listopadu 1929 se Richard E. Byrd jako první proletí nad jižním pólem. Vznikají první fotografie Antarktidy z ptačí perspektivy.

Jane Goodallová spolupracovala s National Geographic Society už na počátku svých výzkumů. Fotografie zachycuje vzácný okamžik - krásný vztah mezi badatelkou a šimpanzy. FOTO : Archiv NG

Během válečných let, v roce 1941, dává NGS sbírku svých fotografií, map a dalších kartografických materiálů k dispozici prezidentu Rooseveltovi a americké armádě k válečným účelům. V následujícím roce NGS dává k dispozici tyto materiály i Winstonu Churchillovi.

V roce 1952 se na stránkách časopisu objevují články od J. -Y. Cousteaua, významného badatele, ochránce přírody, fotografa a filmaře v jednom. Jeho výzkum, ochranářské projekty a popularizace mořského světa se staly světoznámými.

Od roku 1959 se  na obálce pravidelně začaly objevovat barevné fotografie. 

V roce 1960 NG publikoval článek o objevu lidského předka - zástupce Paranthropus. Objevili jej Louis a Mary Leakeyovi v Tanzanii. Tento náš předek pocházel z Afriky, byl ve srovnání s australopithékem vyšší a mohutnější. Dnes převládá názor, že tento rod byl specializovanou býložravou vývojovou větví čeledi Hominidae, která žila ve stejné době jako Australopithecus a Homo habilis a vyhynula někdy na počátku středního pleistocénu. Zástupci rodu Paranthropus žili v období před 2,7 – 1,5 milióny let. Šlo o slepou vývojovou větev, která se možná oddělila od australopithéka.

V roce 1961 začala Jane Goodallová studovat šimpanze v tanzanském národním parku Gombe Stream Park. Její výzkum podporovala National Geographic Society.

Exkluzivně pro National Geographic: Skrytý Titanic aneb První úplné snímky legendárního vraku

V červnu 1962 s sebou John Glenn vezl vlajku NGS do vesmíru při cestě na oběžnou dráhu Země.

V květnu 1963 dosáhl první Američan vrcholku Mount Everestu. Jeho expedici podporovala NGS.

V roce 1967 začal dlouhodobý výzkum horských goril ve Rwandě. Vedla jej Dian Fosseyová s podporou NGS.

V červenci 1969 se spolu s Apollem 11 na Měsíci ocitla i vlajka NGS.

V roce 1979 NG informoval o objevu otisků chodidel starých 3,6 milionu let. Předpokládalo se, že jde o stopy předků moderního člověka.

V roce 1984 objevil podmořský archeolog George F. Bass největší sbírku nálezů z doby bronzové - ve vraku lodi starém 3 400 let (při břehu jižního Turecka).

V roce 1984 začíná vycházet Traveler. V tom samém roce pod vedením Gilberta M. Grosvenora vzniká program Geography Education Program - cílem je pomáhat zlepšovat výuku geografie ve školách.

V září 1985 je oznámeno objevení vraku Titaniku. V čele týmu stál Robert D. Ballard. 

V dubnu 1995 vychází první jazyková mutace časopisu NG - v Japonsku. Nyní existuje celkem 36 jazykových mutací, mezi nimi například mongolská, arabská, rumunská, turecká nebo thajská. A samozřejmě česká! Webové stránky se spouštějí v roce 1996.

V roce 1997 National Geographic vstupuje do televizního světa - nejdříve ve Velké Británii, Skandinávii a Austrálii. V roce 2012 má NG Channel 440 milionů diváků ve 171 zemích a ve 38 jazycích.

V březnu 2002 NG oznámilo, že našlo Sharbat Gulu, "afghánskou dívku" z obálky roku 1985. Stala se symbolem National Geographic.

 V dubnu 2005 rozjíždí NG Genographic Project, mnohaletý výzkum lidské migrace.

 V roce 2008 byl otevřen první obchod National Geographic, nyní jich po světě najdete osm.

 V roce 2010 vyšlo speciální číslo věnované vodě. Šlo o první interaktivní číslo časopisu.

V březnu 2012 se výzkumníku Jamesi Cameronovi podařil ponor na nejhlubší místo planety - na dno Marianského příkopu. Více si přečtěte zde.

Úvodní foto: Robert E. Peary (© Robert E. Peary Collection, NGS)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• VIDEO: Gepard sprinter, jak jste ho nikdy neviděli. Zpomalené záběry nejrychlejšího běžce planety
• VIDEO: Největší pavouk na světě umí hravě sežrat myš nebo ptáka
• TOP videa National Geographic: Unikátní záběry tsunami. Jak vzniká a co způsobuje?