Češi na Antarktidě: Nečekaný návrat české expedice. Co se stalo?

Češi se musí ze stanice vrátit dříve, než se původně čekalo. Co se stalo?

Češi na Antarktidě: Nečekaný návrat české expedice. Co se stalo?

Vzhledem k omezením, která lodní dopravě působí velké množství mořského ledu ve Weddellově moři, rozhodlo chilské vojenské námořnictvo, které zajišťuje dopravu naší vědecké expedice, o ukončení sezóny na české stanici již v polovině února. Přibližně o dva týdny dříve, než tomu bylo v předchozích letech.

Led povolil 8. února

Přes čtvrt století neviděný mořský zámrz v tomto ročním období v průlivu Prince Gustava, který komplikoval výzkumné aktivity české expedice, konečně praskl! Daleko za polovinou jižního léta.

Parazitoložky při práci ve staniční laboratoři. Foto: Pavel Jurajda

Na toužebně očekávanou volnou hladinu okamžitě vyrazil člun týmu parazitologů, který byl v zápětí nucen ustoupit zpět před hladovou kosatkou, která využila nově otevřeného prostoru pro nadechnutí. Po krátkém přerušení mohl výzkum parazitů ryb a dalších mořských živočichů pokračovat – avšak podmínky pro odchyt jejich hostitelů nebyly optimální.

V primitivním člunu 1480 kilometrů Antarktidou. Polárníci zopakovali Shackletonovu expedici

Mořský zámrz zamezil na dlouhou dobu přístupu kyslíku i světla a ryb bylo zvláště zpočátku velmi málo. Při pitvě jejich žaludků se potvrdilo, že všechna zvířata v zámrzem postižené oblasti strádají hladem. I tak se ichtyologovi Pavlu Jurajdovi z Akademie věd ČR a MU během několika dnů podařilo nalovit třináct ryb pěti endemických druhů.

Kolegyně parazitoložky z Masarykovy univerzity, Iva Přikrylová a Šárka Mašová, se pustily do zpracovávání získaného materiálu. Nedostatek studijního materiálu je kompenzován tím, že ryby jsou masivně zamořeny parazity mnoha skupin, jejichž přesné určení bude předmětem další analýzy.

Ve vyhledávání cílových druhů byl o něco úspěšnější další člen parazitologického týmu Rus Andrei Diakin, jehož specializací jsou paraziti mořských bezobratlých živočichů. Z těch se mu podařilo nasbírat především blešivce, přílipky, ježovky a sasanky, přičemž pouze blešivci byli parazity kolonizováni. Všechny druhy živočichů byly uchovány pro sbírky Masarykovy univerzity. 

Ledovce mírně narostly, ale …

Výzkum zaměřený na studium změn místních ledovců v letošním roce zajišťovali studenti doktorského studia Přírodovědecké fakulty MU Tomáš Jagoš, Tomáš Franta a Jan Russnák. Data za rok 2012 ukázala mírný nárůst hmoty ledovců Whisky Glacier a Davies Dome, obdobně jako tomu bylo např. v letech 2009 a 2011. Tento trend epizod pozitivních bilancí hmoty ledovců není v rozporu s jejich dlouhodobým úbytkem, vyvolaným oteplováním v prostoru Antarktického poloostrova. Výrazně teplá sezóna dokáže totiž rozpustit více ledu, než se během tři chladných sezón uloží. Studenti stáhli data z automatických meteorologických stanic rozmístěných na různých částech ostrova a provedli jejich každoroční údržbu.

V rozporu s mořskou situací a dlouhotrvajícím zámrzem se poslední rok z hlediska klimatického nezdá nijak zvlášť chladným. Na rozpad mořského zámrzu má totiž kromě teploty velký vliv především vítr, jenž nebyl během jižního jara 2012 dostatečně silný. 

„Český“ plesiosaurus

Paleontolog na nalezišti. Foto: Pavel Kapler

Paleontolog Radek Vodrážka z České geologické služby (ČGS) se věnoval studiu mimořádné druhové pestrosti fosilních organizmů zachovaných ve svrchnokřídových sedimentech (tj. 70–100 miliónů let starých). Unikátní podmínky umožnily zachování schránek těchto organismů včetně jedinečných drobných detailů, které nikdo dosud neměl šanci poznat.

VIDEO: Pohled do tlamy největšímu predátorovi Antarktidy - mořskému levhartovi

Současně byly upřesněny hranice svrchnokřídových souvrství pro podrobnou geologickou mapu severní části ostrova Jamese Rosse, kterou zpracovává ČGS. Plavební podmínky komplikované mořským zámrzem bohužel nedovolily dosažení sousedního ostrova Vega, na kterém bylo plánováno vyzvednutí zbylých částí kostry prvního „českého“ plesiosaura z Antarktidy objeveného mladým paleontologem v sezóně 2010–2011.

Výzkum sopečné činnosti

Geologická skupina ve složení Slavomír Nehyba (Ústav geologických věd MU) a Daniel Nývlt (MU/ČGS) se v sezóně 2012–13 zaměřila na studium vulkanoklastických až ledovcových sedimentů vázaných na neogénní podledovcovou sopečnou činnost během chladných a teplých období.

Členové expedice naslouchají ve společenské místnosti stanice J.G. Mendela přednášce svého kolegy zoologa. Foto: Pavel Kapler

Sedimenty podmořských gravitačních proudů zde vznikaly v chladných dobách s vyšším rozsahem zalednění v důsledku roztápění ledovců činností vulkánů za vzniku rozsáhlých jezer, která se často velmi dramaticky odvodnila do moře.

Během teplých období místní vulkány vyrostly nad mořskou hladinu a tvořily pyroklastické proudy a přívaly. Tyto procesy lze na ostrově Jamese Rosse studovat asi nejlépe na celém světě. Jejich poznání umožní pochopení vztahu vulkánů a nadložních ledovců z hlediska rizika katastrofických událostí, ke kterým historicky docházelo a může opět docházet např. v obydlených oblastech Islandu.

Lukáš Krmíček, odborník na vyvřelé horniny z Vysokého učení technického v Brně, provedl v průběhu jižní letní sezóny 2012–2013 systematický odběr vzorků vulkanických hornin severní části ostrova Jamese Rosse. Zaměřil se především na vulkanity s makroskopicky patrnými krystaly olivínu a chromitu, které mohou doprovázet výskyt diamantů, neboť pocházejí z hloubky až sta kilometrů, jejichž studium pomůže lépe pochopit charakter zemského pláště, který se pod ostrovem nachází. Rovněž odebral valouny různých typů magmatických hornin (žuly, gabra, diority) přinesených ledovcem z prostoru Antarktického poloostrova. Kombinovaná petrografická a geochemická analýza těchto valounů nám v budoucnu pomůže „odhalit“ konkrétní oblast, ze které byly valouny ledovcovou činností odneseny.

Zamrzlé moře bránilo návštěvám.

Mořský zámrz, který zkomplikoval výzkum, překazil i společenské události, které byly pro tuto sezónu plánovány – českou stanici JGM nenavštívila ani polská turistická jachta Selma s kvestorem MU Ladislavem Janíčkem a fotografem Jirkou Kolbabou na palubě, nebyla ani možná návštěva kolegy hydrologa Jeníka Kavana, který v týmu argentinských paleolimnologů pracoval „u sousedů“, na pouze osm kilometrů vzdáleném ostrově Vega.

Momentálně probíhá poslední zpracovávání a balení odebraného vědeckého materiálu před transportem do ČR a příprava na zazimování stanice. Chilská válečná loď Aquiles by měla expedici vyzvednout během několika dnů. Vědci se na stanici vrátí až za deset měsíců.

 …

Ze stanice J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse jménem všech členů výpravy čtenáře srdečně zdraví Pavel Kapler (správce stanice a vedoucí české vědecké expedice Antarktida 2012–13).

(redakční úprava Hynek Adámek)
Úvodní foto: Česká vědecká stanice J.G. Mendela v zajetí sněhu; v pozadí majestátní vrchol Bibby Hill (377 m n.m.). Foto: Tomáš Franta

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.