Extrémní zima v Antarktidě. Zaskočila nejen české vědce na Mendelově stanici, ale i tuleně a tučňáky

Tuhá antarktická zima komplikuje život na české vědecké expedici, přesto jsou počátky jejího působení docela slibné. Už za pár týdnů vědci nasbírali fosilní pozůstatky prozatím neidentifikovaného mořského obratlovce…

Extrémní zima v Antarktidě. Zaskočila nejen české vědce na Mendelově stanici, ale i tuleně a tučňáky

Tak chladnou zimu jaká byla letos, zde asi naposledy zažily britské expedice, které na ostrově Jamese Rosse pracovaly v rámci Geofyzikálního roku v období 1957-1958. A určitě i Argentinci, kteří v oblasti působí od roku 1969. Každopádně tak drsný průběh zimy tady nebyl už více jak čtvrtstoletí zaznamenán a zima roku 2012 byla z tohoto hlediska opravdu překvapivá.

Co znamená tuhá zima pro expedici?

Údržba meteorologických přístrojů na stanici J.G. Mendela. Autor: Tomáš Jagoš, Masarykova univerzita

Zanechala kompaktní mořský zámrz. Led stále pokrývá většinu Weddellova moře kolem Antarktického poloostrova a s ním související průlivy včetně kanálu Prince Gustava, který odděluje ostrov Jamese Rosse od Antarktického poloostrova.

Mendelova stanice v Antarktidě opět ožila. Vědci potřebovali ke zprovoznění základny 3 dny

Rozsáhlý zámrz ovlivňuje průběh české vědecké expedice: už vylodění z chilského vojenského ledoborce bylo komplikované (muselo se celé provádět vrtulníky), je také obtížnější získat vzorky ryb pro parazitologický výzkum, a navíc je momentálně nemožné dostat se do vzdálenějších lokalit terénního výzkumu, kam byl plánován přesun pomocí gumových motorových člunů.

Mimo dosah vědců tak zatím zůstává ostrov Vega Island s paleontologickými nalezišti, Trinity Peninsula, kde stojí automatická stanička pro sběr meteorologických dat, Torrent Valley, kde měly být v letošním roce provedeny odběry pro chemické analýzy, i vzdálené jezero Hidden Lake, kde byl plánován odběr sedimentů pro rekonstrukci změn klimatu během holocénu.

Zaskočená zvířata

Mořský zámrz zaskočil i přirozené obyvatele této oblasti. V blízkosti stanice jsme nalezli několik čerstvě uhynulých tuleňů leopardích a krabožravých. Nepodařilo se jim najít cestu k otevřené vodě. Problémy mají ptáci - například chaluhy antarktické se teprve nyní s téměř dvouměsíčním zpožděním pokoušejí zahnízdit a zřejmě marně. 

Flora a fauna Antarktidy – co zde roste, plave či létá

Zimu dokumentovaly i naše přístroje - nejnižší teplota byla naměřena na konci zimy v září: -30,6 °C. I uvnitř stanice přesto, že je stanice dobře izolovaná, klesla teplota vzduchu na -16 °C.

Jediná rozmrzlá mělčina

Odchyt bezobratlých živočichů z jezera Lachman 1. Autor: Ivo Sedláček, Masarykova univerzita

Práce české expedice s mezinárodní účastí je tak omezena na území ležící v relativní blízkosti stanice J. G. Mendela. Dvě hodiny pochodu od ní, na nejzazším výběžku Cape Lachman, se nalézá ke břehu přiléhající mělčina, která v právě vrcholícím jižním létě již roztála.

Plocha volné hladiny není velká, je to ojedinělé "refugium" schopné udržet mořský život závislý na přístupu k vodě/vzduchu a přitahuje k sobě především tuleně Weddellovy, tučňáky kroužkové, oslí i uzdičkové, kteří jsou cílem zoologických, mikrobiologických a parazitologických výzkumů.

Každý den, kdy to počasí dovolí, míří biologové k této oáze mořského života. Vědci si odtud již mimo několika ryb do staniční laboratoře přinesli vzorky trusu obratlovců (tučňáků, tuleňů a chaluh antarktických), či mořské mlže a jiné bezobratlé živočichy (blešivce, gonophory atd.).

Dlouhodobá sledování

Některá z nich byla započata už v sezóně předcházející výstavbě stanice; běží nepřetržitě od roku 2004. Jsou zde prováděna měření intenzity celkového slunečního záření, škodlivého UVB záření a základních meteorologických prvků.

Rostlinná fyziologie - jedná se především o terénní experiment, kdy vědci pomocí tzv. open-top chambers (tj. experimentálních skleníčků s otevřeným vrcholem) uměle navozují oteplení prostředí vegetace a sledují reakce mechového a lišejníkového společenstva na tento proces. 

Mořský zámrz nebrání českým vědcům v pokračování rozsáhlých glaciologických a topografických měření ve vnitrozemní ostrova Jamese Rosse na údolním ledovci Whisky Glacier a ledovci Davies Dome. První terénní kemp zbudovaný u jezera Monolith Lake, který je výchozím bodem pro práci na ledovcích, bylo ale nutné kvůli zhoršenému počasí opustit, a proběhl tak sběr dat pouze na jednom z ledovců.

Teď věříme, že se sem za pár dní opět budeme moci vypravit a výzkum bude dále pokračovat.

 

Zkameněliny a fosilie neznámého mořského obratlovce

Mimo vědce působící na Masarykově univerzitě se expedice účastní i externisté. Paleontologovi z České geologické služby se během uplynulých dvou týdnů podařilo nalézt fosilní pozůstatky prozatím neidentifikovaného mořského obratlovce a zahájit sedimentologický výzkum souvrství Santa Marta, které slibuje unikátní nálezy zkamenělin. 

Geolog z Vysokého učení technického v Brně zatím zmapoval několik výchozů vzácných na sodík bohatých bazaltů (hawaiitů) a zahájil podrobné studium hydrotermálních systémů, které vulkanickou činnost na ostrově Jamese Rosse v dávné minulosti doprovázely. V místních sedimentech objevil ledovcem donesené žilné magmatity, které se již ve své původní oblasti výskytu (na Antarktickém poloostrově) nenacházejí.

Jen tady, na Islandu a v Kanadě

Spolupracující tým vědců Masarykovy univerzity a České geologické služby průběžně pracuje na detailním popisu sedimentárních hornin vázaných na tání ledovcového pokryvu během vulkanických fází. Ostrov Jamese Rosse totiž přináší unikátní možnost studia interakce vlivu zalednění a vulkanické činnosti na vznik specifických typů sedimentů, které se pouze v omezené míře vyskytují jen na Islandu a v arktické Kanadě. Jejich práce umožní lepší pochopení sedimentárních procesů při rychlém tání ledovců způsobených vulkanickými erupcemi.

Domácí chléb

Stanice žije i dalšími událostmi – během uplynulých dvou týdnů oslavili členové vědecké expedice dvoje narozeniny. K pečení tradičního „Mendlova“ chleba, který je letos díky podpoře společnosti PRO-BIO pečen z špaldové bio mouky a s pomocí bio prášku z vinného kamene, přibylo i pečení dortů. Ani „místní“ zdroje nezůstávají opomenuty – z Chile si přivezli čerstvou i mraženou zeleninu a ovoce, maso, sýry, čokolády, a dokonce i suroviny na netrpělivě očekávané originální antarktické utopence.

Ze stanice J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse jménem všech členů výpravy čtenáře srdečně zdraví

Pavel Kapler
(správce stanice a vedoucí české vědecké expedice Antarktida 2012-13)

(redakčně upraveno: Hynek Adámek)

ÚVODNÍ FOTO: Česká vědecká stanice J.G. Mendela a zvolna mizející závěj na její osluněné severní straně. (autor Ivo Sedláček, Masarykova univerzita)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.