Mendelova stanice v Antarktidě opět ožila. Vědci potřebovali ke zprovoznění zákl

Po dvou týdnech cestování dorazila výprava vědců z Česka na antarktickou stanici Johanna G. Mendela na Ostrově Jamese Rosse, kterou provozuje Masarykova univerzita v Brně. Jejich transport komplikovalo zamrzlé moře a také nejsilnější bouře za uplynulý rok v Drakeově průlivu.

Mendelova stanice v Antarktidě opět ožila. Vědci potřebovali ke zprovoznění základny 3 dny

ČTK o tom dnes informoval vedoucí expedice Pavel Kapler. Polární stanici našli vědci ze tří stran zahrnutou až po střechu sněhem. S jejím zprovozněním se zapotili; potřebovali na něj tři dny.

Čeští vědci odjeli do Antarktidy. Budou zkoumat klima a život na nejdrsnějším místě planety

"Celoplošný mořský zámrz, který v lednu nebyl v této části Antarktidy pozorován minimálně 25 let, pokrýval nejenom průliv Prince Gustava, oddělující ostrov od Antarktického poloostrova, ale i všechny okolní průlivy a zálivy Weddellova moře," uvedl Kapler k důsledkům uplynulé extrémní zimy v Antarktidě.

V zimě je Mendelova vědecká stanice vždy opuštěná. Vědci na ni přijíždějí v době, kdy v Antarktidě nastává jaro. Letos je ale moře u základny zamrzlé. Výpravě znemožnilo vylodění na pontonu.

Na palubě chilského ledoborce, který je vezl na jih, tak zůstal kontejner určený pro vodní hospodářství, část vědeckého vybavení a potravin a pět nových postelí a fotovoltaické panely pro stanici. Nepříznivé sněhové podmínky a zamrzlé moře komplikují práci v terénu ve vzdálenějších lokalitách.

Již po sedmé!

Sedmá expedice dorazila do zamrzlých antarktických končin v pořádku. FOTO: Archiv Pavla Kaplera

Letošní, již sedmé, expedice do Antarktidy se účastní 20 osob. Výpravy se zúčastní vědci z Masarykovy univerzity, České geologické služby, Vysokého učení technického v Brně a technici společnosti Czechoslovak Ocean Shipping. Vědecká část výpravy se zaměří mimo jiné na tamní klimatické podmínky, modelaci škodlivého UV záření, výzkum vegetace nebo na parazitologii a vulkanologii.

Výprava má letos i mezinárodní složení. Jsou v ní i dva Slováci a jeden Rus. Více se o složení expedice a jejím poslání dočtete v jednom z našich dřívějších článků. Členy expedice jsou letos mimo vědců z Masarykovy univerzity (MU) a techniků společnosti Czechoslovak Ocean Shipping také paleontolog Radek Vodrážka z České geologické služby (ČGS) a geologové Daniel Nývlt (MU/ČGS) a Lukáš Krmíček z Vysokého učení technického v Brně. Posledním geologem je
Slavomír Nehyba (MU), který se bude věnovat vulkanoklastickým a jezerním sedimentům.

Dlouhodobý výzkum zaměřený na fyziologii nižších rostlin povede letos Peter Váczi. Posluchači doktorského studia Přírodovědecké fakulty MU (Tomáš Jagoš, Tomáš Franta a Jan Russnák) navážou na probíhající dlouhodobé výzkumy klimatologické a glaciologické, zatímco čtvrtý z nich, Pavel Coufalík, se zaměří na analytickou chemii.

Nahá Antarktida: na odhalené mapě vypadá jako hlava nosorožce

Na loňský úspěch předběžného průzkumu v sezóně 2012–13 naváže tým parazitologů MU (Iva Přikrylová, Andrei Diakin a Šárka Mašová) doplněný ichtyologem Pavlem Jurajdou (MU/AV ČR). Výzkum vlivu extrémního prostředí a zátěže na lidský organismus povede lékař výpravy, Kristián Brat z Lékařské fakulty MU.

Novinkami rozšiřujícími portfolio oborů využívajících infrastrukturu stanice J.G. Mendela jsou mikrobiologie (Ivo Sedláček) a zoologie bezobratlých (Martin Vácha). Přestože jsou všichni pracovníky českých institucí, je tato výprava s mezinárodní účastí – mimo patnácti Čechů a dvou Češek jsou přítomni i dva Slováci a jeden Rus.

Návštěva velvyslanectví v Santiagu

Sedm členů expedice bylo pozváno na návštěvu Velvyslanectví České republiky v Santiagu de Chile. Proběhla 2. ledna 2013 a členové expedice seznámili pana velvyslance Ing. Zdeňka Kubánka a jeho spolupracovníky s českým vědeckým programem v Antarktidě.

Nejzajímavější byla diskuze o budoucnosti postavení České republiky mezi státy Antarktické smlouvy (Antarctic Treaty) se zvláštním zřetelem na Chile a Argentinu, neboť právě dobré vztahy na této úrovni mohou významně ovlivnit české vědecké aktivity v Antarktidě. O půlnoci téhož dne pak expedice přistála v patagonském Punta Arenas. 

Nejsilnější bouře za poslední rok

Následujícího dne proběhla krátká setkání s kolegy z vědeckých týmů Chile, Bulharska a Ekvádoru a česká výprava byla varována, že uplynulá jižní zima byla extrémně chladná. Zanechala po sobě nezvykle velké množství sněhu, který ani začátkem ledna, téměř na vrcholu jižního léta, neroztál.

V očekávání možných logistických nesnází se členové expedice téhož dne nalodili na ledoborec chilského vojenského námořnictva Almirante Oscar Viel, který se již po několikáté stal na přechodnou dobu jejich domovem. Cestu přes Drakeův průliv zkřížila ledoborci nejsilnější bouře za poslední rok, jak členům české výpravy potvrdili kolegové z ruské stanice Bellingshausen na ostrově Krále Jiřího (souostroví Jižní Shetlandy), kde se po překonání zrádného průlivu zotavili. 

Obavy se potvrzují

Po zastávce na Jižních Shetlandách již chilský ledoborec zamířil přímo k ostrovu Jamese Rosse. Obavy ze ztížených plavebních podmínek způsobených množstvím mořského ledu se potvrdily již v průlivu Antarctic Sound. Uplynulá zima byla skutečně extrémní – celoplošný mořský zámrz, který v lednu nebyl v této části Antarktidy pozorován minimálně 25 let, pokrýval nejenom průliv Prince Gustava, který odděluje ostrov Jamese Rosse od Antarktického poloostrova, ale také všechny okolní průlivy a zálivy Weddellova moře. Vylodění pomocí pontonu nebylo možné a pro transport expedice bylo třeba využít dvou vrtulníků, které plně naložené létaly více než šest hodin na vzdálenost přes sedmdesát kilometrů. První dvojice letů vrtulníků s vedoucím expedice, lékařem a dvěma techniky přistály v blízkosti stanice J.G. Mendela 13. ledna v 15 hodin chilského času (SEČ-4 hod.) a stanice po téměř deseti měsících znovu ožila. 

Zádrhel v dopravě

Na palubě ledoborce Almirante Viel však musel zůstat kontejner určený pro vodní hospodářství a v něm mimo část vědeckého vybavení a potravin i pět nových postelí a 108 výkonných fotovoltaických panelů, které měly být hlavním rozšířením a vylepšením stanice v této sezóně. S nasazením všech sil členů expedice a chilského námořnictva se ale podařilo přepravit základní vědecký materiál a zásoby potravin – především pytle s moukou a těstovinami.

Stopy po zimě

Extrémní zima zanechala stanici pod rekordním množstvím sněhu sahajícím ze tří stran až po úroveň střechy. Všech dvacet členů výpravy se ihned zapojilo do zpřístupnění stanice (odházení sněhu a provedení pravidelné údržby všech externích zařízení) a zprovoznění podpůrných systémů (vody, elektřiny, vzduchotechniky a topení). Zabralo to téměř tři dny.

Co s člověkem udělá sto stupňů pod nulou

Přes nepříznivé sněhové podmínky na ostrově a mořský zámrz znemožňující využití člunů pro příbřežní plavbu (je nezbytná k dosažení vzdálených lokalit) budou vědci usilovat o získání maximálního množství naměřených dat a odebraných vzorků. Intenzivní prací v terénu i ve staničních laboratořích stráví více než čtyřicet dní.

A jak probíhá komunikace s okolím? Přenos zpráv probíhá i letos prostřednictvím vylepšeného komunikačního systému Bender III sestaveného na míru antarktické misi odborníky z Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci se společností INTV, spol. s r.o.  

Za členy expedičního týmu čtenáře zdraví vedoucí expedice a správce stanice Pavel Kapler

(redakční úprava Hynek Adámek)

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.