Předchůdci Václava Vojtěcha – prvního českého polárníka

Ví se o nich málo, mluví ještě méně, ale jejich životní osudy stojí za to.

Předchůdci Václava Vojtěcha – prvního českého polárníka

Heinrich Klutschak (1848–1890)

Z obyvatel českých zemí se nejblíže k Antarktidě dostal před Václavem Vojtěchem právě on. Pražský rodák, studoval na německé technice v Praze, kde získal základ pro zeměměřičství a kartografii. Absolvoval dělostřelecké učiliště a v letech1866–1871 sloužil u 1. dělostřeleckého pluku v rakousko-uherské armádě. Po propuštění z armády odešel do Spojených států.

V roce 1877 vyplul na lodi Flying Fish s lovci tuleňů z přístavu New London přes Kapverdské ostrovy směr jih. 22.září 1877 přistál na ostrově Jižní Georgia v blízkosti Antarktidy. Heinrich Klutschak zde během pobytu stačil vytvořit geografický náčrtek souostroví. Při loučení s polárními kraji popsal podobu antarktického zalednění:

„Předtím než se nám pevnina ztratila z dohledu, ukazovala se nám v celé nádheře, majestátu a mohutnosti ledovcové hory typické pro jižní polokouli. Nemají ty gigantické, pitoreskní, trochu dobrodružné, napodobující formy, jaké nalézáme na severu, ale jsou to velké, někdy až na míle dlouhé, až 200 stop vysoké ledové kolosy, které jakoby vytesané vystupují svislými stěnami z moře. Pohled na tyto němé obry, proti nimž jsou vlny u mysu Horn bezmocným živlem, nás naplňuje obdivem a ptáme se, jak to musí vypadat tam, kde tato monstra vznikají.“

Ve Spojených státech se objevil v dubnu 1878 a díky zkušenostem z polárních krajů se Klutschak okamžitě zapojil do nevelké výpravy amerického jezdeckého poručíka Fredericka Schwatky, která pátrala v Arktidě po tragicky záhadně zmizelé Franklinově expedici.

Výprava skončila v roce 1880 a kromě vlastního hledání přinesla cenné poznatky o životním stylu Inuitů. Heinrich Klutschak se potom na krátký čas objevil v Evropě a přednášel o arktických zážitcích Schwatkovy výpravy. Pak se vrátil do Ameriky kde 26. března 1890 umírá na tuberkulózu.

Viktor Czegka (1880–1973)

O Czegkově účasti v první Byrdově expedici píše dokonce sám Byrd v knize „ Na jižní točnu“. Popisuje jej jako „geniálního mechanika, který si uměl skoro se vším poradit.“

Ve své tajuplné dílně na základně Malá Amerika vymyslel nové zařízení na vyvolávání leteckých filmů, zdokonalil používané saně, upravil cestovní vařič…

Když Byrd připravoval druhou výpravu (1933–1935) vybral si jej jako manažera a správce zásob. Viktor Czegka se narodil na Moravě v obci Hluchov, kam se jeho předkové přestěhovali z Německa.

Od roku 1904 žil natrvalo ve Spojených státech. S přestávkami, vyplněnými expedicemi, sloužil 30 let u námořní pěchoty. V první Byrdově expedici plul na lodi City of New York a k Antarktidě dorazil už měsíc před Vojtěchem. Je zajímavé, že o Czegkovi – občanovi USA německé národnosti a narozeném na Moravě se Vojtěch ve své knize nikde nezmiňuje. Ti dva se ale přitom spolu určitě museli během expedice potkat. Když ne v Antarktidě, tak při návratu. Tehdy nějakou dobu pluli na jedné lodi a Viktor Czegka uměl česky.

Úvodní foto: Viktor Czegka  v “práci”. Někdy po 1. světové válce – v pozadí dobře patrný tank.  

FOTO: archív Stanislava Bártla

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.