Ptali jste se vedoucího antarktické stanice Pavla Kaplera: Antarktická sezóna pro české vědce začíná

Přinesli jsme vám exkluzivní informace o startu další sezóny na vědecké stanici J. G. Mendela. Měli jste jedinečnou příležitost zeptat se na cokoli vedoucího expedice Pavla Kaplera. Vybrali jsme ty nejzajímavější otázky a přinášíme vám odpovědi přímo z prostředí příprav na antarktickou expedici.

Ptali jste se vedoucího antarktické stanice Pavla Kaplera: Antarktická sezóna pro české vědce začíná
Ptali jste se vedoucího antarktické stanice Pavla Kaplera: Antarktická sezóna pro české vědce začíná
Zdroj: archiv

1. Co všechno musím udělat, abych mohl také jet na Antarktidu?

Dostat se na Antarktidu sice není úplně snadné, ale ani nemožné - „stačí“ se stát součástí nějaké vědecké expedice, nebo členem posádky polární stanice - nadaní vědci, schopní technici či další profese (např. lékaři) mají v tomto směru velkou šanci. Velké stanice (tedy větší než je ta naše) potřebují i další personál, jako jsou třeba kuchaři, údržbáři a kapitáni plavidel.

První český vědec na Antarktidě: Výzkum v nejdrsnějších podmínkách na Zemi

Mimo vědců, kteří mají výzkumné granty, se na českou stanici každý rok dostanou i tři studenti postgraduálního studia s odpovídajícím odborným zaměřením a excelentními studijními a vědeckými výsledky. Souběžně probíhá pro „nevědce“ i tzv. dobrovolnický program: stačí nabídnout, čím můžete české vědě svou přítomností v Antarktidě prospět vy - ale pozor, je třeba podotknout, že tento program je určen pro osoby vynikající mimořádnými znalostmi či možnostmi - pokud jsou v nabídce schopnosti běžné, jako je odhazování sněhu, nátěr oprýskaných kontejnerů nebo vaření, je šance na účast v expedici minimální. Dobrovolník se podílí na všech činnostech expedice, cestu a pobyt si platí sám.

Jinou možností, jak se dostat do Antarktidy, je zaplatit si turistickou cestu, nebo se stát průvodcem ve službách cestovní kanceláře - „zájezdy“ do antarktického prostoru jsou nabízeny už i v České republice. V případě, že nejste členem personálu, však musíte počítat s vynaložením nemalých nákladů. 

2. Loňské počasí na expedici bylo poměrně drsné. Dá se už teď odhadnout, jaké bude letošní antarktické léto?

Tuleň Weddelův je živočichem přímo stvožřeným k životu v mrazu. FOTO: Thinkstock

Počasí je na Antarktidě faktorem, který řídí vše - dobrá předpověď je základ pro úspěch i přežití. Více než kdekoli na světě je však v Antarktidě počasí nepředvídatelné a nestálé - krátkodobá předpověď, kterou používáme na stanici J.G. Mendela, je spolehlivá maximálně den až dva dopředu (občas ani to).

Co se týče obecnějšího chování klimatu v průběhu vědecké sezóny, i kdybychom uvěřili laické teorii, že mírná zima na severní polokouli znamená chladné léto na polokouli jižní (a naopak), stejně zatím ani vzdáleně netušíme, zda nás v České republice čeká zima mírná či tuhá. Je moudřejší počítat s horší variantou a být připraven i na častější extrémní výkyvy počasí, které jsou v souvislosti s klimatickou změnou očekávány.

3. Vezete tam jeden kontejner, kolik váží a jak ho budete transportovat z lodi?

Dvacet stop dlouhý kontejner, který vezeme s sebou a který obsahuje množství techniky a vybavení, váží celkem téměř 18 tun. Operace vylodění bude jistě velikou zkouškou pro všechny členy expedice i posádku chilského vojenského ledoborce Almirante Oscar Viel. Z ledoborce na pevninu dopraví kontejner jeřáb a plovoucí ponton hnaný dvěma silnými motory; mimo nebezpečí výskytu mořského ledu a nepříznivé povětrnostní podmínky musíme bedlivě sledovat čas, neboť na mělčině, která u stanice je, hraje při vylodění tak těžkého nákladu příliv a odliv klíčovou roli. Obsah kontejneru bude vynošen ručně, pomáhat budou všichni členové expedice. Na břeh se vyprázdněný kontejner dostane na ližinách s pomocí soustavy lan, kladek a silného navijáku na hydraulický pohon. Díky spolupráci s argentinskými oceánografy již víme, že optimální podmínky pro vylodění nastanou v nočních až brzkých ranních hodinách, celá operace bude trvat nejméně osm hodin. Držte nám palce, určitě se nám všem hodně uleví, až bude kontejner bezpečně nad čárou přílivu.

4. Projevuje se na stanici už nějak skutečnost, že odolává zdejšímu podnebí 6 let?

Česká stanice je postavena velmi bytelně, nicméně dílčí opravy jsou kvůli extrémním podmínkám (silný vítr, písečné bouře, těžký náklad sněhu a ledu, apod.) opravdu sem tam nutné; loňská sezóna si tak vyžádala například opravu střechy a dvou větrných elektráren. V nadcházející sezóně bude dokončen monitoring přímo zaměřený na posouzení technického stavu stavby hlavního objektu stanice, na základě kterého budou k realizaci navržena případná předběžná či nápravná opatření. 

Dům na lyžích, se saunou a horolezeckou stěnou. Tak se staví na Antarktidě

5. Jaké vylepšení stanice bude letos nejzásadnější?

Mimo zateplený a důmyslně upravený kontejner, který bude sloužit pro úpravu a skladování zásob pitné vody, je to především instalace 108 fotovoltaických panelů, která zřejmě zásadním způsobem změní tvář stanice z osluněné severní strany (od moře). V kombinaci s tradičními větrnými elektrárnami a loni nainstalovanou sestavou bateriových bloků pro ostrovní systém tak máme naději, že zásobování energií z obnovitelných zdrojů dosáhne při vhodných podmínkách 100 %. Svým rozsahem menší, ale dosahem významnější upgrade bude zvýšení ubytovací kapacity z 15 na 20 lůžek (plus tři lůžka nouzová). Stanice tak bude schopna pojmout oproti minulosti pět vědců navíc - Masarykova univerzita, která je vlastníkem a provozovatelem stanice, si od tohoto kroku slibuje přínos především v podobě dalšího posílení významu a nových výstupů české antarktické vědy. Rozšíření kapacity bude testováno přímo v této sezóně, kdy na ostrov Jamese Rosse míří 20 osob. 

Antarktida není pustým místem. FOTO: Thinkstock

6. Jako vedoucí expedice asi máte i pravomoc nějakého člena vyloučit. Čím by se musel podle vás někdo z vědců během pobytu provinit, aby to přicházelo v úvahu? A jak by potom takové vyloučení vlastně probíhalo?

Nástroj „vyloučení člena expedice“ sice v arzenálu vedoucího je, ale přirozeně se snažíme všemi silami předejít každé situaci, kdy by bylo jeho použití nutné - od pečlivého výběru kandidátů (včetně konzultace sporných případů s psychologem) až po snahu maximálně umožnit členům expedice při pobytu „na konci světa“ odpočinek a duševní očistu.

Obecně můžeme říci, že tento trest je ultimativním řešením nejvážnějších případů, při kterých by došlo či mohlo dojít k ohrožení života či k velké majetkové škodě. Provinilého člena expedice by pak čekala nejrychlejší cesta domů na vlastní náklady (které rozhodně nejsou malé) a doma pak pracovně- (případně občansko- či trestně-) právní následky.

Z Brna zdraví a za otázky děkuje Pavel Kapler, vedoucí expedice

Úvodní foto Pavla Kaplera: Miloš Barták

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články