Hry na Pražském hradě

Publikováno: 7.12.2009. Autor: Text: Jan Frolík a Josef Matiášek, Foto: Martin Frouz, Přečteno: 7899 ×.

Na přelomu roku 2008 a 2009 byla provedena na Pražském hradě ve Starém královském paláci v prostorách Vladislavského sálu rozsáhlá rekonstrukce podlah a obnova dalších částí interiéru, která navazovala na mnoho restaurátorských oprav z předchozích let.

V tomto pozdně gotickém prostoru, kde mimo běžné společenské akce probíhaly i oslavy korunovací králů, se v královských dobách i čile obchodovalo. Prodávaly se zde mimo nádobí a předmětů z drahých kovů, křišťálu a skla také hodiny, sošky, perské koberce, hudební nástroje, obrazy a grafické listy (sloužily městským mistrům jako předlohy a inspirace jejich prací), také hrací karty a kostky, kalendáře, dýmky a mnoho dalšího.

Lze tedy bez nadsázky říci, že tímto, ve své době největším sálem v Čechách, procházely dějiny. A koneckonců prochází dodnes, například při inauguracích prezidentů.

1.Slavná mědirytina z roku 1607 zobrazující Vladislavský sál, kde vidíme vedle členů perského poselstva, kteří si sem přišli koupit něco na památku, i jiné nakupující a prodávající v honosném oblečení. Zobrazeno je samozřejmě i luxusní zboží, které se zde obchodovalo. Autorem tohoto díla je Aegidius Sadeler, někdy nazývaný též Egidius nebo česky Jiljí. Narodil se pravděpodobně v roce 1570 v Belgii (Antverpy), zemřel v roce 1629 v Praze. Byl významný rytec a grafik rudolfínské doby. Autor: Reprodukce / foto: Jan Vrabec MHMP

2.Pohled do téhož sálu z opačné strany o čtyři sta let později. V tomto okamžiku zde pracovníci Archeologického ústavu AV ČR provádějí archeologický výzkum. Předmětem bádání byly především zásypy pod rekonstruovanou podlahou, které k překvapení všech skrývaly mnoho zajímavých nálezů. Po zpracování a vyhodnocení těchto nálezů vznikne další část mozaiky poznání, kterou ARUP, slavící v této době 90. výročí svého založení, skládá na Pražském hradě již od roku 1925. Autor: Martin Frouz

3.Rytina na jižní stěně sálu, která zobrazuje podobu Pražského hradu před katastrofickým požárem roku 1541. Starý královský palác s Vladislavským sálem je zde zobrazen ještě s trojicí stanových střech v původní pozdně gotické podobě od stavitele Benedikta Rieda. Autor: Martin Frouz

4.Průhled ze sálu vitrážovými okny na nejstarší část katedrály sv. Víta. Autor: Martin Frouz

5.Na Pražském hradě se setkáváme s množstvím „lidových“ rytin a nápisů. Obrázek na snímku je vyryt do kamenného obložení okna jižní pavlače Vladislavského sálu. Autor: Martin Frouz

6.Jižní pavlač Vladislavského sálu je celá pokrytá množstvím živelných nápisů a rytin z konce 16. a začátku 17. století. Je až s podivem, jak dlouho se kromě vyrytých obrazců zachovávají mnohdy i nápisy, podpisy a náčrtky prováděné křídou či podobným materiálem. Autor: Martin Frouz

7.Vraťme se ale do interiéru Vladislavského sálu, kde právě probíhá odsávání velmi prašného zásypu. Právě tato prašnost, která komplikovala práci nejen archeologům, ale všem pracovníkům, je důkazem velmi suchého prostředí pod podlahou. Takto odsátý materiál se později postupně třídil na jemných sítech. Autor: Martin Frouz

8.Hrst předmětů denní potřeby a ozdob vybraných při prvotním třídění, které je zapotřebí dále roztřídit a identifikovat. Autor: Martin Frouz

9.Mezi velmi časté nálezy patřily různé oříšky, slupky a skořápky. V těchto kvantech pozůstatků pochutin se nalezly i skořápky „buráků“, respektive podzemnice olejné. Jde tak pravděpodobně o nejstarší důkaz přítomnosti této pochutiny v Evropě. Autor: Martin Frouz

10.V raném novověku oblíbené kapesní sluneční hodinky. Exempláři chybí vrchní destička a kovové části. Pro určení přesného času bylo nezbytné slunečné počasí a přesné určení světových stran. Autor: Martin Frouz

11.Fragment dýmky, vyrobený v holandském městě Gouda, z období, kdy kouření do Čech teprve přicházelo. Autor: Martin Frouz

12.Poškozený zlacený prstýnek. Autor: Martin Frouz

13.Náušnice, jejíž ztrátu musela majitelka nést asi dost těžce. Jde totiž o kvalitní práci ze zlata se smalty a perlou. Autor: Martin Frouz

14.Rozbitá renesanční skleněná číše, jediná nalezená v téměř kompletním stavu. Mnohem častěji byly nalézány skleněné nádoby rozbité na drobné zlomky. Autor: Martin Frouz

15.Mince s portrétem patřícím Ferdinandovi II. Písmena na drobných mincích jsou iniciály českých panovníků, kteří je dali razit (zprava Ludvík Jagellonský, objednavatel stavby sálu Vladislav Jagellonský, Matyáš Habsburský a Ferdinand I.). Autor: Martin Frouz

16.Část listu kalendáře z papíru, který by se v jiném než extrémně suchém prostředí zásypu nemohl nikdy dochovat. Fragmenty tisků celkem v šesti jazycích (čeština, němčina, latina, polština, angličtina, řečtina) jsou svědectvím o mezinárodním složení zástupů navštěvujících Vladislavský sál. Autor: Martin Frouz

17.Další příklad kalendáře, tentokráte tištěného v Norimberku v roce 1614. Předmět, který drží putti v pravém horním rohu obrázku, je shodný s kružítkem vedle tisku. Oba dva nálezy se v archeologických zásypech sálu nacházely kuriózně nedaleko sebe. Autor: Martin Frouz

18.Pravděpodobně mariánský amulet ručně načrtnutý na kousku papíru. Autor: Martin Frouz

19.Obdobný artefakt, tentokráte již vystřižený z archu papíru. Podobné předměty měly pravděpodobně za úkol chránit vlastníka před nepříznivými vlivy okolí. Autor: Martin Frouz

20.Část notového partu z renesančního tisku. Autor: Martin Frouz

21.Náčrtky zvířat na fragmentech papírů dokládají další způsob, jak si bylo možné v renesanci ukrátit dlouhou chvíli. Autor: Martin Frouz

22.Kresby, možno říci až karikatury, spolu s částí psacího brku, kterým byly podobné kresby vytvářeny. Také psací brk je příkladem předmětu, který se nemohl dochovat nikde jinde než ve zcela suchém zásypu. Autor: Martin Frouz

23.Výběr několika hracích karet z celkem více než 200 kusů a zlomků. Autor: Martin Frouz

24.Vystřihané kresby a figury z hracích karet. Autor: Martin Frouz

25.Kostěné hrací kostky byly nezbytnou součástí tehdejší společnosti. Podle ikonografických pramenů jejich hra končívala rvačkou. Morálnější část společnosti vrhcáby značně kritizovala, což dokládá jejich časté používání. Autor: Martin Frouz

doporučit článek e-mailem | tisk článku