Úvodní stránka › Archeologie a historie

Potopené poklady Egypta

Publikováno: 4.8.2006. Autor: Foto: Martin Frouz, text: Miroslav Bárta, Přečteno: 24361 ×.

Pod názvem Potopené poklady Egypta probíhá od 13. května do 4. září výstava, která je nepochybně alespoň v Evropě ve své kategorii událostí roku. Najdete ji v Berlíně, v muzeu umístěném v Martin-Gropius-Bau přímo v centru německé metropole.

Výstava představuje výsledky úsilí týmu podmořských archeologů a konzervátorů vedého francouzským badatelem Franckem Goddiem. Jejich cílem se stala města antického Egypta, potopená a zaniklá v důsledku přírodních sledu katastrof. Byly tak objeveny unikátní části Alexandrie s paláci a Kleopatřiným přístavem, Kanopu a celé město Herakleion. Z vod Středozemního moře bylo během Goddiových expedic zachráněno na tisíce památek pocházejících z faraonského a řecko-římského Egypta a nejmladší památky jsou již křesťanského původu.

Nálezů z období pokrývajících více než tisíc let (700 př. Kr. - 800 po Kr.) je vystaveno přibližně 500 a vévodí jim torzo granitové sochy Arsinoe II. Výstava je uspořádána tak, že vhodně navozuje zkoumané prostředí na dně Středozemního moře a jednotlivé předměty doprovázejí krátké filmy a vhodné průvodní texty.

Více o výstavě naleznete na jejích stránkách.

Foto - Martin Frouz

Záběr z výstavních prostor. Vstup do výstavy.

Foto - Martin Frouz

Každá místnost obsahuje nejen vystavované artefakty, ale i krátké filmy a rekonstrukce.

Foto - Martin Frouz

Další pohled do výstavních prostor a vitriny s artefakty.

Foto - Martin Frouz

Socha boha Nilu ze 2. stol. po Kr.

Foto - Martin Frouz

Další portrét staroegyptského panovníka z dioritu, tentokrát z 26. dynastie (664-525 př. Kr.).

Foto a montáž - Martin Frouz

Torzo granitové sochy Arsinoe II. Jeden z nejúchvatnějších vystavených předmětů.

Foto - Martin Frouz

Výstava zaplňuje přízemí obrovské stavby v Martin Gropius Bau. Na snímku největší ze sálů.

Foto - Martin Frouz

Hlava bronzové sochy bohyně Nechbety, ochránkyně jižní části Egypta. Zobrazována byla jako supice.

Foto - Martin Frouz

Bronzové sošky boha podsvětí, Usira (vlevo) a Esety (Isis lactans), předobrazu pozdější Panny Marie.

Foto - Martin Frouz

Bronzové cedníky.

Foto - Martin Frouz

Magické oko vedžat - ochranný symbol starých Egypťanů, který přetrval tisíce let.

Foto - Martin Frouz

Bronzová zrcadla, nezbytná část života tehdejší smetánky.

Foto - Martin Frouz

Peníze - mince byly do Egypta importovány Řeky.

Foto - Martin Frouz

Soška boha Chonsua s diskem měsíce na hlavě.

Foto - Martin Frouz

Stéla Ptolemaia VIII z 2. stol. př. Kr. ze zátoky v Abúkíru. Obsahuje seznam dobrých skutků, které panovník vykonal pro Egypt a její božstva.

Foto - Martin Frouz

Zlato patřilo vždy mezi nejoblíbenější materiály bohaté smetánky.

Foto - Martin Frouz

Hořák na vonné látky ze 6. stol. př. Kr. ve tvaru okřídlené sfingy.

Foto - Martin Frouz

Amfory na víno z 5. stol. př. Kr.

Foto - Martin Frouz

Soška těhotné ženy.

Foto - Martin Frouz

Soška ženy.

Foto - Martin Frouz

Sfinga, symbol panovnické moci a dominance.

Foto - Martin Frouz

Mramorová socha boha moudrosti Thovta.

Foto - Martin Frouz

Portrét Antonie Minor - matky císařů Germanica a Claudia.

Foto - Martin Frouz

Kněz nesoucí posvátnou nádobu.

Foto - Martin Frouz

Nádoby byly vyráběny v Egyptě, ale i dováženy z celého Středomoří.

Foto - Martin Frouz

Východ z výstavy.

doporučit článek e-mailem | tisk článku