První město Vikingů

Publikováno: 29.3.2005. Autor: Jitka Vrtalová, nakole.cz, Přečteno: 8025 ×.

Jezero Mälaren se zakusuje hluboko do švédské pevniny. U jeho ústí do moře leží hlavní město Stockholm. Ale ještě dávno před Stockholmem tu byla jiná města, která fungovala jako správní a obchodní centra Švédska.
Ostrov Björkö je dnes klidnou oázou. Kdo by řekl, že sem před více než tisíci lety, za dob bájných Vikingů, směřovaly lodě se zbožím z celého kontinentu?

První osada

Okolo jezera Mälaren se vždy soustředila hlavní moc Švédska. A nebylo to náhoda. Celé společenství ostrovů v zálivu je dobře chráněné. To mělo klíčový význam hlavně pro obranu před případnými nájezdy. Na druhou stranu, kupecké karavany měly k přístavům dobrý přístup jak z moře, tak z pevniny.

Osada Birka byla založena na malém ostrůvku Björkö někdy kolem roku 760 n.l. Byla to divoká doba, kdy po celé Evropě vznikala království a jejich vládci si upevňovali svoji moc, jak uměli. Kromě vojenské síly hrály velmi důležitou roli také dary, které posilovaly loajalitu vznikající šlechty. Pokud si chtěl král udržet korunu na hlavě, musel podporovat obchod, který byl zdrojem vzácného zboží z ciziny.

Hned po založení vzal král Birku pod svoji ochranu. Jeho vojáci udržovali ve městě pořádek a chránili ho před nájezdy lupičů. Královský dvůr byl odsud na dohled - na několik kilometrů vzdáleném ostrově Adelsö.

Ačkoli král v Birce přímo nesídlil, měl tu silný vliv. Město fungovalo nejenom jako obchodní centrum, byla to také silná vojenská pevnost obývaná profesionálními válečníky. Pod jejich ochranou a s posvěcením krále se ve městě brzy začali usídlovat řemeslníci a Birka se na dalších 200 let stala centrem prosperujícího údolí kolem jezera Mälaren.

Model královské síně. Muzeum v Birce.

Kam se podělo?

"Kde je to město?", ptají se často dnešní návštěvníci. Z původního osídlení totiž nezůstalo prakticky nic. Výjimkou jsou snad jen pozůstatky opevnění města, které vypadají jako hromady kamení, a také pohřební mohyly. Ty zase nezasvěcený člověk vnímá jen jako kopečky v krajině.

Všechny ostatní doklady o životě Vikingů leží dva metry pod zemí. Důvodem, proč je Birka zapsána do seznamu UNESCO jako součást světového dědictví, je ale množství velmi dobře zachovaných předmětů.

Oblečení vikingských válečníků. Muzeum v Birce.

Pro návštěvníka je v Birce rozhodně nejzajímavější návštěva muzea. Zapomeňte na nudné školní exkurze. Tady uvidíte, jak Vikingové skutečně žili - zmenšený model ukazuje původní podobu města do nejmenších detailů. Okny nahlédnete do obydlí a podíváte se, co právě dělají obyvatelé města. Poznáte, s čím místní lidé obchodovali, co vyráběli, co jedli, jak se oblékali.

Co vydala země

Jak město rostlo, lidí přibývalo a stavěli si domy na stále rostoucích hromadách odpadků. Nejvíce zpráv o životě Vikingů tak vlastně dostáváme z toho, co odhodili jako odpad. Skládky obsahovaly především zbytky jídla, ale také množství zbraní, součásti brnění, mince a další předměty. Během vykopávek bylo nalezeno pět tun kostí. Nálezy ukazují, že obyvatelé Birky měli v oblibě zejména žebírka a hovězí oháňky, ale také samozřejmě ryby - štiky, okouny a sledě.

Důležitým svědectvím jsou také průzkumy pohřebišť. Ostrov Björkö je se svými 3 000 hroby největším vikingským pohřebištěm ve Skandinávii. Většina obyvatel města byla po smrti spálena na hranici spolu se zbraněmi, pracovními nástroji a se zásobou jídla a pití na cestu na "druhou stranu". Kolem pozůstatků pak pozůstalí navršili mohylu.

Právě z předmětů nalezených v hrobech lze usuzovat, jaké bylo společenské postavení mrtvého, čím se v životě zabýval a jaký měl majetek. Tak například válečník, který byl pochován se dvěma koňmi, náležel zřejmě ke králově osobní stráži. V hrobě obchodníka byly zase nalezeny malé váhy a v dětských hrobech perly, sklo a hračky.

Zcela odlišné jsou hroby křesťanů, kteří byli většinou pochováni v jednoduchých dřevěných rakvích nebo v jámách. Jen královi válečníci měli hroby honosnější, ve formě jakýchsi podzemních dřevěných komnat.

Setkání s křesťanstvím

Kříž postavený na památku kněze Ansgara v roce 1834 (tisícileté výročí příchodu křesťanství).

V Birce nacházíme také doklady o prvním křesťanském sboru ve Švédsku, který byl založen v roce 831. Novou víru přinesl pohanským Vikingům kněz Ansgar, který sem přišel v roce 830 na žádost papeže. Působil tu asi rok a půl a mnoho zdejších obyvatel bylo pokřtěno. Ve městě byl pravděpodobně postaven také křesťanský kostel.

Přes silný vliv jiné víry ale většina obyvatel zůstala pohany. Birka se nikdy nestala křesťanským osídlením, pohané a křesťané tu žili vedle sebe v míru po celou dobu existence města.

Jak žili a pracovali

I když Vikingy dnes vidíme hlavně jako válečníky, většina z nich se živila jako farmáři nebo řemeslníci. V Birce žili především ti druzí, na pěstování plodin nebo chov dobytka nebylo dost místa. Život tady byl úplně podřízen obchodu.

Ansgarova kaple z roku 1930 podle návrhu L.I. Wahlmana

Řemeslníci v Birce zpracovávali suroviny dovážené z oblasti Mälarenu a ze severských lesů. Pracovali tu výrobci hřebenů, slévači bronzu, výrobci korálků a ozdob, kožišníci a mnozí další. Z ostrova potom hotové výrobky putovaly loděmi na trhy po celé Evropě a dokonce až na blízký Východ.

Sjížděli se sem obchodníci s drahým zbožím. Nalezené předměty ukazují na obchod s Byzantskou říší, s Kyjevskou Rusí a s Arabským kalifátem. Při vykopávkách našli archeologové množství orientálních mincí, části orientálních oděvů, ruské perly a také různé křesťanské symboly.

Ale Vikingové se při obchodu neomezovali jenom na zboží a mince. Během svých kořistnických výprav přiváželi také zajatce, se kterými obchodovali jako s otroky.

Birka tedy byla nejenom velmi důležité evropské obchodní centrum, ale také křižovatka kultur a mezinárodní přístav. Město mělo v době svého největšího rozkvětu přes 700 lidí, což bylo ve své době početné osídlení. Švédsko tak získalo své první skutečné město.

Jak město zaniklo?

Proč tedy silná, chráněná a prosperující Birka zanikla?

Nebyly to ani nájezdy nepřátel, ani epidemie moru, které by vyhladily místní obyvatele. Teorií o zániku města je několik. Nejpravděpodobnější z nich dává vše za vinu posunu zemských desek. Díky pozvolnému stoupání zemské kůry se ostrovy v jezeře Mälaren pomalu vynořují z vody. Dnes například je pobřeží ostrova Björkö zhruba o pět metrů níže než za dob Vikingů. Tento posun způsobil, že vodní cesty k Birce začaly být hůře průjezdné. Navíc pro delší výpravy přes moře se v té době začaly stavět větší a těžší lodě. To vše způsobilo, že zástupy obchodníků začaly řídnout. Birka pustla, její obyvatelé ji opouštěli a město postupně úplně zaniklo. Ostrov osiřel na dalších tisíc let...

Ale všechno zlé je pro něco dobré. Díky svému zániku se Birka vyhnula osudu jiných měst, kde novější vrstvy historie postupně překrývaly ty starší. Právě proto dnes archeologové mohou nalézt výjimečně zachovalé pozůstatky po našich předcích.

Birka je cenným dokladem o životě a obchodní síti Vikingů v době, kdy expandovali politicky i ekonomicky po celé Evropě.

Obydlí řemeslníků na modelu města v muzeu. Birka je jedna z nejdůležitějších švédských památek leží na ostrůvku Björkö nedaleko Stockholmu. Oblast byla zařazena do seznamu památek UNESCO v roce 1993.

JAK SE DO BIRKY DOSTANETE?

Lodí ze Stockholmu, Hovgarden, Södertälje nebo Rastaholmu na ostrově Ekero. Birka je pro veřejnost otevřená od května do září. Další informace na webu Birky.

doporučit článek e-mailem | tisk článku