Terakotová armáda pro vás

Od 13. května je v pražské Lucerně k vidění exkluzivní výstava.  Světově známí válečníci z hrobu prvního čínského císaře - Čchin Š‘-chuang-tia – budou poprvé  vystaveni v České republice.

Jedná se o mistrně vyrobené čínské napodobeniny nálezů z hrobky prvního čínského císaře, včetně jeho válečníků.  V roce 2002 zrealizovali Ralph Grüneberger a Burkard Pfrenzinger svou společnou vizi – totiž přenést dojmy a pocity z jednoho z největších archeologických objevů  dvacátého století do Evropy. Ve starověkých pecích podle původních „receptů“ nechali oba iniciátoři výstavy zhotovit 180 postav terakotových vojáků v původní velikosti, včetně pěchoty, generálů, nižších důstojníků, lučištníků a koní. Dalších 1000 vojáků v bojové formaci bylo vyhotoveno v měřítku 1:10. Po dvou letech byly sochy díky perfektní a ne zrovna jednoduché logistice přepraveny 8000 kilometrů z Číny do Evropy. Stovky dřevěných beden obsahovaly  jednotlivé sochy hliněných válečníků a koní, zbraně, kousky mostů a samozřejmě katalogy a suvenýry. Například jeden samotný kůň váží okolo 400 kg. Exponáty budou k vidění na obrovské výstavní ploše spolu s velkými barevnými tabulemi, ze kterých se návštěvníci dozvědí informace o životě v Číně  v průběhu posledních dvou tisíc let a o legendách, kterými je opředena samotná gigantická hrobka.  V Evropě měla výstava premiéru v roce 2002. Objela německá města, Vídeň a nyní  zakotvila v Praze. 

„Čchin Š‘-chuang-ti“ se narodil roku 259 před naším letopočtem v poslední etapě období válčících států pod jménem „Jing Čcheng“. Po smrti svého otce se stal ve svých třinácti letech novým králem. V dvaadvaceti letech byl oficiálně korunován. Poté, co překonal všechny překážky na cestě ke své neomezené samovládě (mimo jiné uvěznil svou matku, vysoké politiky a generály), začal pracovat na přípravách sjednocení celé Číny. Po zavedení nových pravidel a zákonů, mezi něž patřila například i povinnost svědomitě obdělávat pole, vedl mladý král od roku 231 př.n.l. války s ostatními státy. Roku 221 př.n.l. se mu tak podařilo podrobit si všechna okolní území. Výsledkem bylo ukončení chaosu a první sjednocení čínských států pod jedním panovníkem a centralizovanou vládou. Sám Čcheng se prohlásil za krále králů a prvního císaře (aby se odlišil od předchozích králů) a přijal jméno Š‘-chuang-ti. Roku 210 př.n.l. zemřel ve svých padesáti letech v provincii Hebei na průzkumné cestě.

 Nález hliněných válečníků

Roku 1974 ve vesnici Ši-an v provincii Šang-ši chtěli zemědělci vykopat novou studnu pro zavodňování polí. Po pěti dnech výkopových prací narazili na vrstvu z pálené hlíny. Zjistili,  že se jedná o pancéřovaná ramena hliněného vojáka. Zpráva o objevu se rychle dostala do hlavního města provincie. V červenci 1974 se na místo dostal tým archeologů, který v dalších letech řídil a prováděl vykopávky a zkušební vrty. Nakonec byla odkryta mohutná sbírka hliněných válečníků a koní, kteří patřili k výbavě hrobky Čchin Š‘-chuang-tia. Jednalo se o jeden z největších archeologických objevů 20. století. Odkrytí terakotové armády nevzbudilo rozruch pouze v Číně, ale po celém světě. Roku 1987 napsal někdejší francouzský prezident Jacques Chirac po návštěvě do knihy hostů: Je sedm divů světa. Terakotová armáda je osmým divem světa. Kdo neviděl pyramidy, nezná Egypt, a kdo neviděl „Osmý div světa“, pro toho je Říše středu ztracená.

Příslušenství hrobky prvního čínského císaře z dynastie Čchin, Š‘-chuang-tia leží ve východní části kraje Lintong v provincii Šang-ši, 7,5 kilometru od krajského města. Příslušenství hrobky  se nachází mezi horou Li im na jihu a řekou Wei na severu. Mohyla majestátně vyrůstá z okolní krajiny. Š‘-chuang-ti si místo vybral, protože je velmi blízko hory Li, bohaté na zlato. Hrobka patří mezi nejdůležitější státem chráněné památky a jako jediný objekt v Číně je zapsána na seznam kulturního dědictví Unesco. Stavební práce na hrobce začaly v roce 246 před naším letopočtem a trvaly 38 let. Nejslavnější příběh o stavbě hrobky pochází od Sima Šian, největšího čínského historika. Píše, že se na výstavbě hrobky podílelo celkem 700 000 dělníků. Půdorys hrobky je pravoúhlý a celé pohřební místo měří od východu na západ 345 metrů a z jihu na sever 350. Celý hliněný celek měl původně tvar pyramidy. Délka stran vnitřních zdí z jihu na sever činí 1355 metrů a z východu na západ 580.

Jámy s hliněnou armádou leží asi 1,5 kilometru východně od mohyly hrobky. První z nich zabírá plochu 14620 m2 a je v ní 6000 vojáků a 40 dřevěných bojových vozů. Druhá jáma leží severovýchodně od první a má rozlohu 6000 m2. Při zkušebních výkopech se přišlo na to, že je v ní přes 350 koní táhnoucích bojové vozy, 116 jezdeckých koní okolo 900 vojáků a pravděpodobně 89 bojových vozů. Třetí jáma leží na ploše 500 čtverečních metrů a má tvar písmene U. Je v ní 66 vojáků, 4 tažní koně a zbytek bojových vozů. Rovněž zde narazíme na obětní dary – jelení parohy a zvířecí kosti, které měly představovat vítězství. V čínském dávnověku se armáda vždy skládala ze tří částí a bojového stanoviště. První a druhá jáma jsou právě dvě z těchto částí a třetí jáma je zjevně bojovým stanovištěm. Při zkušebních výkopech archeologové hledali další jámu stejné hloubky jako tři předchozí. Ta byla ale naplněna pouze klasickou hlínou. Z toho se dá usuzovat, že stavba byla přerušena dřív, než mohla být třetí část armády dokončena. Zajímavé je, že zbraně jednotlivých vojáků byly reálné, v bojích používané zbraně. Byly ošetřeny chromovou solí, aby byly chráněny před rzí. To je důkazem, že techniku pochromování znali v Číně už před více než dvěma tisíci let.