Trója - první velká válka

Publikováno: 16.5.2004. Autor: poutník, Přečteno: 10606 ×.

Byla trojská válka skutečným konfliktem? Nebo jde jen o staletími nafouklý příběh, který vděčí Homérovým veršům za to, že ho dodnes zná řada lidí (tedy v rámci euro-amerického okruhu)?
Hollywood za současné renesance historických filmů po tomto příběhu sáhl a pustil do světa nový velkofilm, který nyní běží i v českých kinech.

Brad Pitt ve filmu Trója.
Zdroj: Warner Bros.

Roky trvající boj kvůli jediné ženě, byť nejkrásnější, zní spíše pohádkově. Avšak na sklonku doby bronzové ? tedy kolem roku 1200 před naším letopočtem - , kdy se měla odehrát trójská, skutečně zuřily konflikty, jimž podlehly ve východním Středomoří do té doby kvetoucí civilizace. Takto alespoň vidí německý přírodovědec Eberhard Zangger, jehož teorii shrnuje populárně vědecká publikace Nový boj o Tróju, která vyšla i u nás v roce 1995. Pro mnohá jeho tvrzení chybí neotřesitelné důkazy, nicméně i archeologové považují jeho teorii za zajímavou spekulaci.

Trója skutečně ve sledované době - kolem roku 1200 př. n. l. - lehla popelem a byla nadlouho odsouzena k bezvýznamnosti. Ve stejném období přitom byla vyvrácena i mocná Chetitská říše. Zkáze podlehly i desítky obchodních měst v Sýrii a Palestině. A později byly zpustošeny i paláce achajských králů v Mykénách Tírynthu a celé Řecko upadlo do doby temna, kdy vymizelo na stovky let i užívání písma (Homér je zařazován až do 8. století ? 400 let od událostí, které zachycují jeho verše). Zmatky podle všeho otřásly i Egyptem, který ležel na okraji ohniska konfliktua pocházejí z něj zmínky o útoku ?mořských národů?.

Přitom právě Trója byla podle všeho (jak soudí Zangger) centrem v chetitských zápisech s respektem zmiňované říše Achchijavá v západní Anatolii (nezaměňovat s Achájou).

Trója z dokladů, které Zangger snáší, vystupuje jako vůdčí síla svazu států, který postupně nabýval na významu po zhroucení mínojské civilizace na Krétě (15. století př.n. l.). Achchijavá společně se svými spojenci podkopávala moc Chetitů na východě a zároveň bránila rozšiřování mykénského vlivu na jihovýchod a do oblasti Černého moře.

Existencí takové říše by se nakonec dala vysvětlit i existence útočících ?mořských národů?, které z pohledu egyptských záznamů vítězně útočily v celé egejské oblasti. Je také možné, že právě z Troje pochází disk Faistu s piktografickým písmem, které do něj navíc nebylo vyryto, ale vyraženo (!) dva tisíce let před Guttenbergovým objevem knihtisku. Na disku je navíc znázorněna hlava s přibližnou irokézskou kšticí, která odpovídá egyptskému znázornění bojovníků mořských národů se vzhůru trčící čelenkou.

Význam Tróji na konci doby bronzové posilovalo to, že se zde těžila měď, olovo a zlato, navíc měla dostatek dřeva i kvalitní zemědělské půdy. Podle všeho proslula i chovem koní, kteří byli strategickým zvířetem, protože táhli válečné vozy. Navíc díky své poloze kontrolovala pravděpodobně právě Trója obchodní cesty ? mezi Středozemním a Černým mořem i mezi Evropou a Asií. Mimo jiné pravděpodobně přes Tróju putoval do Středomoří cín ze Střední Evropy ? z Čech - odkud se dovážel pod Dunaji k Černému moři a potom dál.

Podobný význam v čílém mezinárodním obchodě ve zprostředkovávání především mědi mezi Evropou a Asií měl na sklonku věku bronzu ještě Kypr a Sýrie, obě země byly proto často jablkem sváru pro mocné sousední říše (Egypt, Chetity a další). Ostatně právě na Kypr si Acchijavá dělala podle některých dochovaných zpráv nárok.Do Sýrie mířil vpád mořských národů.

Samotná trojská válka jako velký regionální konflikt mohla začít expanzí Trójou vedené Achchijavy vůči sféře vlivu oslabené chetitské říše, která ze severu čelila tlaku Kašků a z východu Asýrii. Je pravděpodobné, že Achchivajá udeřila po moři nejprve na Kypr a zničila zde mykénské obchodní kolonie. Kypr se pak postavil proti Chetitům, jejichž hlavní město Chattušat padlo, zřejmě pod údery Kašků. V oblasti Sýrie a Palestiny tento konflikt zasáhl další obchodní střediska. Egypt, který sice měl v této oblasti své zájmy, se navíc zmítal ve vnitřním zmatcích.

Postup Achchivajá mohl vyvolat protiúder mykénského Řecka. Z mýtů se dá vyvodit, že této velké válce předcházela o generaci dříve válka menší. Pověst o Argonautech vypovídá o tom, s jakou nevolí se setkal v Tróji pokus reků proplout Bosporem za zlatým rounem. Herakles proto Tróju ztrestal výpravou, po níž byla dobyta. A opravdu Priamově Tróji předcházela Trója, která byla Priamem radikálně přestavěna s ohledem na posílení obrany města. Zdá se, že možné dílčí vítězství trojskou mocí nijak zásadně neotřáslo a je proto možné, že o generaci později zvolili Řekové obávající se mocného souseda jiný postup.

O tom, že se Mykény a Tírynth cítily ohroženy, svědčí na sklonku bronzové doby i budování kyklopských zdí kolem paláců. Ty navíc připomínají fortifikace postavené na obranu chetitské metropole. Některé dochované texty naznačují, že Řekové budovali svá opevnění s cizími poradci. Přitom se opevňovala centra na východě Řecka, zatímco západněji ležící palác v Pylu zůstal bez opevnění.

Úder Achchivajá na Kypr mohl přimět Řecko k protiúderu na trojskou oblast. A je dokonce možné, že Řekové nejprve začali ničit jednotlivé opěrné body trojské moci ? přístaviště, obchodní kolonie, osady, vesnice městečka. Takový konflikt mohl trvat i deset let, než se postupující řecká vojska setkala před trojskými hradbami. Takový vývoj by dával smysl i Homérskému obrazu, kdy po desetiletém obléhání Helena ukazuje a pojmenovává Priamovi krále a vůdce v řeckém vojsku, které stojí pod hradbami.

Tróju v té době opravdu zničil požár a na dlouho se změnila ve vesnici na troskách města. S městem zmizeli podle všeho i zkušení lodivodi schopní provést lodě přes zrádné vody Bosporu a Dardanel. Tak kontakt s Černomořím na dlouho ustal.

Nejen proto bylo dobytí Tróje pro Řeky vítězstvím Pyrrhovým, které nedokázali využít. V samotném Řecku následně propuká anarchie, po níž nastupuje zmiňovaná ?doba temna?.

Na Tróju a válku o ni se přesto jako na klíčovou událost nezapomnělo. Báje v ústní tradici přežila několik set let ?dobu temna? a ve zbásněném eposu získala odlesk nesmrtelnosti. Ostatně je zajímavé, že mnohem později začali z Tróje odvozovat svůj původ nejen Římané (od roku 188 př. n. l. ? věčné město měl založit Aeneas, který přežil zpustošení Tróje), ale později také Britové, Normani, Belgičani a Turci.

doporučit článek e-mailem | tisk článku