Sen o rychlém cestování se rozplývá: hypersonická letadla selhávají. Proč?

Minulý týden proběhl test nadzvukového letadla X-51A přezdívaného Waverider. Bylo to už potřetí, ale dost možná že úplně naposledy. Armádám ani státům se do letadel schopných obletět celou Zemi za hodinu už nechce investovat.

Sen o rychlém cestování se rozplývá: hypersonická letadla selhávají. Proč?
Sen o rychlém cestování se rozplývá: hypersonická letadla selhávají. Proč?
Zdroj: archiv

Tento neúspěch byl absolutní – selhala kontrola motorů, takže se vůbec nepodařilo nastartovat speciální náporový motor letadla. Waverider vydržel letět pouze 31 sekund – poté, co se oddělil od pomocné rakety, která ho nesla, se ve vzduchu rozpadl. Většinu z té doby vydržel proto, že byl vypuštěn z letícího bombardéru B-52. 

Pro americké letectvo je to pohroma, ale důsledky možná pocítíme všichni. Testy náporového motoru v letounu Waverider už totiž stály nejméně 300 milionů dolarů – v přepočtu asi 8 miliard korun. Bohužel, výsledky projektu jsou mizerné, je tedy možné, že americké letectvo projekt odpíská. A to by znamenalo, že superrychlá letadla zřejmě nejméně další desítky let nebudou existovat. 

Podívejte se, jak vypadá let tohoto letadla: 

 

Jen sen?

Waverider byl prototypem vojenského letounu budoucnosti, stroje bleskové reakce, jak ho někdy v americké armádě nazývali. Měl umožnit zasáhnout libovolný cíl na planetě do několika hodin. A to zcela chirurgicky přesně. Tento letoun měl nahradit mezikontinentální rakety – ty sice plnily podobné úkoly, ale problém spočíval v tom, že připomínaly jaderné střely. Jejich odpálení tedy mohlo kdykoliv vyvolat obrovský konflikt… Je jasné, že pokud by se tato technologie osvědčila v armádě, za pár let by ji odkoupila nějaká soukromá společnost, která by se ji pokusila uplatnit i v civilním sektoru. Po dalším selhání to však vypadá, že ještě dlouho do Chorvatska nebudeme létat za 15 minut… 

Co je to náporový motor? Náporový motor (ramjet) si nechal v roce 1907 patentovat René Lorin. Je to nejjednodušší motor tvořený jen uprostřed se zužující trubkou, do které se vstřikuje palivo. Spaliny pak vysokou rychlostí unikají druhým, dozadu otevřeným zužujícím se prostorem (tryskou). Poprvé byl použit ve francouzském letounu Leduc O-10 z roku 1949. Účinný je však až při rychlosti zvuku. Nadzvukový náporový motor scramjet se od klasického liší tím, že vzduch jím proudí nadzvukovou rychlostí. Výhodou scramjetu je možnost dosáhnout extrémně vysokých rychlostí – až desetinásobku rychlosti zvuku. Na rozdíl od raketový motorů nepotřebují ty náporové nést okysličovadlo a mají menší spotřebu paliva, což představuje velkou úsporu hmotnosti. Ve srovnání s proudovými motory je účinnější, protože nemá kompresor, jenž odebírá část výkonu. Náporové motory, ať už nadzvukové nebo podzvukové, však nemohou fungovat za nižších rychlostí. To znamená, že se nejprve musí dostatečně urychlit jiným motorem, ať už raketovým, nebo turboreaktivním. Existují také motory kombinované – tzv. turbonáporové motory.

Teoreticky by vše mělo bez problémů fungovat, problém ale je, že nefunguje. Na papíře je sice Waverider perspektivní, ale v realitě má spoustu větších a menších mušek. Není to totiž letadlo v klasickém smyslu, spíše raketa.Tento hypersonický letoun vyrábí spoustu tepla; přitom je však vybaven množstvím citlivých přístrojů, které se musí před horkem chránit. Zatím to konstruktérům příliš nevychází. 

 

Při prvním testu vydržel Waverider ve vzduchu tři minuty – to je zatím jeho nejlepší čas. Při druhém letu totiž prototyp explodoval už po několika sekundách. „Jsme nadšení z toho, že jsme na první hypersonické misi X-51A provedli většinu bodů testování,“ zhodnotil tehdy úspěšnost zkoušky programový manažer Charlie Brink, i když se nesplnily původní představy USAF, že stroj dosáhne rychlosti 6700 km/h po dobu pěti minut, letěl pouze rychlostí přes 5600 km/h.

„Bylo to trochu krátké, ale bylo to poprvé. Máme ještě tři další stroje,“ libovali si tehdy inženýři. Konstruktéři se pokusili zdánlivě drobné závady vyřešit, ale podle toho, jak dopadl poslední test, zjevně ne příliš úspěšně… Zdá se, že příští zkouška bude poslední: Letectvo sice staví další prototyp, ale už mu dochází finance, které má na celý projekt přidělené. 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články