Úvodní stránka

Bobři in flagranti

Publikováno: 27.11.2003. Autor: Alfa, foto: Tomáš Hulík, Andy Šutek a Fedor Čiampor, Přečteno: 4780 ×.

V listopadovém čísle časopisu National Geographic vám přinášíme článek o bobrech, kteří se navracejí do českých a slovenských řek.

Přinášíme vám jinde nepublikované fotografie bobří rodinky maminky Ráchel a jejích mláďat. Tým filmařů a fotografů strávil s bobry téměř dva roky, aby mohly tyto fotografie vzniknout.

Přečtěte si také rozhovor s Tomášem Hulíkem, který se s bobry při natáčení téměř spřátelil.

BOBŘI PŘI NATÁČENÍ Bobr evropský (Castor fiber) je jedním z největších hlodavců na světě. Kdybyste ho postavili na špičku ocasu, dosáhl by výšky až 140 cm. Největší samci mají hmotnost až 30 kg. U nás můžete ještě potkat bobra labského (Castor fiber albicus).

BOBR IN FLAGRANTI Složení bobří potravy se během roku mění. Jedí zkrátka to, co zrovna roste. Mají rádi vodní i suchozemské byliny, dřeviny jen v menší míře, hlavně v zimě. Požírají jen kůru ze stromů a lýko, popřípadě mladší větvičky. U větších stromů ohlodávají i dřevo, ale hned ho vyplivují. Nejraději mají topoly, vrby, olše, jasany a břízy.

BOBR PŘI CHUTI Pokácené stromy využívají také ke stavbě hrází a hradů. Jetli vyhloubí noru nebo hrad, záleží na okolí jejich řeky. Hrad je vlastně hromada větví a kmenů, zpevněná bahnem, ve které si vykousali chodbičky.

BOBŘÍ STOPA Charakteristická bobří stopa dokládá jejich aktivitu v blízkosti obydlí - jelikož se hladina řek během roku mění, bobři se často na jedné lokalitě stěhují mezi jednotlivými norami a hrady tak, jak se jim to právě hodí.

BOBŘÍ MLÁĎATA Bobři žijí převážně v monogamních párech, nebo - jak nám dokázala samička Ráchel (viz článek) - v rodinách matka + jedna až dvě generace potomků. V době, kdy je samička na výletě či si hledá samce, se o sebe mláťada musí postarat sama.

BOBŘI PŘI NATÁČENÍ Bobři jsou plachá zvířata. Jejich natáčení a focení tedy vyžadovalo notnou dávku trpělivosti.

BOBŘI Bobři žijí ve stojatých i tekoucích vodách. Na její kvalitu nejsou nijak extra nároční. U nás žijí v klidných oblastech Litoveského Pomoraví, v Českém lese, Orlických horách, ale i v blízkosti velkých měst - Ústí nad Labem, Děčín, Olomouc. Také je najdete ve střední a jižní Moravě. Jsou schopni velké adapatace.

DÍLO BOBRŮ Občas bobři zanechají ve svém okolí velkou spoušť. Hráze bobři stavějí, aby si zajistili celoročně stabilní hladinu vody u vchodu do svého obydlí. Musí mít vchod pod vodou. Jelikož také rádi jedí ve vodě (cítí se tam bezpečněji), snaží si zatopit okolí tak, aby jejich oblíbená dřevěná potrava ležela pod vodou - nebo blízko ní.

BOBŘI Za jeden rok zpracuje průměrný bobr hezký kus lesa - až čtyři tuny dřeva. Někdy to blízko jeho působiště vypadá, jako kdyby tam dopadl tunguzský meteorit. Stromy jsou holé a popadané.

BOBŘI Důvodem vyhubení cca v 19. století byla nebývale jemná a hustá kožešina. Ale také velká žitní žláza, jejímuž výměšku zvanému "bobrovina" se přisuzovala léčivá moc. Koncem 70.tých let 20. století se u nás zase objevilo pár jedinců.

BOBŘÍ TESÁKY Bobří zuby nejsou bílé, jak se nám snaží namluvit některé reklamní agentury v reklamách na zubní pastu, ale sytě oranžové. Mají velkou sílu a jsou velmi odolné.

BOBŘI Bobři se někdy chovají, jako kdyby jejich den měl 26-29 hodin. v dlouhém zimním období neopouštějí temnotu svého příbytku a projevují tak čilou aktivitu, jako kdyby jejich biologické hodiny byly nastaveny na více než 24 hodin denně.

BOBŘŮV PLOCHÝ OCAS Bobři se většinou pohybují na břehu nebo plavou na hladině, ale jakmile spatří nebezpečí, plácnou svým širokým ocasem na hladinu, aby hlasitým zvukem varovali členy své rodiny, a potopí se pod hladinu.

doporučit článek e-mailem | tisk článku