Ekologicko-etnologická expedice na Sibiř

Publikováno: 8.10.2009. Autor: Jiří A. Svoboda, Přečteno: 11544 ×.

V říjnovém čísle našeho časopisu vám přinášíme reportáž z nové lokality období lovců mamutů. Na tomto webu k ní najdete ještě fotogalerii.

Archeologie velkých loveckých sídlišť v areálu Dolní Věstonice - Pavlov - Milovice je bohužel již 30 000 let mrtvá. Proto zorganizovali pracovníci Akademie věd ČR (Archeologický ústav Brno a Botanický ústav Praha) a doktorandi Přírodovědecké fakulty MU Brno první expedici za žijícími pastevci sobů, lovci a rybáři severozápadní Sibiře, a to v pásmu tundry (Něnci) i tajgy (Mansijové, Chantové).

V tundře jsme v srpnu 2009 dokumentovali rozložení aktuálních, tedy letních sídlišť a sezónně opuštěných, tedy zimních a jarních sídlišť, ve vztahu k okolní krajině a jejím zdrojům.

1.Vápencový hřeben Jangana Pe, letní tábory Něnců v tundře. Autor: Jiří A. Svoboda

2.Vápencový hřeben Jangana Pe, letní tábory Něnců v tundře. Autor: Jiří A. Svoboda

3.Krajina severozápadní Sibiře. Autor: Jiří A. Svoboda

4.Něnci očekávají návrat sobů na březích jezer chráněných horským hřebenem a zabývají se převážně rybolovem. Autor: Jiří A. Svoboda

5. Velká sobí stáda odcházejí v létě k pobřeží Karského moře. Autor: Jiří A. Svoboda

6.Dokumentovali jsme stopy dočasně opuštěných zimních tábořišť, rozptýlené sobí kosti a další doklady pohybu Něnců v tundře a lesotundře. Autor: Jiří A. Svoboda

7.Důkazy o pohybu sobů v okolí. Autor: Jiří A. Svoboda

8.Dokumentace materiálů probíhala v podstatě tak, jako by šlo o archeologický výzkum. Autor: Jiří A. Svoboda

9.Cílem našeho výzkumu bylo pochopit strukturu živých nomádských tábořišť i mechanizmy jejich formování. Získané poznatky můžeme využít i v archeologii. Autor: Jiří A. Svoboda