Úvodní stránka › Česká egyptologie › Fotogalerie

Fotocesta do západních oáz

Siwa homepage

Publikováno: 17.10.2008. Autor: Miloš a Kateřina Motani, Přečteno: 7227 ×.

Nechte se Kateřinou a Milošem Motani, autorskou dvojicí českého původu, jejichž fotografie čas od času publikujeme, zavést do horké egyptské oázy Siwa.

Je nejzápadnější egyptskou oázou. Byla kdysi důležitou křižovatkou karavanních cest. Geograficky leží asi 20 m pod úrovní moře. Turisté v oáze nejčastěji navštěvují termální prameny, z nichž nejznámější je Sluneční (Kleopatřin) pramen. Pokud máte ovšem více času - a oči dokořán otevřené - můžete v těchto místech spatřit mnohem více, než publikují tradiční katalogy cestovek.

1.
1.Nad živým náměstíčkem oázy Siwa se tyčí zbytky starého mrtvého města Šálí. Obyvatelných zůstalo již jen pár budov. Autor: Miloš a Kateřina Motani

2.
2.Uvnitř pevnostního pouštního města vyrostl časem až šesti patrový celistvý komplex na sobě nalepených budov protkaný spletí křivolakých uzounkých uliček. Po osudovém dlouhotrvajícím dešti se velká část budov postavených ze solných kvádrů zřítila. Autor: Miloš a Kateřina Motani

3.
3.Pozdě večer náměstí utichne. Zavřou se poslední obchody a krámky. Do ulic se vkrade černočerná tma, nad kterou po celou noc tiše trůní zbytky mrtvého města. Autor: Miloš a Kateřina Motani

4.
4.Ráno se opět velmi opatrně procházíme dávno opuštěnými ulicemi města Šálí. Stěny i stropy jsou hodně nestabilní, často dochází ke zřícení. Autor: Miloš a Kateřina Motani

5.
5.Pohled na trosky města Šálí – města postaveného z kvádrů soli, tzv. khashif. Jeho zkázu způsobil roku 1926 vytrvaný, tři dny trvající déšť, se kterým nikdo uprostřed pouště nepočítal. Autor: Miloš a Kateřina Motani

6.
6.Mahmut nechodí do školy. Jeho rodiče jsou na jeho vzdělání příliš chudí. Kluk s exotickou tmavou tváří nás svými posunky upozorňuje na místa, která bychom my sami možná přehlédli. Autor: Miloš a Kateřina Motani

7.
7.Na Hoře mrtvých (Džabal al-Mautá) jsou do skály vytesané jeden vedle druhého hroby a hrobky – jeden velký kamenný hřbitov. Pohřební komplex pochází z ptolemájovské a římské doby. Autor: Miloš a Kateřina Motani

8.
8.V hrobce Niperpathota zdobí zdi zjednodušené červené fresky. Autor: Miloš a Kateřina Motani

9.
9.Z Hory mrtvých je velmi krásný pohled přes celou oázu Siwa i přes solné jezero. Uprostřed nízkých domků se tyčí pahorek s ruinami starého města. Autor: Miloš a Kateřina Motani

10.
10.Do dnešní doby se zachovalo na Hoře mrtvých několik zajímavých hrobek, do kterých vás správce zavede za malý bakšiš. Autor: Miloš a Kateřina Motani

11.
11.Ruiny Amonova chrámu věštby, kam se vydal i Alexander Veliký, aby po osmidenní úmorné cestě pouští vyhledal ve věštírně slavné orákulum, které mu potvrdilo, že je bůh a syn boha Amona. Alexandr se poté nechal korunovat na egyptského faraóna. Autor: Miloš a Kateřina Motani

12.
12.Usměvavé setkání s vesnickými kluky. Na dřevěný vozíkách (karetách) vás zavezou k vzdálenému kopci Aghumi, k pramenům Džúba (Kleopatřina koupel) nebo k Hoře mrtvých... Autor: Miloš a Kateřina Motani

doporučit článek e-mailem | tisk článku

Poslední komentáře v diskuzi

Předmět Datum a čas Autor