Úvodní stránka › Cesty a expedice

První Čech v Antarktidě

Publikováno: 27.1.2004. Autor: RNDr. Michal Janouch, Ph.D.
Předseda polární sekce České geografické společnosti, Přečteno: 5841 ×.

Bylo 27. ledna 1929. Do Velrybího zálivu Rossova moře - na 78° 30´ jižní šířky a 163° 53´západní délky - právě dorazila nákladní loď Eleanor Bolling. Veze z Nového Zélandu zásoby pro polárníky, kteří pod velením admirála Richarda Evelyna Byrda přebývají v táboře Malá Amerika. Loď zakotvila a námořníci začínají z podpalubí vynášet bedny - mezi nimi je i steward Václav Vojtěch. Když vpodvečer vystoupí na ledovou Rossovu bariéru, začne se psát historie naše polárnictví.


Malá Amerika
Foto: Archiv
Uběhne však skoro třicet let, než v pořadí druhý Čech stane na území věčně ledového kontinentu. A bude potřeba minimálně celých 75 let, než si tady naši vědci budou moci zřídit základnu. První česká vědecká stanice bude na Rossově ostrově bude postavena na podzim roku 2004.

Roky 1928-30 znamenaly v dějinách polárních výzkumů definitivní přelom mezi tzv. klasickou objevitelskou epochou a moderní etapou. Pro ni je charakteristické již využití nových technických vymožeností (např. radiové spojení, použití leteckých dopravních prostředků atd.), ale také zřetelné vědecké zaměření výzkumů. Právě v těchto letech se rodák ze Skřivan u Nového Bydžova Dr. Václav Vojtěch, jako první Čech vypravil s americkou expedicí admirála R.E. Byrda do Antarktidy. Dne 27. ledna stanul jako první Čech na území Antarktidy.


Loď Eleanor Bolling, na jejíž palubě připlul Václav
Vojtěch do Antarktidy v rámci Byrdovy expedice
Foto: Archiv
Poté na velrybářské lodi Vojtěch odjel do New Yorku a v Americe pobyl ještě do června 1930. "Amerika čekala, aby triumfálně přivítala své syny, kteří proslavili její jméno v dějinách dobyvatelských výzkumů a před světem. Broadway rozjásala se statisíci nadšených hrdel, volajíc slávu svému Byrdovi, který tudy kráčel již po třetí jako vítěz nad severní točnou, nad Atlantikem a nad jižní točnou.. Otevřely se brány Bílého domu ve Washingtonu. To prezident Hoover děkoval Byrdovi a celé expedici jménem země; poděkoval každému zvlášť stiskem ruky a blahopřáním. Zvláštní hold vzdal Kongres Spojených států při slavnostním zasedání parlamentu. Šel ještě dále a usnesl se vyznamenat svým nejvyšším vyznamenáním všechny členy expedice."

Václav Vojtěch je první a dosud jediný Čech, kterého Kongres USA dne 24. května 1930 ocenil svým nejvyšším státním vyznamenáním a vyjádření národního ocenění za významné události - Zlatou medailí Kongresu USA. Tato medaile se uděluje od roku 1776. Dr. Václav Vojtěch je jeden z několika málo cizinců, kterým byla medaile udělena (např. Winston Churchill - 1969, Královna Beatrix - 1982, Matka Tereza - 1997, Nelson Mandela - 1998, Papež Jan Pavel II. - 2000). Není tedy divu, že po návratu domů se z Vojtěcha stal jeden z nejznámějších občanů. Někteří ho sice nazývali - s notnou dávkou ironie - Don Quijotem české vědy či umanutým amatérem, ale při jeho přednáškách sály praskaly ve švech. Publikoval bezpočet článků o Antarktidě a o svých dalších plánech. Studoval, trénoval a snažil se sehnat peníze na vlastní polární výpravu. V roce 1932 vyšla jeho kniha " Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem, která se stala bez přehánění bestsellerem.

Vojtěch se tehdy chystal s profesorem Alešem Hrdličkou studovat polární klima a geologie na Aljašce. Den před svým odjezdem, 6 srpna 1932, se ještě spěchal rozloučit s Labem a s přáteli. S jedním z nich sedl také do kanoe, která se však na klidné hladině řeky převrátila a Václav Vojtěch u obce Sadská utonul.

"Byl výborným typem muže a prokázal vlastnosti, jimiž vynikal v naší výpravě. Byl chloubou své vlasti," prohlásil tehdy admirál Byrd. Na Václava Vojtěcha vzpomínal jako na muže houževnatého a neobyčejně cílevědomého.

Výzkum polárních oblastí patří v současné době ke klíčovým projektům světových, ekologicky orientovaných vědeckých aktivit. Respektování výsledků těchto vědeckých programů je základní podmínkou pro udržení rovnováhy mezi antropogenními negativními vlivy a přírodním prostředím. Negativní působení lidské společnosti má již globální charakter a narušuje stabilitu přírodních ekosystémů i v oblastech nacházející se mimo regiony nejintenzivnějších antropogenních vlivů. Jakékoliv narušení polárních oblastí se proto musí nutně promítnout do změn v dalších oblastech světa. V této souvislosti hrají polární oblasti jednu z klíčových rolí pro udržení ekologické rovnováhy na celé planetě.

doporučit článek e-mailem | tisk článku

Poslední komentáře v diskuzi

Předmět Datum a čas Autor