Úvodní stránka › Cesty a expedice

Tikal, město ztracené v džungli

Publikováno: 25.6.2004. Autor: Martin Pumera, Přečteno: 9269 ×.

Pět masivních, šedesát metrů vysokých chrámů se vynořuje nad zelenou džungli guatemalského El Peténu. Je to jen část jednoho z největších mayských měst - bájného Tikalu.

Stejně tak, jak impresivní jsou ruiny samé, tak je i okolní džungle - plná papoušků, tukanů, nosálů, chápanů a vřešťanů, jediných dnešních obyvatel zbytků dávné civilizace.

Vzestup a pád Tikalu

Málokteré mayské město dosáhlo takové velikosti jako Tikal. Jeho dějiny jsou plné dobývání, vychytralých politických uskupení a agresivní expanze. Tikal byl založen jako malá usedlost v oblasti naleziště pazourkového kamene roku 500 př. n.l., spolu se sousedním Uaxactúnem.

Obě města žila několik set let ve stínu jednoho z prvních a největších mayských měst - El Mirador, vzdáleného od nich 65 km severně. A jak síla prastarého El Miradoru upadala, vliv Tikalu a Uaxactunu se zvětšoval a roku 250 n.l., na počátku tzv. "Klasického období mayských civilizaci", byla tato dvě města hlavními obchodními centry džungle El Peténu. Tikal a Uaxactun byly vzdáleny pouhých 23 km a bylo jen otázkou času, kdy se jedno z měst pokusí převzít nadvládu nad tím druhým a získá kontrolu nad celým regionem.

Síly obou měst byly po dlouho dobu téměř vyrovnané. Roku 378 n.l. však provedl Tikal chytrý tah - uzavřel politické a válečné spojenectví s dalšími velkými klasickými centry Mesoameriky, Kaminaljuyu (nyní Guatemala City) a mocným Teotihuacánem (v blízkosti dnešního Mexiko City). Uaxactún byl následně podroben a nikdy již své původní velikosti nedosáhl.

Růst Tikalu pokračoval nikým neomezován. V šestém století již Tikal obývalo na 100 000 obyvatel. Avšak i když kola osudu melou pomalu, melou jistě. Po vzestupu následoval pád. Město bylo v šestém století pokořeno vzdáleným Caracolem (ten se nachází na uzemí současné Belize). Tikal se ještě naposledy vzchopil za vlády mocného Lorda Čokolády (Ah Cacau) a jeho několika následovníků, kteří nechali vystavit největší a nejrozsáhlejší budovy, které v Tikalu můžeme nalézt, ale naprostý úpadek na sebe nenechal dlouho čekat. Město bylo záhadně opuštěno kolem roku 900 n.l. Několik zbylých obyvatel vyplenilo hrobky knězů a vládců a když i oni město definitivně opustili na přelomu tisíciletí, byl Tikal pohlcen džunglí.

Úpadek mayských civilizaci

Teorií, proč Tikal stejně jako většina ostatních mayských měst upadl do zkázy kolem roku 900 n.l., je mnoho - zemětřesení, odlesnění, zuřivé války - nejpravděpodobnějším důvodem je však to, čeho se Mayove obávali od samého osídlení oblasti Yucatánského poloostrova - sucho.

Dr. Culbert z University of Arizona, nalezl v Tikalu dva druhy koster. První z nich patřili dobře živeným lidem, druhé pak těm, kteří trpěli za svého života podvýživou. Došel k závěru, ze normální kostry patřili kněžím/astronomům, kteří hodovali na obětinách darované rolníky. Ti je přinášeli do chrámu ve snaze si tím zajistit dobrou úrodu. Podvýživou zdeformované kostry pak rolníkům, kteří zemřeli, když byla úroda z důvodu sucha mizivá.

VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA
Na videozáznamu si prohlédněte záběry dvou pyramid (Chrám I. a II.) a Severní Akropole. Na pozadí uslyšíte křik vřešťana. (.wmv, 1MB)

Od roku 790 n.l. kněží zřejmě selhávali v předpovědích deště a dobré úrody čím dál častěji - nastávala sucha z důvodů globálních změn. Zklamaní, hladoví rolníci logicky již přestávali kněžím věřit a začali ztrácet zájem o jejich předpovědi a astronomii.

Zájem o astronomii lze vysledovat z astronomických/kalendářních kamenů, tzv. stél. Do té doby bylo vztyčování stél běžnou záležitostí. Například v roce 790 n.l. bylo vztyčeno 20 astronomických/kalendářních stél, roku 810 n.l. jen 12 stél, pouhé 3 stély roku 830 n.l. a poslední jediná roku 889 n.l..

Po té byl Tikal z větší části opuštěn. Rolníci pravděpodobně povstali proti kněžím, neschopným zajistit dobrou úrodu a následná občanská válka znamenala zkázu Tikalu. Další badatelé z University of Florida teorii "úpadku z důvodu sucha" potvrzují - na základě chemických analýz vápencových usazenin a spálené trávy a kořenů z jezera Chichancanab na Yukatanském poloostrově zjistili, ze jezero bylo nejsušší v letech 800-900 n.l. Stejně vysychání dalších vodních rezervoárů s následnými požáry bylo s největší pravděpodobností hlavní příčinou úpadku celé velké mayské civilizace.

Po tisíciletí ztracený Tikal

Tikal na dlouhá staletí zmizel z lidských myslí v příkrovu džungle. Nikdo o existenci tohoto nádherného města nevěděl, snad jen všudypřítomné opice a papoušci.

Do civilizace se v pozdním středověku dostalo pouhých několik kusých zprav od Františkánů, kteří náhodou procházeli džunglí El Peténu.

Novodobý svět se o Tikalu dozvěděl až roku 1848, kdy expedice vyslaná Guatemalskou vládou Tikal "znovuobjevila".

A díky tomu jej můžeme nyní obdivovat i my.

doporučit článek e-mailem | tisk článku

Poslední komentáře v diskuzi

Předmět	Datum a čas	Autor
hm	14.4.2005 , 13:02	Kralik_
Záhada Mayů	6.2.2005 , 0:53	Gabor