Úvodní stránka › Cesty a expedice

Zrození nebe v Mexiku

Publikováno: 26.5.2009. Autor: Michal Josephy, Přečteno: 7802 ×.

Je chvíli po poledni. Slunce je vysoko, obloha jako vymetená a její odstín pomalu splývá s obzorem Karibského moře azurové barvy.

Spolu s mým průvodcem Jorgem překračujeme pásmo biosférické rezervace Sian Ka´an na poloostrově Yucatán; místa, kde se podle Mayů zrodilo nebe. Vydusanými stezkami pralesní vegetace se pomalu, ale jistě blížíme k "Centro Ecologico Sian Ka´an".

"Rozhlédni se v klidu kolem a pak přijď nahoru; seznámím tě s Cameronem," pronese suše Jorge, když dorazíme na místo, a v recepci si sundavá z ramen bagáž. Cameron Boyd, jak se později dozvídám, je americký ekolog a zakladatel zdejšího ekologického centra, které je předsíní 1,3 milionů akrů rozlehlé rezervace měřící od severu na jih 120 km. Tato rezervace je vedena pod záštitou UNESCO. Na jedné straně ji lemuje Karibik a 110 km dlouhý bariérový útes, druhý největší  na světě. Z vnitrozemí ji obklopují mangrovy, mokřady, ale i duny či tropický prales.

"Pestrost ekosystémů, a tedy i živočišných a rostlinných druhů, je v této oblasti skutečně mimořádná," říká Boyd a ukazuje na mapě místa tření vzácných druhů mořských želv či výskytišť jaguárů. "Protože je ochrana jaguárů v současné době velmi ekonomicky náročná, snažím se zde realizovat ekologicky udržitelný rozvoj, využívat alternativní zdroje energie a podporovat ekoturismus, stejně jako výzkum a vzdělávání zaměřené na ochranu biosféry," shrnuje Boyd svoji eko-vizi. "Pokud jsi přijel z Cancúnu, víš, jak je těžké nedělat ústupky agresivní urbanizaci a expanzi masového turistického průmyslu. Jestli se nám to nějakým způsobem daří, o tom si můžeš udělat názor sám," rozpaží rukama na znamení, že slova považuje v tuto chvíli za zbytečná.

Sedím s trupem ponořeným v kajaku a pádlem hladím vodu někdejšího mayského kanálu. S Cameronovým průvodcem Antoniem míříme podél hradby mangrovníků, v jejichž spleti je možné občas zahlédnout štíhlé trupy krokodýlů, směrem k Ptačímu ostrovu. Míjíme vysoko položené hnízdiště orlovce říčního a při pohledu na jeho plachtící siluetu neunikne naší pozornosti to, že od východu se začínají stahovat mračna.

Během chvíle se idylické azurové nebe potáhne hustým indigovým povlakem a spustí se z něj husté provazce tropického deště jako malý podíl celkového ročního srážkového úhrnu až 1300 mm. Když liják ustane, propracováváme se na kost promoklí až k Ptačímu ostrovu a nad hlavou se nám tentokrát neslétají všichni čerti, ale pelikáni, kormoráni, volavky či ibisové, zástupci až tři sta třiceti zde se vyskytujících druhů ptáků. Aby barev nebylo dost, nad ostrovem se vzápětí jako kouzlem vyklene celistvý oblouk duhy.

Když po čase slunce zapadá za obzor rozčeřené laguny, člověk by snad i uvěřil tomu, že nebe se skutečně narodilo právě tady. V Sian Ka´an.

Michal Josephy

Michal Josephy

Michal Josephy

Michal Josephy

doporučit článek e-mailem | tisk článku