10+1 způsobů, jak šlo zachránit Titanic

Při studiu pramenů o ztroskotání Titaniku čtenář nutně narazí na otázku: „Dal se vůbec Titanic zachránit?“

10+1 způsobů, jak šlo zachránit Titanic

Kontrafaktuální historie – to je vědecký obor, který se nebojí položit si otázku „co by, kdyby“. My se zeptáme podobně: “Jak by šlo zabránit katastrofě Titaniku?" Způsobů, jak mohl luxusní parník uniknout potopení, je až překvapivě hodně…  

Fenoménu Titaniku se věnuje také dubnové vydání měsíčníku National Geographic

1) Titanic měl být lépe postaven. Při vyšetřování katastrofy se ukázalo, že některé části lodě byly postavené velmi nedbale. Šlo především o nýty, které v trupu držely mnohem hůř, než se čekalo. Ukázalo se to už při nehodě Olympiku, sesterské lodi Titaniku. Když se srazil s křižníkem Hawke, zjistila prohlídka, že řada nýtů vypadala při normální plavbě. Sílu způsobenou nárazem na ledovec nemohly vydržet, kvůli vyššímu podílu síry byly příliš křehké.

2) Titanic měl mít víc člunů. To by samozřejmě ztroskotání nezabránilo, ale minimalizovalo by to ztráty na životech. Tehdejší předpisy stanovily, že laždá loď s výtlakem na 10 000 BRT musí mít 16 záchranných člunů. Konstruktér Andrews se tohoto zastaralého pravidla držel, přestože věděl, že to je u Titaniku málo. Hlavní příčinou této úvahy by byl zisk. Sice už existoval návrh vybavit loď tzv. Christholmovými čluny, které by pojaly 2730 osob, ale kvůli ceně nebyla tato úprava schválena.

3) Titanic (ne)měl poslechnout varování před ledovci. Už od 10. dubna byl éter plný zpráv o nebezpečí ledovců na trase Titaniku. Například 11. dubna se loď Niagara srazila s ledovcem rovnou dvakrát – a to jen 15 kilometrů od místa, kde se o pár dní později potopil Titanic. Kapitán na ně reagoval jen lehkým upravením kurzu Titaniku směrem k jihu; a tento kurz ho navedl přímo do cesty ledovci.

Jak zemřeli cestující na Titaniku: spoustu jich zabily záchranné vesty

4) Titanic měl zrychlit. Kdyby důstojník Murdoch přikázal, aby loď zrychlila, místo aby ji zpomalil, mohla loď urychlit své otočení. Podle několika soudobých odhadů by Titanic ledovec o několik metrů minul.

5) Titanic měl narazit do ledovce přídí. Ředitel loděnice Edward Wilding po nehodě řekl, že pokud by došlo k čelnímu nárazu, parník by se nepotopil. Sice by došlo k mnoha vážným škodám, několik lidí by při nárazu možná přišlo o život, ale zaplaveny by byly jen přední komory.

6) Titanic měl zaplavit i další komory. Některá řešení katastrofy tvrdí, že kdyby dal kapitán Smith zaplavit i zadní komory, loď by se tak rychle nenakláněla, a nenabírala by tak rychle vodu. Podle těchto spekulací by se Titanic udržel na hladině až o 4 hodiny déle.

7) Titanic měl mít lepší kormidlo. Obrovské 101 tun vážící kormidlo Titaniku sice bylo nesmírně elegantní a krásné, ale o to méně praktické. Dobové požadavky od lodě pro milionáře takové kormidlo vyžadovaly – stejně jako čtyři komíny, proto měl Titanic jeden komín falešný). Bohužel tento tvar byl pro obra velikosti Titaniku poměrně nepraktický, a loď tak reagovala o něco pomaleji, než bylo obvyklé u menších lodí. Aby se Titanic vyhnul ledovci, chybělo jen pár metrů. S kormidlem o pár metrů větším to mohlo vyjít…

8) Titanic měl mít jiného kapitána. Kapitán Smith nebyl prvním kapitánem Titaniku. Při plavbě z Belfastu do Southamptonu lodi velel mladý kapitán Bartlett. Smith ho vystřídal především pro popularitu, jakou měl o bohatých cestujících, na dalších plavbách už měl zřejmě velet Bartlett. Škoda, že se to nestalo už při panenské plavbě: Bartlett totiž proslul jako člověk, který dokáže vycítit nějakým šestým smyslem ledovce i ledová pole. Jeho podřízení mu dokonce dali přezdívku „Ledovec Bartlett.“ Je jasné, že plavba pod ním by vypadala úplně jinak…

9) Titanik měl zůstat stát. Osudovou chybu udělal kapitán Smith, poté, co dorazil na můstek. První příkaz, který dal, zněl: „Poloviční vpřed.“ Do té doby, dokud Titanic po srážce stál, se voda po lodi příliš nerozlévala. Ale jakmile se loď vydala vpřed, začala nabírat stovky tun vody. Kapitán dal tento rozkaz, aniž by znal míru poškození trupu. Kdyby jen několik minut počkal na zprávy svých důstojníků, mohl se parník udržet na hladině o několik klíčových hodin déle.

TEST: Vyzkoušejte si, co víte a nevíte o Titaniku. Deset otázek, které vám potrápí mozek.

10) Titanik se měl chystat na konec. Kapitánu Smithovi se dá přišít i další selhání. Asi deset minut po nárazu na ledovec už bylo jasné, že jde jeho loď ke dnu. Kapitán se duševně zhroutil – přestal komunikovat a vydával nedostatečně přesné rozkazy. Jedním z posledních bylo: “Vykloňte čluny.“ Místo, aby přikázal čluny spustit, nebo opustit loď, jen nechal čluny připravit ke spuštění. Kdyby dal dezorientovaný kapitán správný příkaz, mohlo probíhat naloďování na záchranná plavidla výrazně rychleji a zachránilo by se mnohem více lidí.

11) Radisté Titaniku neměli být hrabiví. Přestože radisté Titaniku dělali, co mohli, i oni mohli svou loď zachránit. Jenže je těžké je dávat jim vinu – stali se sami obětí systému, který nadřazoval výdělek nad bezpečností. Když se pokoušel parník Californian varovat Titanic před ledovými krami, odmítli radisté zprávu přijmout; v té době totiž odesílali na pevninu dobře placené rádiové zprávy cestujících. Radista Californianu pak šel spát, pouhých 10 minut předtím, než Titanic vyslal zoufalé volání o pomoc.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.