Články

Organismy si složitě hledají své místo k životu. Často naráží na velké „pouště" naprosto nevhodných ploch bez jediné „oázy" ke spočinutí.
Češi do přírody rádi chodí, investice do její ochrany považují za smysluplné, nicméně o její ochranu se příliš nezajímají a mnoho o ní nevědí. Pouhých 11 % umí vyjmenovat všechny čtyři české národní parky a téměř polovina si nevybaví žádný rostlinný ani živočišný druh, který je na našem území kriticky ohrožen. To vše vyplývá z aktuálních výsledků rozsáhlého průzkumu, který realizovala odborná organizace Beleco v rámci osvětového projektu Příběhy české přírody. Průzkum mapoval názory a postoje obyvatel k otázkám týkajícím se ochrany přírody.

Výzkum: Vzdělaní Češi mají přírodu rádi, ale nedokáží vyjmenovat národní parky

Země všech kontinentů, padesát komentovaných projekcí, fotografie z nedostupných míst světa, cestovatelská setkání, zahraniční hosté. To vše i mnohem víc přináší největší cestovatelský svátek v České republice – festival Kolem světa.
Země všech kontinentů, padesát komentovaných projekcí, fotografie z nedostupných míst světa, cestovatelská setkání, zahraniční hosté. To vše i mnohem víc přináší největší cestovatelský svátek v České republice – festival Kolem světa. O víkendu 12. – 13. března 2016 přivítá Národní dům na Smíchově stovky návštěvníků, kterým festival vedle přednášek nabídne i exotická jídla, jedinečná vystoupení zahraničních umělců, pozve je na setkání se zajímavými osobnostmi, na interaktivní workshopy tradičních řemesel JV Asie nebo Afriky a nabídne možnost zakoupení tradičních výrobků z Mexika, Peru, Indonésie či Nepálu a dalších exotických zemí světa.

Vydejte se Kolem světa!

Zahrádka mi pomáhá. Část produkce dokonce na trhu prodám a vydělám nějaké peníze na školní poplatky,“ říká třicetiletá Rebecca Achai Gar, matka deseti dětí.
Jižní Súdán sužuje vleklá humanitární krize způsobená současným etnickým konfliktem a ekonomickou krizí. Podle nejnovějších údajů OSN bylo za poslední dva roky 2,3 milionu lidí vyhnáno ze svých domovů. Přes 3,9 milionu lidí, tedy téměř každý třetí člověk, v současné chvíli trpí vážným nedostatkem potravin. A více než 686 000 dětí do 5 let je aktuálně podvyživeno. Děti do 5 let věku jsou přitom nejrizikovější skupinou, jelikož u nich podvýživa zpomaluje fyzický růst a negativně ovlivňuje kognitivní vývoj.

Smutné prvenství Jižního Súdánu: Nejméně stabilní stát světa se učí zahrádkařit

Madeiře se přezdívá ostrov věčného jara...
Když vulkanické síly tvořily Madeiru i její čtyři souputníky – tedy menší ostrovy, o kterých v našich zeměpisných šířkách slyšel jen málokdo – pořádně se při tom vyřádily. Málokde najdete tak rozmanitou krajinu jako právě tady. Zdejší silnice jsou tak prudké, že se po nich dá jezdit na saních. Ano, zde v subtropech a beze sněhu. Stačí postavit pletený koš s dřevěnými skluznicemi na asfalt, a jede se. Rychlostí, za kterou se ve městech nemusejí stydět ani auta.

Putování po Madeiře aneb Za co můžou sopky

Geovane Silva se svým synem Gustavem Henriquem. Experti našli virus Zika v mozkových tkáních dětí narozených s mikrocefalií, ale i v placentě a plodové vodě matek.
Propojení poškození mozku novorozenců s virem Zika se zatím nepotvrdilo, ale podle expertů je nejvýše pravděpodobné. Světová zdravotnická organizace WHO varuje, že se virus rychle šíří do všech zemí v severní i jižní Americe. Několik případů už bylo odhaleno i v Evropě. Marcos Espinal, expert na infekční choroby upozornil na to, že očekává celkem tři až čtyři miliony nakažených. Co způsobilo nenadálé rozšíření zůstává zatím nezodpovězeno. Zika byl poprvé zaznamenán v roce 1947 v Ugandě a po celá desetiletí způsoboval mírné zdravotní potíže v Africe a rovníkové Asii. Na konci minulého roku se situace změnila.

Virus Zika se probudil ze spánku a tiše se šíří s nevídanou silou

V posledních měsících je v Nepálu absolutní prioritou podpora obyvatel před zimou a mrazy. Díky humanitární pomoci si lidé ve vysokohorských oblastech mohou zateplit svá provizorní obydlí.
Třičtvrtě roku po zemětřesení, které v dubnu 2015 zasáhlo více než osm milionů lidí, se Nepál stále vzpamatovává z této živelní katastrofy. Nyní se lidé, kteří často přišli o střechu nad hlavou či možnost obživy, musí vypořádat s příchodem zimy. Místní obyvatelé se v zemi kromě následků zemětřesení musí neustále potýkat i s dalšími překážkami. V létě to byly monzuny a sesuvy půdy. Od konce září loňského roku jim život zásadně komplikuje blokáda hranic s Indií, která má dlouhodobě za následek nedostatek pohonných hmot a zhoršuje celkovou situaci v zemi.

Nepál v boji o přežití: Jak žijí jeho obyvatelé devět měsíců po zemětřesení?

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.

Tapety