Alexandra Velikého otrávili kýchavicí, tvrdí toxikolog

Smrt Alexandra Velikého v pouhých 32 letech je obestřena mnoha spekulacemi. Přední novozélandský toxikolog však tvrdí, že nejpravděpodobnější příčinou bylo víno smíchané s jedem z neškodně vypadající rostliny.

Alexandra Velikého otrávili kýchavicí, tvrdí toxikolog

Závěr tak podporuje teorie, že se Alexandr stal obětí spiknutí generálů, kteří s odstupem 13 let zavraždili i jeho syna (Alexandr IV. se narodil až po skonu slavného otce) a rozdělili si obrovskou říši na několik království. Někteří odborníci naopak přičítali smrt mladého vojevůdce následkům válečného tažení, které skončilo na hranicích tehdy známého světa vyčerpávajícími boji v Indii.

Podle historických záznamů Alexandr umíral v bolestech 12 dní poté, co vypil číši neředěného vína na počest bájného Herákla na hostině v babylonském paláci Nabuchodonozora II., který se byl centrem Alexandrovy říše.

Alexandrova říše vznikla během pouhých 11 let.

Stoupenci teorie vražedného spiknutí dosud většinou předpokládali užití arsenu, ale podle toxikologa Leo Schepa bylo umírání na na arsen popsané řeckým historikem Diodorem příliš rychlé. Srovnáváním pramenů a zjišťováním látek používaných před 2000 lety, došel Schep k závěru, že popsané průběh, kdy člověku po požití jedu vyskočí horečka, zvrací a ochabne mu svalstvo, odpovídá účinkům extraktu z z rostliny Veratum album, jedovaté bylině z čeledi liliovitých, která je známá také jako kýchavice bílá.

Ve starověku navíc právě z ní Řekové kvašením připravovali přípravek na navození zvracení, uvádí doktor Schep v článku pro lékařský časopis Clinical Toxicology.

Alexandr Veliký (356 př. n. l. až 323 př. n. l.), rovněž známý jako Alexandr III. Makedonský se stal zřejmě největším a nejúspěšnějším vojevůdcem celé historie, který nepodlehl v jediném střetnutí. V době své smrti ovládal většinu světa známého tehdejším Řekům. Poté, co si Alexandrův otec král Filip II. Makedonský podmanil řecké městské státy, vypravil se Alexandr na východ proti obrovité perské říši Achaimenovců. Během jedenácti let nepřetržitých vojenských kampaní Alexandr postupně dobyl Anatolii, Sýrii, Fénicii, Judeu, Egypt, Mezopotámii, Írán a střední Asii. Teprve ve vzdálené Indii byl vlastními vojáky donucen upustit od svého úmyslu dosáhnout velkého vnějšího moře. Po návratu do Babylonu se chystal k dalším výbojům na Arabský poloostrov, odkud chtěl vést své muže na západ. Těmto smělým plánům však zabránil jeho předčasný skon. ZDROJ: Wikipedia

Ochutnávka lednového vydání

kayapo,ngs 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.