Amazonka Vlasta vstoupila na internet

Když se řekne jméno Milada Horáková, asi jen málokdo si s ním spojí časopis Vlasta. Přitom je tento magazín jejím dítkem.

Amazonka Vlasta vstoupila na internet

Hned první rok redakce vyhořela.

Časopisu Vlasta je letos už 65 let. Vzhledem k tomu, že průměrná životnost časopisu je v Evropě 5 let, by to mohlo vypadat jako malý zázrak. Ne, zázrak to není, jde o dějiny. A v případě Vlasty jsou dlouhé a bohužel dost neznámé. Věděli jste, že časopis Vlasta založila poslankyně dr. Milada Horáková a její spolupracovnice z Rady československých žen již v lednu 1947.

Bojovnice i přítelkyně

Jméno jí vybraly podle ženy – bojovnice ze Starých pověstí českých, které v sobě zároveň nese slov vlast. Od počátku měla Vlasta sloužit svým čtenářkám jako kamarádka, která má pět Pé - potěší, pohladí, povzbudí, pomůže i poradí. Navzdory proměnám času zůstala Vlasta touhle přítelkyní dodneška. První šéfredaktorkou se stala spisovatelka Nina Bonhardová (1907-1981), autorka úspěšné rožmberské trilogie Tanec rabů, Polyxena a Hodina závratí, ale také třeba Pohádek třeboňského kapra. Už v prvním ročníku se objevily rubriky, které s různými obměnami přetrvaly do současnosti. Čtenářky tu našly články o zdravé výživě, módu, cestopis, dopisy, informace o nových filmech a divadelních hrách, ale také povídky a básničky a přílohu Sluníčko sedmitečné pro děti. V prvním roce měla Vlasta náklad 100 000 výtisků.

Od března 2012 má časopis Vlasta nový web - první české stránky určené pro ženy nad 40 let. Má zcela samostatnou, na tištěném týdeníku VLASTA nezávislou redakci zkušených novinářek. A taky vlastní facebookové stránky

Kde sídlila redakce

První redakční místnosti našla Vlasta v podkroví budovy Melantrichu na Václavském náměstí. O rok později už sídlila v paláci Dunaj na Národní třídě, kde došlo v březnu 1948 k požáru. Jak vzpomíná pamětnice Libuše Tomšů, dvě redaktorky se tehdy vrátily do kanceláří z módní přehlídky, která se konala na Zimním stadionu na Štvanici, a protože byly vymrzlé, uvařily si na elektrickém vařiči čaj. Při odchodu ho však zapomněly vypnout. Vyhořely všechny tři místnosti redakce, ale zasvé vzalo i číslo, kompletně připravené do tisku. Provizorně se pak úřadovalo v bytě tehdejší šéfredaktorky M. Tilschové ve Strašnicích a číslo se stihlo udělat nové… Po několika peripetiích našla pak redakce na dlouhá léta zázemí v pasáži Práce v Jindřišské ulici, odkud se stěhovala do Žitné a později Malé Štěpánské ulice. Od roku 2005 „bydlí“ v nové budově v ulici Lomnického na Pankráci.

O čem (také) psala

V roce 1947 byla vyhlášena soutěž, v níž Vlasta hledala „dítě časopisu“. Ozvat se měly všechny ženy, kterým se po půlnoci 31.12.1946 narodila holčička a daly jí jméno Vlasta. Na výzvu zareagovalo 80 maminek! Jako vůbec první přišla na svět hned 15 vteřin po půlnoci Vlastička Holubová z nouzové kolonie v Pardubicích. V čísle 14 se objevila reportáž z pražské konzervatoře, kde tehdy slavný herec Karel Höger vyučoval deklamaci a kde právě dělala přijímací zkoušky budoucí hvězda – Irena Kačírková.

Högrovi je věnována také reportáž v čísle 28, v níž se autorka Květa Maralíková vypravila na natáčení Vávrova filmu Krakatit. V ateliéru bylo postaveno podolské nábřeží, které se zamlžovalo kouřovými bombami, a aby mlha rychle nestoupala ke stropu, rozstřikoval se tam olej. Do ateliéru omylem vlétla vlaštovka a chovala se prý jako v přírodě. „Poletovala nad hladinou řeky, ačkoli to byl jen kus látky.“

V roce 1957 Vlasta rozebírala, zda ženy mají, či nemají nosit kalhoty, ale také přinášela informace o novinkách, které měly zaměstnaným ženám usnadnit život. Měly to být nejen prádelny, jesle a školky, ale také třeba mrazená jídla v hliníkových miskách nebo elektrické leštiče podlah, k jejichž realizaci ovšem nedošlo…. Úsměvně dnes působí reportáž z Varnsdorfu o tom, zda bude v obchodech dostatek silonových punčoch.

Svěží léta šedesátá…

Když se narodila autorka tohoto textu, Blanka Kovaříková, začínala 60. léta. A ta byla osvěžující i pro Vlastu. V roce 1967 se na obálkách kromě charismatického Radka Brzobohatého a jiných známých osobností objevily překvapivě i půvabné tváře mladých dívek. S celkovým uvolněním atmosféry ve společnosti se tehdy zrodily první soutěže krásy. Prostřednictvím Vlasty se např. hledala dívka, která by ztělesňovala francouzský parfém Diorling. A skutečně se našla nádherná dvacetiletá Eva Vodičková z Brna, která na fotografování do Francie odjela. V Montrealu se konalo Expo 67 a na něm slavil triumf český kinoautomat, ale také skvělá bižuterie. Vlasta psala o úspěších krasobruslařky Hany Maškové i o natáčení Formanova filmu Hoří, má panenko. Čtenářky se radovaly i z prvních papírových sáčků do vysavačů a obyvatelky Prahy zase zlobilo, že je celý střed města rozkopaný kvůli výstavbě podzemní dráhy.

…a roky další

I v dalších letech zůstávala Vlasta přítelkyní – tedy alespoň na těch stránkách, které se nemusely věnovat dobovým politickým projevům. Na Janině stránce se čtenářky zpovídaly ze svých trablů, v Nápadníku si vyměňovaly tipy na vylepšení svých domovů, pravidelně se objevovaly rady kosmetičky, lékařky i psycholožky, nezapomínalo se na recepty ani na zahrádkáře. Na stránkách Vlasty se cvičilo, vychovávaly se děti, probíraly se sňatky i rozvody, diskutovalo se o práci a kariéře, ale také se vtipkovalo a nahlíželo do budoucnosti. Dokud byla Vlasta jediným týdeníkem pro ženy, dosahovala neuvěřitelného nákladu – až 840 000. Dnes je na trhu spousta časopisů, které Vlastě konkurují, ale přesto si stále udržuje pozici nejčtenějšího týdeníku pro ženy. 

Časopis Vlasta vydává společnost Sanoma Media, která je i vydavatelem magazínu National Geographic. 

Autor+foto: Blanka Kovaříková

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.