ANIMACE: Zůstat pod lavinou je stejné jako ležet pod betonem

Turistický provoz na horách se je každým rokem větší a lyžování, snowboard nebo free riding jsou čím dál tím oblíbenější. Laviny tak ohrožují více a více lidí. Jak se s nimi dá bojovat?

ANIMACE: Zůstat pod lavinou je stejné jako ležet pod betonem
ANIMACE: Zůstat pod lavinou je stejné jako ležet pod betonem
Zdroj: archiv

Lavinové katastrofy provází lidstvo odjakživa. Když se valí lavina, bere s sebou vše: lidi, zvířata, stromy, skály, budovy, lesy a půdu. 

Podívejte se na animaci o lavinách a jejich nebezpečí:

Jak lavina vzniká a jak se jí bránit?

Co drží masu sněhu na místě? Udržuje ji vlastní pevnost, třecí síly (travnatý mokrý povrch tedy není úplně ideální) a někdy i objekty na svahu, které ji přidržují (stromy, skály atd.). 

Jak se sníh uvolní? Při narušení rovnováhy, třeba, když napadne nový sníh, nebo je statika narušena pohybem člověka, zvířete nebo vlivem oteplení se změní třecí síly mezi lavinou a jejím podložím. 

Praktikuje se také vytyčování a mapování svahů, na kterých mohou v zimě za příhodných podmínek laviny vznikat. Tímto úkolem je většinou pověřena horská služba, která v zimě přímo v terénu monitoruje aktuální charakteristiky sněhové pokrývky (výška, teplota, struktura apod.).

Nedávno zabíjela lavina v Pákistánu. Zemřelo 117 lidí. FOTO: Isifa
V Davosu se nescházejí jen ekonomové na Světovém ekonomickém fóru, ale také vědci ve  Švýcarském institutu pro výzkum sněhu a lavin (ISLF). Institut zkoumá už 60 let laviny a snaží se zjistit, jak je možné minimalizovat jejich nebezpečí. Ve výzkumném centru se snaží pochopit vznik lavin předcházet jim už od roku 1942. Na začátku 50. let smrtící laviny zabily 98 lidí a to bylo impulzem pro změnu směřování výzkumného centra z teorie na praxi. Dnes je hlavním úkolem ISLF prevence vzniku lavin (krátkodobě i dlouhodobě) a výzkum sněhové pokrývky. Vloni se slavilo 75. let výzkumu. První laboratoře na Weissfluhjochu u Davosu začaly totiž fungovat už v roce 1936, postupné rozšiřování pak vyústilo ve vznik institutu. Sníh – již nejen jako hrozba, ale také jako ohrožený zdroj vody v krajině – je ještě dnes ústředním tématem ISLF. Každoročně v rizikových oblastech zemřou v lavinách desítky osob. Největší podíl představují lyžaři, skialpinisté a horolezci.

Laviny, na které se nezapomene

  • V únoru 1999 postihla lavinová katastrofa rakouské alpské středisko Galtür v únoru roku 1999. Byla to nejsmutnější událost v Alpách za posledních třicet let. V zimě se tehdy nahromadil na okolních svazích sníh o tloušče asi 4 metry. Silné větry ještě umí na některých místech mocnost sněhu zvětšit, a tehdy byla zrovna silná povětrnost. V místě vzniku vážila tehdejší katastrofální lavina asi 170 000 tun sněhu. Masa sněhu se dolů šířila rychlostí až 80 metrů za sekundu. Navíc, jak tomu obvykle bývá, i v tomto případě se lavina cestou dolů zvětšovala, jak postupně nabírala sníh.  Když se vřítila do střediska, tak byla výška lavinové stěny 100 metrů! Zemřelo tehdy 31 lidí a lavina zničila celou vesnici. 
  • Letos na začátku dubna smetla lavina vojenský tábor v odlehlé části severního Pákistánu a pohřbila 117 vojáků. Záchranáři zatím nenašli nikoho živého. Neštěstí se odehrálo u ledovce Siačen v pohoří Karákóram na hranicích s Indií. Tloušťka laviny dosahovala téměř 25 metrů. 
  • V Peru se v roce 1962 odehrála jedna z největších tragédií spojená s lavinami: zemřelo tehdy až 2 000 lidí
  • 8. března 1956 zabíjely  v Nízkých Tatrách dvě obrovské laviny. Ta větší z nich měla objem přibližně 1,6 milionu metrů krychlových sněhu, vážila 380 000 tun a její dráha byla  3,5 kilometrů. Ve srubu, který stál v cestě laviny, zemřelo 16 z devatenácti dělníků.

 

Podívejte se na video National Geographic, jaké je závodit na sněhu s lavinou, zachraňovat lidi a hlavně přežít:

Úvodní foto: Isifa

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články