Antihmota jako lék na rakovinu? V CERNu už na tom pracují
Existuje jen málo nebezpečnějších věcí, než je antihmota. Přesto se právě ona může nakonec stát zbraní, která spolehlivě porazí rakovinu.
Od jaderné fyziky a urychlovačů částic, jako je CERN ve Švýcarsku, si slibujeme mnohé: objevy původu vesmíru, energii zdarma, poznání mikrosvěta. Ale určitě ne lék na rakovinu – a přitom právě odsud možná už brzy přijde.
Vědci našli chybějící článek v teorii o vzniku vesmíru. Božskou částici neboli Higgsův boson
Už před pěti lety se fyzikům a lékařům pracujícím v CERNu podařilo pomocí částic antihmoty ozářit rakovinové bujení. Buňkám tím způsobili takové poškození, že zemřely. Tyto pilotní experimenty mají podle fyziků obrovský potenciál; zatím jsou ale v plenkách. Přestože by antihmota ve službách medicíny mohla změnit způsob, jak bojujeme s rakovinou, má to celé doposud příliš mnoho háčků.
Podívejte se na video, kde principy léčby antihmotou vysvětluje částicový fyzik Michael Doser:
Co je antihmota?
Antihmota je druh hmoty, který je složen z antičástic k běžným částicím, například z antiprotonů a pozitronů místo protonů a elektronů. Vědci zatím nepozorovali ve vesmíru žádnou volnou antihmotu, s nejvyšší pravděpodobností tedy jen tak volně neexistuje. Podle standardní teorie však býval vesmír antihmoty plný – v době po Velkém třesku měl vesmír stejně hmoty jako antihmoty. Antihmota má opačný elektrický náboj a spin než běžná hmota, ale má stejnou hmotnost. A teď to důležité - pokud se antihmota přímo setká s hmotou, dojde k reakci, při níž jsou obě zničené, ale uvolní se obrovské množství energie…
Antihmota v lékařství
Ač se to může zdát jako sci-fi, antihmota se už vlastně nějakou dobu v medicíně používá. Využívá ji pozitronová emisní tomografie (PET) – zobrazovací metoda, která dokáže odhalit rozdílné tkáně na základě jejich rozdílného metabolismu. Nejvíce se využívá v onkologii, ale také v neurologii či kardiologii. Tento způsob detekce máme i v České republice, od roku 1999, kdy bylo v pražské nemocnici Na Homolce provedeno první PET vyšetření.
Ale to všechno je jen začátek. Možnost ničit pomocí antihmoty nádory totiž vypadá rok od roku reálněji. Při „normální“ terapii rakovinových nádorů je tělo vystaveno obrovskému množství radiace, která prochází mnoha tkáněmi – a to vede k vedlejším účinkům. U terapie antihmotou by se daly přivést ničivé částice přímo na místo, kde by ničily jen nádor. Podle odhadů by se pomocí antihmotové terapie dal zničit nádor, přičemž by lidské tělo dostalo jen polovinu až desetinu radiace, kterou musí vstřebat při použití současných technologií.
Obrovskou výhodu by to znamenalo zejména pro pacienty, které trápí nádory poblíž důležitých a citlivých orgánů, jako jsou páteř, mozek nebo srdce. Také pro mladší pacienty by terapie antihmotou znamenal výrazně menší počet komplikací v průběhu dalšího vývoje a určitě i menší šanci na bujení nových nádorů. Třetí výhodou antihmoty v boji proti rakovině je možnost nasadit výrazně silnější ozařování proti nádorům, které normální dávka radiace nezničí.
FOTO: CERN
