Astronomové našli meteority, které spadly před 20 lety v Česku. Byly tisíckrát jasnější než Měsíc

Čeští astronomové nalezli meteority z bolidu, který před dvaceti lety zazářil nad českou kotlinou a jehož úlomky dopadly na Benešovsku. Jde o první případ na světě, kdy po tak dlouhé době od pádu byly na základě nové analýzy původních záznamů dráhy bolidu nalezeny meteority v předpověděné oblasti

Astronomové našli meteority, které spadly před 20 lety v Česku. Byly tisíckrát jasnější než Měsíc

Jen u 17 z 50 000 známých meteoritů víme, odkud pocházejí a kudy se pohybovaly, než dopadly na Zemi. 

Vědecké přístroje zaznamenaly bolid, který byl tisíckrát jasnější než Měsíc v úplňku, 7. května 1991. Bolid pohasl ve výšce asi 17 kilometrů nad vesnicí Přibyšice západně od Benešova.

Astronomové předpověděli, že z metrového tělesa malá část o váze několika kilogramů zřejmě dopadla na zemský povrch. Přes velké úsilí se jim ale žádný úlomek nepodařilo nalézt. 

Tajemný rodokmen meteoritů známe i díky Čechům. Video ve 3D

Vědci Astronomického ústavu pod vedením Pavla Spurného se po dvaceti letech na základě nových analýz a postupů k pátrání po meteoritech znovu vrátili. Nyní je už jasné, že tři meteority, které nalezli, pocházejí z benešovského bolidu. 

Meteority s rodokmenem

Meteority dokládají formování sluneční soustavy v jejím počátku. Je proto důležité znát, odkud pocházejí a kudy se pohybovaly meziplanetárním prostorem, než dopadly na Zemi. Tyto informace jsou zatím známé jen u 17 z celkem asi 50 000 klasifikovaných meteoritů, takové meteority proto patří mezi nejvzácnější mimozemská tělesa, která mají vědci k dispozici. 

Benešovské meteority jsou dalším takovým případem, dokonce z hlediska doby pořízení záznamu jejich pádu teprve čtvrtým případem se známým původem ve sluneční soustavě. Takovým meteoritům se říká meteority s rodokmenem. Do této doby čeští vědci buď sami určili nebo se na určení zásadně podíleli u téměř téměř dvou třetin těchto případů. 

Tunguzský meteorit na Sibiři byl 185krát silnější než Hirošima

Nejvhodnější způsob, jak určit dráhu těchto těles a místo jejich dopadu, je pozorování jejich letu atmosférou speciálními kamerami rozmístěnými na co největším území. První takováto "bolidová síť" na světě vznikla na území Československa v roce 1963.

Postupně se k projektu připojily další země a vznikla Evropská bolidová síť. Její koordinační centrum, kde se zpracovávají pozorovaná data, je v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově. Za téměř 50 let existence sítě bylo zaznamenáno přes tisíc bolidů s kompletními údaji o atmosférické i heliocentrické dráze pozorovaných z více stanic. Benešovský bolid patří k nejjasnějším, jaký se kdy evropské síti podařilo zachytit. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.