Až najdeme na Marsu život, začnou se politici rvát o moc

Šance, že je na Marsu život, je podle astrobiologů poměrně velká. Co by se stalo, kdyby sonda Curiosity, která právě na rudou planetu letí, život opravdu objevila?

Až najdeme na Marsu život, začnou se politici rvát o moc

Alexander Pavlov pracující pro NASA před nedávnem vydal studii, která naznačuje, že život na Marsu je dost pravděpodobný. Tedy pokud by ho robotické vozítko hledalo pod povrchem planety – jednoduché organické molekuly by totiž mohly existovat jen několik centimetrů pod vrstvou marsovského prachu. Ta je chrání před smrtící radiací. Ale jak by na objev života ve vesmíru reagovalo svět? 

Deset největších záhad Marsu. Vyřeší je sonda Curiosity?

Nad touto otázkou se v polovině července zamyslel ve Wall Street Journalu uznávaný spisovatel Matt Ridley. Myslí si, že většině obyvatel Země by to bylo úplně jedno. Objev života na Marsu přirovnává k objevu Higgsova bosonu. Zpráva o objevení „božské částice“ se sice médii prohnala, ale po pár dnech vlna zájmu pominula – žádné zásadní debaty se nevedou, lidé se nehlásí na kurzy fyziky, ani hromadně neopouštějí kostely. 

Podívejte se na animaci vozítka Curiosity. Video NASA shrnuje všechny důležité momenty mise:

Podle „opatrného optimisty“ Ridlyeho by svět byl poměrně lhostejný. Alespoň zpočátku. Běžný život by běžel dál, ale velmi brzy by propukly spory mezi vědci a především politiky. Ridley si myslí, a je to poměrně věrohodná představa, že vlády by tlačily na USA, aby odevzdala vědecký výzkum mimozemského života mezinárodní vědecké komisi.

Argumentem by mohla být větička, že „tak důležitý objev musí náležet celému lidstvu, nejen expertům z NASA“. Na tom argumentu samozřejmě něco je – ale stejně pravdivý je protiargument, kterým by se oháněli Američané. „Proč bychom měli odevzdávat výsledky jiným, když celý výzkum Marsu platíme jenom my?“ Jen pro zajímavost – samotný robotek Curiosity, který přistane v kráteru Gale, stál 2,5 miliard dolarů, v přepočtu 50 miliard korun. 

 

OSN proti USA proti firmám proti neziskovkám

„Organizace spojených národů by určitě v takovém případě zřídila zvláštní agendu,“ píše Ridley ve WSJ. „USA by však volily jinou cestu. Soukromé společnosti by také určitě projevily o vzorky zájem – už jen proto, aby mohly zbohatnout na jejich vystavování nebo na experimentování s nimi. Nevládní organizace by se určitě o vzorky mimozemského života bály a snažily by se marťanské mikroby zachovat pro blaho celého lidstva.“ Ridley se obává, že o těchto důležitých otázkách se nevede prakticky žádná diskuze; neexistují vlastně ani pravidla, podle nichž bychom se mohli řídit.

Jak by vypadal první kontakt s UFO: Úředníci by svolali tiskovku

Vlastně jedinou dohodou je „Open Space Treaty“ podepsaná roku 1967 Spojenými státy, Velkou Británií a tehdejším Sovětským svazem a ratifikovanou dalšími 100 zeměmi. V ní se vlády zavazují, že žádný stát nesmí zabírat pozemky ve vesmíru; smlouva však nezakazuje soukromé vlastnictví vesmírné půdy. Existují také protokoly, které řeší, jak by vypadal první kontakt s cizí inteligencí. Nejpravděpodobnější scénář, tedy nalezení několika molekul na Marsu, však nikdo neřešil – pohybujeme se ve zcela neznámých vodách. A to je pro politická řešení vždy problém… 

FOTO: NASA

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.