Kopák, činel, virbl… a ještě mnohem více dokáží prostřednictvím svého hlasu napodobit beatboxeři, jejichž umění může pomoci osvětlit dosud skrytá tajemství lidské řeči.

Tak pravil Xixao

Lidská řeč, vzniklá zdokonalením opích skřeků, odlišuje člověka od ostatních živočichů. FOTO: Michal Josephy

Lidská řeč nesporně patří ke schopnostem, které člověka odlišují od ostatních živočichů. Vznikla v období před cca 300-200 tisíci lety, kdy se u našich předků vyvinul vokální trakt poklesnutím hrtanu a vytvořením třech rezonančních dutin, které mají zásadní význam pro artikulaci hlásek.

Ačkoliv se teorie vzniku řeči různí, shoda víceméně panuje v postupném zdokonalování „opičích skřeků“ - tu prostřednictvím potřeby vyjadřování emocí, tu díky libozvučnému napodobování “hlasů přírody“.

Lidské hrdlo je tak ve výsledku schopno vyluzovat i neuvěřitelně bizarní zvuky, které však často nesou zcela konkrétní jazykový význam. Příkladem mohou být křovácké mlaskavky známé i z populárního filmu Bohové musí být šílení. „Někteří považují jiné jazyky za ošklivě znějící, jestliže užívají hláskových kombinací, které lidem připadají odlišné,“ přibližuje „estetiku zvuku“ lingvistický antropolog Zdeněk Salzmann.

Beatbox a blackbox

Beatbox je někdy popisován jako „pátý element hip-hopu"… FOTO: Michal Josephy

Používání lidského hlasu k perkusním efektům není samo o sobě novinkou. Uplatňovalo se v čínském imitačním umění Kouji již před asi 2 300 lety, a je součástí jihoindického „bubnování ústy“ zvaného Konnakol. Samotný beatbox však představuje relativně mladou uměleckou formu, někdy popisovanou jako „pátý element hip-hopu“. Jeho fanoušky a zároveň vědce z University of South Carolina napadlo podívat se „do beatboxu“ zevnitř, a poodhalit tak mechanismus, jenž se obvykle skrývá „v černé hrací skřínce“.

Pomocí snímků magnetické rezonance zachycované v reálném čase si „posvítili“ na 27letého beatboxera z Los Angeles, který svůj repertoár předvedl v několika rozličných tempech, od pomalého až k 104 úderům za minutu. "Byli jsme doslova unešeni elegancí vokálních pohybů a virtuozitou zvuků vytvářených prostřednictvím beatboxu, který je sám o sobě úžasným uměleckým projevem,“ přiznává lingvista Shrikanth Narayanan.

Tanec jazyka

Jazyk Makuů patří rověž k jazykům Bantu, podobně jako v beatboxu uplatňovaný Xhosa… FOTO: Michal Josephy

„Beatboxing se tak ve výsledku ukázal nejen jako neuvěřitelný „tanec jazyka“, vyjadřující rytmus a emoce, ale i jako široký inventář zvuků uplatňovaných v nejrůznějších světových jazycích,“ přibližuje výsledky srovnávacího výzkumu lingvista Michael Proctor.

Přestože beatboxer hovořil „jen“ americkou angličtinou a panamskou španělštinou, využíval při imitaci perkusí zvuky vzdálených jazyků, které neovládal. Ve chvíli, kdy napodoboval virbl, „vyslovoval souhlásky“ obvyklé v mnoha afrických jazycích, jako například Xhosa (Jižní Afrika), Khoekhoe (Botswana) či Xóõ (Namibie).

Když dělal kopák, uplatňoval fóny jazyků jako je Nuxáalk (Britská Kolumbie) či Hausa (Čad, Nigérie). V rámci navazujícího výzkumu by se vědci rádi zaměřili na detailnější vyobrazení jazyka, patra a zvláště pak jejich mechanické souhry při vytváření hry na více nástrojů či současném propojení beatboxu s mluvením. Michael Proctor se domnívá, že tak můžeme více porozumět lidské schopnosti tvořit a imitovat zvuky i tomu, jakým způsobem se hudba a jazyk mohou vzájemně překrývat a sbližovat.

Podívejte se na video z výzkumu ukazující, jak umí jazyk beatboxera doslova tančit: 

 

Úvodní foto: Michal Josephy

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Jazyk a řeč jsou optimisté. Mozek mu to pesimismem spíš kazí, ukázal výzkum
• Exkluzivně pro NG: Mizející jazyky. Kde je najdeme a kdo jimi mluví?
• Jazyky, které se rodí: od elfštiny po klingonštinu