Biopotraviny moc nepomáhají přírodě ani krajině, tvrdí další vědci

Vědci se ve velké srovnávací studii podívali na to, jaký vliv má biozemědělství na krajinu a půdu. Výsledky překvapily…

Biopotraviny moc nepomáhají přírodě ani krajině, tvrdí další vědci

Špatné zprávy nikdy nepřicházejí samy. Pro biopotraviny byl minulý týden opravdu špatný. Nejprve byla zveřejněna studie, která tvrdí, že nejsou zdravější než klasicky pěstované potraviny. A jen pár dní poté přišli vědci s další prací, která říká: biopotraviny nemají ani moc dobrý vliv přírodu. 

Totální válka proti vrabcům: Když se Čína rozhodla vyhladit ptáky, skončilo to katastrofou

Co jsou to vlastně biopotraviny? Bioprodukt je surovina živočišného nebo rostlinného původu, přičemž tato surovina je získaná v ekologickém zemědělství a určená k výrobě biopotravin, krmiv, sadby, osiva a dalších ekologických výrobků, které se dají označit osvědčením o bioproduktech. V České republice máme biopotraviny jasně popsané zákonem – konkrétně zde.

K čemu jsou dobré biopotraviny? 

Jsou vůbec biopotraviny dobré pro krajinu, kde se pěstují? Tuto otázku si položil vědecký tým Hanny Tuomistuové z Oxfordu. Srovnali proto výsledky celkem 109 studií, jež se tomuto tématu věnovaly.Výsledek: Farmy, kde se provozuje biozemědělství, znečišťují své okolí méně. Ale jen co se týká velikosti znečištění měřeného na jednotku plochy. Zato pokud by znečištění měřilo na jednotku vyprodukovaných potravin, znečišťovaly by biofarmy více. A ještě jedno „ale“: na půdě obhospodařované metodami biozemědělství je lepší kvalita zeminy a žije na ní více živočišných i rostlinných druhů. 

"Moderní" zemědělství vpravo, "klasické", dnes nazývané "organické" vlevo…

Tato studie vyšla v odborném magazínu Journal of Environmental Management. Tuomistuová zde píše: “Značka BIO není jednoznačnou zárukou ekologicky nejpřátelštějšího výrobku.“ Sama by, pokud by mohla, prosazovala něco jako zlatou střední cestu – tedy kombinaci více existujícíh systémů, které by kombinovaly metody „moderního“ zemědělství i biozemědělství. S tímto názorem v článku pro magazín New Scientist souhlasí i biolog Dale Sanders: „Pokočilé technologie kombinované s těmi nejlepšími zkušenosti organických i konvenčních zemědělců by měly na velikost sklizně i udržitelnost nejlepší vliv.“

Šance, že lidstvo nepřežije rok 2100, je 50 procent, tvrdí vědec

Studií, které hodnotí smysl i cenu biopotravin, v poslední době výrazně přibývá. Protože se většinou zkoumá jen vliv jediného rostlinného druhu, musejí vznikat velké srovnávací studie, jako provedla například Tuomistuová. Najít v tak velkém množství různých výsledků nějaký jednoduchý závěr, není snadné ani pro ty nejlepší experty. Ze dvou velkých srovnávacích studií o biozemědělství vychází zatím jediná nezpochybnitelná výhoda biopotravin – dodávají do lidského těla výrazně menší množství pesticidů než potraviny získávané „klasickými moderními“ metody.

A co když je na vědu pozdě?

Sonya Lunderová z Environmental Working Group to doplňuje: „Je to důležité zejména pro nastávající matky a děti. Největší riziko při dlouhodobém vystavování syntetickým pesticidům totiž hrozí právě během dětství a těhotenství, kdy jsou mozek a nervový systém nejzranitelnější." Tyto dvě skupiny by se měly potravinám s vysokou hladinou pesticidů vyhýbat.

Právě vysoké koncentraci pesticidů v životním prostředí se klade za vliv několik výrazných civilizačních rizik. Tím zřejmě největším je klesající počet spermií. „Za 50 let se koncentrace spermií zmenšila téměř o polovinu,“ řekl už roku 2006 Pierre Jouannet, šéf biologické a reprodukční laboratoře pařížské nemocnice Cochin. Jde však o proces tak dlouhodobý, že jednoznačné výsledky budou známé až za několik desítek let. Ale to už možná bude pozdě…

FOTO: Thinkstock 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.