Blíží se doba ledová?

Globální oteplování a tání ledovců se stoupající hladinou oceánů lidstvu podle nejnovější analýzy uznávaných fyziků nehrozí.

Blíží se doba ledová?

Naopak během deseti let možná začne malá doba ledová. Slunce totiž přechází do své útlumové fáze. Většina klimatologů ovšem odmítá, že by to mohlo převážit důsledky globálního oteplení.

Architektura pro dobu ledovou?

Zprávu o překvapivém útlumu sluneční aktivity zveřejnili vědci z americké Národní sluneční observatoře (NSO) a Výzkumné laboratoře vzdušných sil USA. Trend potvrzují podle serveru Register.com tři nezávislé analýzy založené na pozorování Slunce, které vykazuje sníženou aktivitu, jež neodpovídá střídání maxim a minim v rámci pozorovaných jedenáctiletých cyklů.

Nyní by mělo Slunce po útlumové fázi znovu směřovat k maximu své aktivity, které je mimo jiné spojeno s větším množstvím slunečních skvrn. Podle vědců však dlouhodobá analýza ukazuje na pokles sluneční aktivity, a je proto možné, že se maxima nedočkáme. Navazující otázkou je, zda nenastává v rámci dlouhodobého cyklu přechodné období označované jako Maunderovo minimum, které trvá přibližně 70 let a označuje se také jako malá doba ledová. V minulosti se projevilo v letech 1645 až 1715.

Stálý sníh i v nižších polohách

Malá doba ledová je spojována s výrazným ochlazením, které představuje podle dobových zápisů dlouhodobější zamrzání evropských řek (které mimo toto období nezamrzaly, jako je například anglická Temže) a s celoroční sněhovou pokrývkou i v nižších nadmořských výškách. Podobné malé doby ledové pak byly známy i v mnohem hlubší minulosti.

„Je to velmi neobvyklé a neočekávané,“ komentoval zjištění Frank Hill z NSO, podle kterého podrobné monitorování Slunce svědčí o hibernaci tvorby slunečních skvrn. Společně s kolegy podrobně sledovali tvorbu skvrn v uplynulých třinácti letech a podle nich soustavně sluneční aktivita klesá. Sám Hill ovšem odmítá vyvozovat možné důsledky pro globální klima.

K podobnému závěru došli nezávisle i odborníci z amerického letectva, kteří při studiu sluneční korony vypozorovali postupný 40letý pokles aktivity. Vedoucí programu v U.S. Air Force Richard Altrock v této souvislosti dodává: „Nikdo neví, co Slunce udělá příště.“

Pronikání do vesmíru bude snazší

Podle NSO je právě příchod malé doby ledové velmi pravděpodobnou možností. Pokud mají pravdu, pak drastické omezování CO2 se jeví jako nesmyslné, protože místo oteplování nastane ochlazení klimatu, které ovlivní klima na Zemi. Nicméně vzhledem k minulosti nejsou tato období nic, co by se nedalo přežít.

Maunderovo minimum může dokonce stimulovat rozsáhlejší pronikání do vesmíru. Mise, které míří mimo ochranné magnetické pole Země, například při cestách na Měsíc, se vystavují smrtící radiaci během slunečních bouří. Levnější by mohly být i mise na nízké oběžné dráhy kolem Země, protože satelity by během příštích desítek let nemusely mít tak silné štíty, které je před radiací chrání.

Možná to vůbec nepostřehneme

Na povrchu Země by se však příchod doby ledové nemusel projevit vůbec. Tvrdí to alespoň ve vědecké komunitě většinoví zastánci člověkem živeného globálního oteplování. Jejich předpovědní modely, jakkoli se v globálním měřítku a v dlouhodobém horizontu ukázaly jako nespolehlivé, slibují vyšší teplotní průměry kvůli akceleraci skleníkového efektu z hromadících se emisí CO2.

Pokud jde o průměrné teploty, tak malá doba ledová se má projevit například v severní a západní Evropě poklesem o 1 stupeň Celsia a globálně o půl stupně, někteří odborníci však hovoří o poklesu až o 2 stupně v globálním měřítku. Naopak v souvislosti s průmyslovými exhalacemi mají teploty do roku 2100 vzrůst o 2 až 4,5 stupně.

"I kdyby byla předpověď o možném příchodu malé doby ledové pravdivá, tak důsledky globálního oteplování trumfnou i možnosti Slunce v nejstudenějším scénáři," uvedla pro Daily Telegraph profesorka fyziky atmosféry Joanna Highová z londýnské Imperial College a zdůraznila, že vliv slunečního minima bude pouze dočasný a ani během desítek let, po které potrvá skleníkový efekt nezmizí.

Současně někeří jiní vědci, jako klimatolog Michael Mann z Pensylvánské univerzity, nesouhlasí s tím, že by poslední malou dobu ledovou ovlivnila hibernace Slunce, podle nich k výraznému ochlazení tehdy přispěly i další výrazné faktory - především série silný vulkanických erupcí, která změnila poměry v atmosféře a omezila sluneční svit na několik desítek let.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.