Bobr napadl a zabil rybáře

Ačkoli je bobr evropský na Starém kontinentě největší hlodavec, který váží až 30 kilogramů, nebyl spojován s útoky na člověka. Ale jak ukazují dva případy z poslední doby, pokud se cítí ohrožený, umí zaútočit i na souši, kde vypadá neohrabaně. Postarší Bělorus přílišnou zvědavost dokonce zaplatil životem

Bobr napadl a zabil rybáře

Podle agenturní zprávy šedesátiletý rybář na cestě k jezeru Šestakov zahlédl bobra a snažil se ho vyfotografovat zblízka. Jenže zvířeti se samozvaný paparazzo nelíbil a zaútočilo.

Bobr se svými zuby, kterými klátí stromky s kmeny kolem sedmi centimetrů v průměru (ale zvládne i ty kolem 70 centimetrů) zakousl rybáři do nohy. A to tak nešťastně, že prokousl tepnu. Přes přítomnost dvou přátel zemřel neopatrný fotograf kvůli nadměrné ztrátě krve. Přivolaní zdravotníci už nemohli nic dělat.

Na videu  je zachycen jiný útok bobra, který si nenechal filmování líbit. V tomto případě ovšem vyvázl kameraman bez úhony a video umístil na YouTube.

Bobr evropský (Castor fiber) je až metr velký, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je velmi přizpůsoben vodnímu životu, rád si staví soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko. Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzavíratelným nozdrám. Uzavřít může také tlamu ihned za řezáky, které tak může ve vodě plně využívat. Oči jsou před vodou chráněny průhledným víčkem-mžurkou. Vedle toho má i žlázu vyměšující látku, která impregnuje srst. Pod vodou je schopen setrvat až 20 minut. Dovede uchopovat předměty. Má pátý částečně protistojný prst na předních končetinách. Když si nemůže udělat obydlí v podzemí, může strom pokácet a použít jej jako základ svého hradu (2,5 m vysokého a 3 m širokého), který tvoří hráz na potoce nebo řece, kde se rozhodl usídlit. Ze svého hradu vyrážejí hned po setmění a vracejí se až pozdě k ránu. Jejich práce má i kladný vliv na místní druhovou rozmanitost. V důsledku pokácení některých stromů dojde k prosvětlení území, které se pak stává vhodnějším pro mnohé druhy, zejména ptáky. Obecně jim vyhovují místa s mírně tekoucí vodou a břehy porostlé měkkými dřevinami jako je vrba, olše, osika, bříza nebo topol.  Informace převzaty z Wikipedie

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.