Bohatě malované zapotécké hrobky vydávají své tajemství

Archeologové si mysleli, že jde o nezajímavou stavbu, ale hluboce se mýlili.

Bohatě malované zapotécké hrobky vydávají své tajemství

Na nalezišti Atzompa v Mexické Oaxace se našlo během archeologického výzkumu pozoruhodné množství hrobek. Vědci původně odhadovali, že zarostlá stavba, kterou začali odkrývat v roce 2007, je nepříliš zajímavá pyramidální stavba s chrámkem na vrcholku; ukázalo se však, že je provrtána vnitřními komorami jako ementálský sýr.

Hovory s předky hluboko v nitru hrobek

Atzompa leží nedaleko slavného Monte Albánu, který byl politickým střediskem celého širého okolí a který představoval hlavní město, v němž sídlili zapotéčtí vládci. Monte Albán dominoval Oaxace během předklasického i klasického období a v době, kdy byl na vrcholu, se do něho stahovalo obyvatelstvo z okolních menších měst a vesnic.

Největší objev mexické archeologie všech dob slaví 60. výročí. Dodnes je však velkou záhadou

Víme však, že i přesto se v jeho blízkosti nacházela významná střediska, mezi nejvýznamnější z nich patří předklasické San José Mogote nebo právě klasická Atzompa. Nový objev v tomto malém satelitu ukazuje, že závislost menších měst na Monte Albánu nebyla tak absolutní, jak se archeologové dosud domnívali. 

Monte Albán byl nejen centrem politické moci, ale i důležitým střediskem kultu předků, který mezi oaxackými národy bujel. Z pozdější doby máme zachované významné komplexy hrobek, jako především Mitla, Cerro dela Campanai, vlastní Monte Albán, který byl po svém pádu v poklasické době využíván v podstatě hlavně jako pohřebiště.

Hrobky a náhrobní stavby představovaly komunikační portály mezi vznešenými mrtvými, zejména posvátnými předky šlechtických i panovnických rodů, a jejich žijícími potomky, kteří v pravidelných intervalech hrobky navštěvovali, trávili v nich čas a rozmlouvali s mrtvými těly svých pradědů a prabáb (která se často uchovávala mumifikovaná a zabalená v látkách, se zdobenou maskou přes zakrytý obličej). Z toho důvodu se těla ukládala ne do obyčejných úzkých hliněných komůrek, ale do prostorných zděných místností, často bohatě zdobených freskami a vybavených pohřebními milodary.

Atzompa a její specifičnost

Atzompa byla velkým překvapením především z toho důvodu, že se zde hrobky nacházejí přímo uvnitř stavby, na jejímž vrcholu pak stál malý chrámek (budova se datuje do 8.-9. stol.). Takový nález je velmi neobvyklý, jelikož v Monte Albánu bylo zvykem budovat hrobky v podzemních prostorách. V Atzompě jsou navíc hrobky navrstvené jedna nad druhou, což rovněž není příliš typické. Podle archeologů to ukazuje, že se i v době hegemonie Monte Albánu do určité míry udržely specifické místní tradice okolních měst a že napojení aristokracie na ústřední panovnický rod nebylo tak absolutní, jak jsme se dosud domnívali. Vzhledem k tomu, že se v těchto oblastech často staré hrobky vykrádají a artefakty prodávají na černém trhu, vyvolal velké nadšení rovněž i nález neporušeného pohřbu zapotéckého šlechtice v jedné z komor. Předpokládá se, že byl členem rodu, který v Atzompě vládl a jehož palác se nacházel v těsném sousedství pohřebního chrámu. Ostatní (dnes prázdné) hrobky mohly podle všeho patřit jeho příbuzným.

O objevu informoval mexický INAH.

FOTO: thehistoryblog.com

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.