Budoucnost hřbitovů: Naše hroby budou na internetu i v mrazáku

Přestože se zdá, že hřbitovy jsou jedním z mála míst, které odolávají tlaku změn, opak je pravdou. I v tomto zdánlivě neměnném oboru přichází spousta změn, které reagují na hospodářskou situaci světa i nejnovější technologické trendy.

Budoucnost hřbitovů: Naše hroby budou na internetu i v mrazáku

Zatímco pro naše předky byl pohřeb záležitostí, na níž se připravovali a chystali po celý život, dnes je to něco, co raději ignorujeme. Ale současně je pohřeb jednou z mála jistot, které na tomto světě máme. Podívejte se na trendy, které se dnes teprve objevují, ale za 10–20 let budou zcela běžné.

Interaktivní hřbitovy

Interaktivita je jedním z největších hitů současnosti. S chytrými mobily a tablety už reaguje kdeco. Od plakátů, přes elektroniky – až po hroby. Společnost Quiring Monuments ze Seattlu, jež se zabývá výrobou náhrobních kamenů, totiž přišla s interaktivním hrobem. Zatím je sice jen ve stadiu testování, ale údajně už má několik zájemců. Jeho hlavním účelem je, aby se návštěvnici i pozůstalí mohli dozvědět více o osudu člověka, který v hrobě spočívá. 

Podívejte se, jak interaktivní náhrobní kámen funguje:

Aby se daly využívat, je třeba mít chytrý telefon vybavený čtečkou tzv. QR kódů. Na náhrobek se připevní elegantní černé plastové nebo měděné cedulky s QR kódem. A když se k nim přiloží mobil, kód majitele telefonu přesměruje na speciální webové stránky, kde najdou všechny informace o zesnulém. Každá stránka se dá jednoduše editovat, dá se na ní sdílet nejen životopis, ale také rodinné fotografie, videa a v podstatě jakýkoliv jiný druh informace. 

Společnost Quiring momentálně testuje systém na 20 rodinách a zdá se, že k jejich plné spokojenosti. O inteligentní hřbitov už projevily nezávazně zájem i americké vládní organizace – QR kódy by mohly výrazně ulehčit starost o velké, například armádní, hřnitovy. V současné době cena této služby zvýší celkovou cenu o 65–110 dolarů… 

Virtuální hřbitovy

Ještě o krok dál než firma Quiring jde trend vyznavačů ryze virtuálních pohřebišť. Většina velkých sociálních komunit má jasné zásady, co dělat, když některý uživatel zemře. Například nejrozšířenější síť Facebook dnes nabízí funkcionalitu nazvanou Zvěčnění – ta vlastně už nyní simuluje hřbitov ve virtuálním světě.

Facebook to popisuje takto: „Pokud uživatel zemře, zvěčníme jeho účet, abychom chránili jeho soukromí. Zvěčnění nastavuje takové soukromí účtu, že profil (Timeline) mohou zobrazit nebo najít ve vyhledávání pouze potvrzení přátelé. Rodina a přátelé budou moci zanechávat vzpomínkové vzkazy. Po zvěčnění se k účtu rovněž nikdo nemůže přihlašovat.“ Celý text ZDE

Nejslavnější hřbitovy světa: je mezi nimi i pražský!

Od té doby, co Facebook pracuje s Timeline, tak může „zvěčnělý uživatel“ sloužit jako virtuální hrob, kam se jeho příbuzní mohou přijít podívat, co dělal před deseti roky, a mohou připomenout výročí jeho úmrtí. V dnešním stále rychlejším a dynamičtějším světě, kde spolu i ti nejbližší přátelé komunikují častěji elektronicky než nad pivem, bude mít tento trend určitě úspěch.

Živí-mrtví

Velmi zajímavou, ale zatím velmi nákladnou alternativou ke klasickým hřbitovům, je kryonika. Zdá se sice, že doba její největší slávy už pominula, ale stále ještě se najde hodně těch, kdo o ni projevují zájem. Jde o to, že místo, aby se člověk po smrti pohřbil, nechal by se zamrazit při teplotě hluboce po nulou. V tomto stavu by byl v podstatě netečný k jakýmkoliv změnám v organismu – a proto by nezměněn mohl přečkat třeba celá staletí. 

Projděte si nejslavnější kryogenický hřbitov světa – slavný ALCOR:

Kryonika vznikla proto, aby dala naději nevyléčitelně nemocným. Jejím příslibem je, že poznání lidstva se stále zvětšuje a v budoucnosti věda dospěje k léčbě problémů, jež se nám dnes zdají nemyslitelné. Na kroniku tedy vsadila spousta lidí umírajících na AIDS, rakovinu a další choroby, jež jsou pro nás smrtelné, ale naši potomci se s nimi budou moci vypořádat podobně snadno jako dnes my s rýmou. 

První myšlenka na kryoniku pochází ze 70. let 20. století, dodnes ale tuto proceduru podstoupilo jen 250 zájemců; naprostá většina z USA. Velké společnosti, které se tímto byznysem živí, už dnes nabízejí, aby pozůstalí mohli za svými zamraženými blízkými chodit na návštěvy. Největším problémem kryoniky jsou dnes zákony. Kvůli nim není možné nechat zamrazit živého člověka – zatím totiž neexistuje technologie, která by ho spolehlivě oživila. Proto se mrazí jen těla mrtvých, kteří ještě za života doufali, že jednou se objeví přístroje, které oživí mrtvého… 

Digitalizace hřbitovů v Japonsku

O to reálnějším projektem jsou digitální hřbitovy, které už řadu let fungují v zemi vycházejícího slunce. Japonsko je zemí moderních technologií a vysokých cen nemovitostí. To se projevuje i v tak neobvyklém kontextu, jako je pohřbívání. Ceny klasických hrobů jsou tak vysoké, že si je většina běžných Japonců nemůže dovolit – pohybují se v přepočtu kolem milionu korun. Mít nové auto, anebo hrob? Na tuto otázku stále víc Japonců odpovídá druhou volbou. Ale co s mrtvými? Trendem jsou teď hi-tech hřbitovy v bývalých skladištích. Až šestipatrové budovy vypadají zvenku úplně obyčejně, jako bytovky. Uvnitř se ale skrývá sofistikovaný systém na uchování lidských ostatků. Na rozdíl od normálního hřbitova se zde šetří místem, těla mohou být v patrech nad sebou, proto se cena za jedno úložiště pohybuje kolem „pouhých“ sta tisíc korun.

Podívejte se na japonský digitální hřbitov:

Naprostá většina Japonců se nechává spálit, proto je k jejich uskladnění potřeba jen minimum místa. Urny jsou pak naskládány do regálů. Když přijdou za zemřelým příbuzní, stačí, aby se prokázali speciální kreditní kartou. Pak zadají do počítače jeho jméno a robotická ruka jeho urnu vyjme ze skladiště a donese ji k truchlícímu. Na DVD displeji přitom běží film ze života zemřelého, případně jeho fotografie – přesně to, co si klient objedná. Do toho hraje ze skrytých reproduktorů hudba a k dispozici je i buddhistický mnich, který pozůstalé utěšuje. Japonci si však nejvíc pochvalují úspornost tohoto systému – zatímco na normálním hřbitově by se na vybranou plochu vešlo jen sto těl, v hi-tech hřbitově je to asi sedm tisíc mrtvých…

FOTO: http://www.loganthompson.me

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.