Češi v Novém světě hledali štěstí a někteří se i proslavili

Za českou enklávu v Novém světě je všeobecně považováno Chicago, kdekdo také zná Madeleine Albright nebo Eugene Cernana, astronauta s Krtečkem. Příběh české imigrace do obou Amerik je ale daleko barvitější.

Češi v Novém světě hledali štěstí a někteří se i proslavili

Většina české společnosti dnes vnímá migranty jako hrozbu. O tři, čtyři generace zpět to však byli právě Češi a Moravané, kdo vyráželi do světa „za lepším“. Nejen do Vídně, jejíž příslovečný telefonní seznam je plný jmen jako Nowotny a Havlicek. Velká část emigrantů z Českých zemí mířila za oceán. Ve svých nových vlastech se stali prezidenty, zakladateli či starosty milionových měst nebo nositeli Nobelovy ceny.

Guten Tag, Amerika

Prvního tuzemce na americkém kontinentě by leckdo za Čecha nepovažoval, mateřštinou Pražana Joachima Ganse totiž byly němčina a hebrejština. Joachim v útlém věku odešel do Anglie, kde přišel na revoluční způsob čištění měděné rudy a již jako proslulý metalurg byl sirem Raleighem požádán o účast na expedici do zámoří. Když se v roce 1585 vylodil v dnešní Severní Karolíně, stal se i prvním Židem v Novém světě. Zbytky jeho pece na kalení stříbra patří mezi vůbec nejstarší památky osídlení Severní Ameriky Evropany.

Augustín Heřman

Gans se později vrátil do Anglie, prvním doloženým osídlencem z Českých zemí tedy byl o půlstoletí později Augustin Herman (Heřman). Jako evangelík musel po Bílé hoře opustit Čechy a nejpozději 1644 připlul do Nového Amsterdamu, dnešního Manhattanu. Vypracoval se na bohatého obchodníka s tabákem a kožešinami, a ve službách Spojených provincií nizozemských se uplatnil i jako zákeřný korzár či obratný diplomat. Proslul ale především jako kartograf, který zmapoval velkou část východního pobřeží dnešních USA.

Svobodně dýchat

První vlnu hromadné imigrace Čechů do Severní Ameriky spustila náboženská nesnášenlivost. Pobělohorskou protireformaci přežilo několik tajných společenství Jednoty bratrské, která na Moravě nepřestala praktikovat svoji víru. Jedna z těchto skupin se začátkem 18. století uchýlila do liberálnějšího Saska a později do Severní Ameriky, kde se osadníci pustili do misie původního obyvatelstva. S téměř milionem věřících a misijní činností po celém světě dodnes patří Moravští bratři (Moravian Brethren) mezi významné americké kongregace.

Od poloviny 19. století nabírala imigrace z Čech a Moravy na obrátkách. Mezi její důvody patřilo politické dusno pobřeznové doby či důsledky rychlé industrializace. Lákala však především vidina svobodného života na vlastní půdě, a většina tehdejších imigrantů z Čech a Moravy se v nové vlasti skutečně pustila do zemědělství. Jako drobní farmáři se usazovali hlavně ve státech Středozápadu a povětšinou na straně Unie se účastnili i války Severu proti Jihu.

S tím, jak se koncem 19. století cesta přes oceán stávala stále dostupnější, sílil i proud vystěhovalců z Evropy. Jen v roce 1907 se v přístavech na východním pobřeží vylodilo 13 554 Čechů a Moravanů, takže se roku1910 k české národnosti v USA hlásilo na 350 000 lidí. Se stoupajícím napětím na starém kontinentě příliv imigrantů do USA dále stoupal – v roce1940 se považovalo až 1 764 000 Američanů za americké Čechy či Čechoslováky. Podle nejnovějšího sčítání z roku 2010 se k oběma „heritages“ hlásí 1 533 826 občanů USA.

Bohunk starostou?!

Málo se ví, že se nejvíc Čechů a Moravanů usadilo ne snad na východním pobřeží, ale v Texasu, kde se v městech jako Praha nebo Dubina, ale i v Houstonu či San Antoniu dodnes konají dožínkové slavnosti a pečení „kolaches“. Státem s největším podílem Czech Americans je přitom zemědělská Nebraska na Středozápadě země.

Městem, kde Češi zanechali nejhlubší stopu, je ovšem skutečně Chicago. Do rodící se metropole u Michiganského jezera dorazili první čeští kolonisté kolem roku 1852. Zakládali svépomocné spolky všeho druhu, stavěli školy, kostely či sokolovny, investovali i do výstavby bytových domů. V roce 1915 byly ve městě vydávány na čtyři desítky českých novin či časopisů a působilo v něm 12 samostatných českých farností. Čeští imigranti tak získali i značný politický vliv a úspěšně kandidovali do chicagských a illinoiských zastupitelských orgánů, stávali se senátory i kongresmany.

Za chicagskou legendu platí starosta města Anton Cermak, narozen 1873 v Kladně jako Antonín Josef Čermák. Při volbách 1931 obrátil xenofobní útoky dosavadního starosty („bohunk“ bylo hanlivé označení pro Čecha či Slovana) ve svůj prospěch a republikánského rivala s přehledem porazil. Cermakem vybudovaná politická mašinerie drží vládu Demokratické strany nad městem již po osm desetiletí. Pohled do jejího zákulisí nabízí oceněný seriál Boss, jehož druhá řada se od 17. dubna vysílá na kanálech FILMBOX HD a FILMBOX Extra 1. Seriálovému starostovi diagnostikují na vrcholu kariéry degenerativní poruchu mozku, on se však křesla nechce za žádnou cenu vzdát.

České noviny z roku 1933 píší o atentátu na slavného krajana.

Ani Anton Cermak jako jeho historický předobraz z funkce neodešel dobrovolně. Oblíbený politik, který rozplétal korupční sítě svého předchůdce a neváhal se postavit ani samotnému Al Caponeovi, padl dva roky po svém zvolení za oběť atentátu. Nikdy se nepodařilo vyjasnit, zda-li se tak stalo na příkaz mafiánského kmotra či náhodou, když Cermak vlastním tělem zastavil kulku určenou prezidentu Rooseveltovi.

Po druhé světové válce proud přistěhovalců ustal a druhou generaci imigrantů češství nechávalo chladnou. Česká komunita také odrostla chudým přistěhovaleckým čtvrtím, kde ji nahradili migranti z Latinské Ameriky. Z třinácti českých kostelů se proto káže už jen v jednom, a to ve španělštině. 

Vedle mnoha menších spolků však v Chicagu stále sídlí celoamerická ústředí významných krajanských organizací, jako jsou Československá národní rada americká nebo Sokol. K českému původu se ve městě nadále hlásí kolem sta tisíc lidí, byť viditelně vlažněji než například krajané v Texasu.

Všichni jsou už v Brazílii

Češi a Moravané však neodcházeli jen do Severní Ameriky. V prvních desetiletích minulého století se jich mnoho usadilo i v Argentině, zejména v Buenos Aires a na zemědělském severu země. Počet Argentinců, kteří se hlásí k českým kořenům, se dnes pohybuje kolem 390 000.

Jižně od rovníku se však nejvíce českých imigrantů usídlilo v Brazílii. Češi do této části amerického kontinentu přišli v jezuitském hábitu již v 17. století, první loď s českými imigranty však u brazilských břehů přistála až v roce 1823. Vystoupil z ní také Jan Nepomuk Kubíček, praděd pozdějšího prezidenta země.

Juscelino Kubitschek vybudoval moderní tvář Brasílie.

Kořeny Juscelina Kubitscheka mimochodem nebyly jen české, ale z matčiny strany romské. Vystudovaný lékař z venkova se ve čtyřicátých letech vypracoval na starostu Belo Horizonte, třetího největšího města země. Rozhodně to nebyl žádný troškař – za městem nechal vybudovat obrovské umělé jezero a celou novou čtvrť podle návrhu Oscara Niemayera. Pod heslem „Padesát let pokroku v pěti letech“ úspěšně kandidoval na prezidenta země a hned se pustil do dalekosáhlých ekonomických reforem i obrody brazilské politiky, jejímž symbolem se stalo nové srdce země, Brasília. Pro dnešní Brazilce je podobnou ikonou jako T. G. Masaryk v zemi jeho předků.

A ovšem, pokud se český vliv v Novém světě někde musel projevit v plné síle, tak určitě v pivovarnictví. Nejstarší brazilský pivovar, založený 1853 na předměstí Rio de Janeira, se jmenuje Bohemia – stejně jako značka mexického piva, ležák z Baltimoru nebo pivovar v kalifornském San José. Pils, Pilsen či Pilsener je jako označení zlatavého ležáku stejně rozšířené jako v Evropě a v posledních dvou desetiletích se na zámořský trh vrací i žatecký chmel. Migrantům na zdraví!

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.