Česká krajina v 3D: jak trojrozměrný model zachraňuje paměť národa

Technologie GIS pomáhají rekonstruovat zaniklá sídla v Česku. Jak tento technologický zázrak funguje?

Česká krajina v 3D: jak trojrozměrný model zachraňuje paměť národa

V uplynulých staletích se česká krajina na mnoha místech změnila k nepoznání. Významných změn zaznamenala naše krajina po konci druhé světové války v důsledku převratných poválečných událostí. V průběhu několika let byly vysídleny stovky pohraničních obcí a mnohé z nich byly následně zcela zbořeny. Zmizeli místní lidé, zmizela stavení, zmizela pracně udržovaná zemědělská půda, zmizela domácí zvířata…

Krajina ztichla, změnil se postupně místní krajinný ráz. Mnozí z nás navštívili tato ztichlá místa, aniž by tušili, že není tomu tak dlouho, co místní krajina byla pravidelně obhospodařována, byl zde slyšet dětský smích, na pastvinách se pásla domácí zvířata.

Naštěstí máme v Česku k dispozici bohatý archív starých map, leteckých snímků a fotografií, který lze využít pro lokalizaci a rekonstrukci stovek zaniklých sídel. Všechny tyto podklady dovedou zpracovat geoinformační systémy (GIS) a pomocí 3D vizualizací ukázat lidem, jak tato zaniklá sídla původně vypadala. Počítačový 3D model krajiny je velmi atraktivní nástrojem pro zobrazení stavu a změn v okolní krajině.

Digitální model terénu v 3D

Vědci a GIS specialisté z Přírodovědecké fakulty UK v Praze již několik let svojí pozornost zaměřují na hodnocení dlouhodobých změn krajiny. Pro tyto účely vyvinuli metodiku a trojrozměrný model krajiny v GIS. Pomocí těchto prostředků krůček po krůčku rekonstruují zaniklé budovy, rybníky či remízky, které byly rozstříleny tanky v pohraničí, zatopeny zdvihem vodní hladiny údolních nádrží či zbourány v důsledku necitlivého územního rozvoje měst v době minulého totalitního režimu. Pomocí názorných animací a historických střihů lze ukázat široké veřejnosti překotnou historii krajiny v Česku doplněnou o osudy místních lidí, který osud zavál daleko od míst, kde se narodili.

Základem 3D modelu je tzv. digitální model terénu, což je zjednodušeně řečeno síť bodů reprezentující zemský povrch a nesoucí informaci nejen o poloze daného místa, avšak také o nadmořské výšce. Na tento povrch se umísťuje zprvu archivní letecký snímek či stará mapa. Aplikace leteckého snímku umožňuje reálný vjem struktury historické krajiny, jelikož je krajina zachycena z ptačí perspektivy. Na letecké snímky či mapy jsou následně umísťovány 3D objekty. Jedná se hlavně o vegetaci a budovy. K tvorbě reálné rekonstrukce budov nutno použít vhodných historických pramenů, jako jsou dobové fotografie, pohlednice či postřehy žijících pamětníků. Vizualizační funkce GIS dovolují vytvářet animace v libovolném přiblížení, úhlu snímání, rychlosti a směru pohybu kamery. Pro tvorbu modelu odborníci z Karlovy Univerzity využívají jak komerční systém ArcGIS od firmy ESRI, tak i volně stažitelných software, např. Sketchup od společnosti Google.

3D rekonstrukce zaniklých sídel v Česku

Pojďme si nyní prohlédnout 3D rekonstrukce obcí Padrť, Košťálkov a Dobříš. Obec Padrť se nacházela v oblasti, která v současné době náleží do vojenského újezdu Brdy. Obyvatelé obce Padrť byli postiženi dvěma vlnami vystěhování. První nastala během druhé světové války. Po skončení války se obyvatelé vrátili do svých domů a těšili se z opětovného klidu a míru. V roce 1952 však následoval další příkaz k vystěhování. Po tomto roce byla obec zcela zdemolována a do dnešní doby se nedochovala jediná původní budova.

Vědecká konference GIS Esri každoročně mapuje novinky i poznatky z oboru geoinformatiky. Příkladem může být ochrana vodních zdrojů a ovzduší, mapování a správa biotopů nebo sledování života a migrace zvířat. Nástrojem pro využití možností geoinformatiky v praxi jsou tzv. geografické informační systémy, GIS. S těmi se obvykle setkáváme ve formě webové mapové aplikace. Ty jsou ale jen špičkou ledovce možností, které spolupráce map, vědeckých postupů a počítačů nabízí. Více se dozvíte na stránkách ARCDATA.

Ještě pohnutější osud zaznamenala krajina obce Košťálkov na česko-rakouském pohraničí. V roce 1921 tato obec čítala 61 budov a žilo zde 284 obyvatel povětšinou německé národnosti. Po skončení druhé světové války byli zdejší obyvatelé odsunuti za hranici a následně se v obci zabydlovali noví obyvatelé-dosídlenci. Ti byli ovšem po pár měsících také vyhoštěni kvůli instalaci železné opony. Zkázu sídla dokonaly těžké vojenské stroje, které v několika hodinách zničily všechna stavení. Během několika hodin zmizelo sídlo, které se budovalo po staletí.

V závěrečné ukázce uvádíme rekonstrukci zdemolovaných budov na náměstí v Dobříši. Necitlivé asanaci zdejšího náměstí padla za oběť četná řada původních domků s bohatou historií. Tyto budovy vystřídala nová socialistická výstavba nízké architektonické kvality, která poničila malebný ráz náměstí a přilehlých ulic.

K čemu to potřebujeme?

Geografické informační systémy dokáží pomocí 3D náhledů a animací zrekonstruovat zaniklá sídla v české krajině a atraktivní formou zpřístupnit zajímavou historii široké veřejnosti, neboť spojení historických dat a moderních počítačových metod přináší velmi reálný pohled do minulosti. Mnohé archivní podklady a počítačové technologie jsou na internetu volně ke stažení a tak neváhejme seznámit se s nimi a objevovat zaniklou krajinu a historii naší vlasti.

Autoři:

Přemysl Štych, Jan Jelének, Lucie Koucká
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.