Chilli, kukuřici, ale i tabák nebo halucinogeny. To vše nám dala stará Amerika

Co dobrého (doslova) nám dala stará Amerika? Ovoce, kakao, tabák a mnohem víc…

Chilli, kukuřici, ale i tabák nebo halucinogeny. To vše nám dala stará Amerika

V jednom z nedávných vědeckých článků se potvrdilo, že fazole pocházejí původně z předkolumbovské Mezoameriky – nebyly tudíž vyšlechtěny v Peru, jak předpokládali jiní odborníci. Co nám vlastně dala stará Amerika za potraviny? Můžete se podívat na následujících řádcích. 

Kukuřice, brambory, fazole, rajčata a chilli

Nejvýznamnější potravinou, která byla v předkolumbovské Americe domestikována, je bezesporu kukuřice. Předpokládá se, že šlechtění probíhalo paralelně na mnoha místech najednou – jedním z důsledků tohoto procesu je i to, že po celém americkém kontinentu existují desítky nejrůznějších druhů kukuřice, od těch běžných, jako jsou především bílá, žlutá a černá kukuřice, až po exotické. V Mexiku se navíc na některých odrůdách nechává růst plíseň huitlacoche, která se poté vaří a konzumuje. Kukuřice měla takový význam, že se uctívala jako božstvo, podobně jako ze staré Evropy známe bohy obilí. 

Člověk byl v Americe mnohem dřív. Důkazem jsou stopy čepele na kostech obřího lenochoda

Další potravinou, kterou běžně konzumujeme a která pochází z Ameriky, tentokrát z Jižní, jsou brambory. Pěstovali je hlavně národy v Andách, kde se jim dobře daří, spolu s množstvím dalších hlízovitých rostlin, jako batáty, juka, maniok a podobně, které se vesměs buď konzumovaly přímo, nebo se z nich vyráběla mouka.

Další hvězdou amerického zemědělství jsou zmiňované fazole, které se jedly především v Mezoamerice, a zde se doplňovaly dalšími typickými potravinami, jako rajčata nebo tykev.

Polévka bohů: bujabézu dřív jedla chudina, dnes je pokrmem vyvolených

Po celém kontinentě se používaly papričky chilli, ostatně sám název chilli pochází z nahuatlu, jazyka, kterým mluvili staří Aztékové. Pěstovalo se jich mnoho druhů, od jemně pálivého, chuťově výrazného chile poblano přes slavná jalapeños až po zřejmě nejpálivější existující papričku, chile habanero.

Od ovoce až po halucinogeny

Důležitou součást rostlinné potravy Ameriky tvoří tropické ovoce, od druhů, které známe i z Evropy (papája) až po varianty, které se sem obvykle nedovážejí (mamey, guayaba aj.). Mexického původu je i avokádo. Zvláštní kategorii tvoří kakao – i zde pocházejí jeho názvy z indiánských jazyků, „kakao“ je mayského původu, „čokoláda“ aztéckého. Již v předkolumbovské době se z něj vyráběl nápoj, nebyl však mléčný, jako u nás, ale míchal se s oblibou například s chilli nebo s psychotropními rostlinami.

Alkohol, večírky a zase alkohol – tak vypadal život Keltů v době železné

Z tohoto ranku kromě hub, svlačců a jiných halucinogenů zdomácněl v Evropě především tabák. Odnepaměti tvoří v Americe základní výbavu šamana – současní antropologové s oblibou vyprávějí, že se nikde nesetkali s lidmi tak závislými na nikotinu, jako mezi šamany pralesních národů Amazonie. 

Zatímco repertoár plodin byl poměrně rozsáhlý, horší to bylo s domácími zvířaty. V Mezoamerice zdomácněli hlavně malí psíci (chovaní na maso) a krocani, zbytek živočišných bílkovin se získával lovem, zvláště vysoké a vodních ptáků, a sběrem bezobratlých (proslulí jsou především tlustí bílí agávoví červi). V Andách znali i tažná zvířata, která se zároveň chovala pro vlnu (lamy, alpaky apod.), hlavním domestikovaným zdrojem masa bylo pak zřejmě morče.

Ilustrační foto: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.