Choroboplodné migrace?

Dálkové migrace živočichů byly, podobně jako turistika, dosud všeobecně považovány za prostředek šíření choroboplodných zárodků. Opak je však pravdou.

Choroboplodné migrace?
Choroboplodné migrace?
Zdroj: archiv

Je tomu tak například u viru nilské horečky, který se rychle šíří po východním pobřeží USA právě v souvislosti s pravidelnými tahy ptáků. Nová studie zveřejněná v časopise Science dokazuje, že migrace působí zcela opačně, a hned dvojím způsobem přispívají k likvidaci patogenů.

Velkým migracím zvířat byla věnována reportáž v loňském listopadovém čísle.

Každý rok se přesouvají miliardy živočichů někdy i po trasách dlouhých tisíce kilometrů. Na své cestě procházejí mnoha oblastmi, kam mohou choroboplodné zárodky přenést, nebo je na nich naopak získat během odpočinku. Ovšem podle profesorky Sonii Altizerové a jejích kolegyň, Rebeccy Bartelové a Barbary Hanové, naopak patogeny díky migraci slábnou nebo i mizí.

Migrace monarchů

Zjistily, že pokud zvířata z určité oblasti zmizí do svých zimovišť nebo naopak, patogeny ztratí své přirozené hostitele a jejich výskyt výrazně poklesne. Navíc migrace provede mezi migrujícími jedinci přirozený výběr. Autorky studie migrace stád a hejn přirovnávají k tomu, jako byste vyrazili na maraton s chřipkou. Slabí nebo nakažení jedinci nepřežijí.

Altizerová svou studii založila na dlouhodobém výzkumů populace motýlů monarchů v Americe. Monarchové totiž na východě Severní Ameriky migrují od Kanady po střední Mexiko, kde přezimují. V jiných oblastech putuje tento druh motýlů na kratší vzdálenosti a v příhodných podmínkách nemigruje vůbec - například monarchové na jižní Floridě a na Havajských ostrovech.

Trasy stěhování monarchů do zimovišť

Přitom se ukázalo, že právě monarchové na východním pobřeží, kteří migrují na největší vzdálenost mají nejméně parazitů, zatímco nejvíce je jich mezi motýly, kteří nemigrují. Ukázalo se také, že viry izolované z motýlů migrujících na dlouhé vzdálenosti jsou méně virulentní než ty samé choroboplodné zárodky u motýlů stejného druhu, kteří však migrují na kratší vzdálenost.

"Dohromady nám tato skládanka poskytla jasnou informaci, že migrace jsou zcela zásadní pro udržení zdraví populace motýlů tohoto druhu a toto zjištění se dá snadno přenést i na jiné živočichy," uvedla Alitzerová.

Ovšem migrace živočichů jsou ve stále větší míře narušovány tím, nakolik si člověk přizpůsobuje krajinu vlastním potřebám. Mnohé migrační trasy tak narušily rozšiřující se města, vedení vysokého napětí, silnice i trasy lodní a letecké přepravy. Ne vždy se dá člověkem pozměněné prostředí překonat nebo obejít.

Důsledkem narušení migračních tras tak může být podle studie i nastartování nové dynamiky rozvoje různých patogenů, což by se mohlo tak či onak v důsledku dotknout i lidské populace.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články