Chrámová hora v Jeruzalémě: místo, kde hliník nahradil zlato

Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu, třetím nejposvátnějším místem islámu a je významným místem i pro křesťany.

Chrámová hora v Jeruzalémě: místo, kde hliník nahradil zlato

Arabské jméno Jeruzaléma zní Al-Quds, což znamená Svatý. Jeruzalém je pro muslimy třetím nejsvětějším místem, ihned po Mekce a Medině. Na Chrámové hoře (al-Haram aš-Šarif, hebrejsky Har ha-bajit) stojí jedna z prvních velkých staveb islámské architektury – Skalní dóm.

Pevný jako skála 

Stavba dostala své jméno podle velké skály uvnitř chrámu. Tato skála je biblická hora Mórija, kde se Abrahám chystal obětovat svého syna Izáka a odkud prorok Mohamed vystoupil do ráje při jeho slavné „noční cestě“, o níž vypráví korán, súra 17.

To nejlepší z HedvabneStezky.cz: Hebron - město dvou světů

Na stejném místě stával i první Šalamounův chrám. Tisíc let před narozením Krista. Druhý chrám na tomto místě vybudoval Herodes Veliký. Herodův chrám byl mnohem větší než ten Šalamounův, ovšem i ten byl zničen. Roku 70 našeho letopočtu jej srovnali se zemí Římané.

Na Chrámovou horu jsme vstoupili tzv. Maurskou bránou (Báb al-Magáriba). Je to brána, skrze kterou smějí vstoupit do areálu jinověrci. Po pravé straně, tedy v jihozápadním rohu Chrámového návrší stojí muzeum islámského umění. Budova byla postavena v éře křížových výprav a sloužila tehdy jako refektář řádu templářských rytířů. V sousedství muzea stojí u jižní zdi Chrámové hory dvě mešity. Ženská mešita a podstatně větší a známější mešita Al-Aksá (Nejvzdálenější mešita).

Ježíš: pro muslimy velký prorok, pro židy podvodník. Buddhistům je to jedno

Mešita Al-Aksá bývala po dobytí Jeruzaléma křižáky sídlem řádu Chudých rytířů Ježíše Krista a Šalamounova chrámu – templářů. Dostupné informace o mešitě se rozcházejí v mnoha směrech. Někde se uvádí, že je starší mežli Skalní dóm a jinde je psáno, že byla postavena až o několik desítek let později. Její útroby pojmou až několik tisíc věřících. Dohledal jsem údaje hovořící o třech i o pěti tisících.

Od mešity Al-Aksá jsme šli na sever, kde stojí plošina se Skalním dómem. Na vyvýšenou plošinu vede (pokud jsem počítal správně) osm schodišť a každé z nich je zakončeno tzv. kanátirem. Kanátiry jsou volně stojící arkády postavené v různé době. Každé schodiště má jinou délku i šířku. Dle muslimské tradice budou z oblouků viset váhy v den posledního soudu, kdy Bůh bude vážit lidské duše.

 

Zmizelá paměť

Na Chrámové hoře jsou i různé školy. Koránská škola stojí jihozápadně od Skalního dómu a v severní části Chrámové hory je několik dalších škol, kterým se říká madrasy. Ve východním koutě Chrámové hory jsou zahrady a také tzv. Zlatá brána. Do této oblasti je však vstup zakázán. Báb al-Rahma (Brána milosrdenství) nebo-li Zlatá brána náležela k původním městským hradbám. V 7. století ji muslimové zazdili, protože dle židovské legendy vstoupí touto branou do města nový Mesiáš.

Rozlehlé dlážděné prostranství Chrámové hory budí respekt a vyvolává v člověku úctu. Úctu k místu, které považují za posvátné všechna tři hašteřící se monoteistická náboženství. Je to místo opředené spoustou legend i historických spekulací.

V Libanonu musí být prezidentem maronitský křesťan. Funguje to už 60 let

Údajně zde kdysi stával legendární Šalamounův chrám ukrývající posvátnou Archu úmluvy a další poklady nevyčíslitelné hodnoty. Archa úmluvy obsahovala dvě kamenné tabulky se zákony, které Mojžíš vyslechl od Boha na hoře Sinaj. Archa i poklad se hledají dodnes. Vše zmizelo při zničení chrámu ve 4. století před naším letopočtem. Tehdy vše vyplenil babylónský král Nebukadnesar II.

Roku 1118 přijelo do Jeruzaléma devět francouzských rytířů. Vyžádali si povolení usadit se ve Skalním dómě, uzavřeli se v něm a pustili se do kopání. Nikdy nebylo objasněno, co hledali a zda něco našli. O 108 let později vznikl mocný templářský řád, který získal brzy takovou politickou a ekonomickou sílu, že ovládal celé Středomoří a část Evropy. Podle Skalního dómu bylo postaveno mnoho templářských chrámů, například Temple Church v Londýně. Roku 1312 byl řád rozpuštěn a ve spolupráci katolické církve a francouzského krále Filipa IV. zlikvidován.

 

Tady vše začalo

Podle svatých svitků Tóry je Chrámová hora místem, kde Bůh započal stvoření. Skála z bájné hory Mórija je jakýmsi základovým kamenem světa. Ze skály vzal Bůh hmotu a vymodeloval z ní Adamovo tělo.

Pro Židy je skála na Chrámové hoře tak posvátná, že ortodoxní Židé na ní dokonce vůbec nesmějí vstoupit. Podobný přestupek by znamenal okamžitou smrt z vůle Boží. Pro některé Židy je sem možný vstup pouze po koupeli v mikve, očistné lázni.

Prorok Mohamed na toto místo dolétl na hřbetě okřídleného koně jménem Blesk (Buráq) a za doprovodu archanděla Gabriela vystoupal po zlatém schodišti přes sedm nebeských sfér až k samotnému Bohu. Před návratem na zem obdržel modlitby, které jsou nyní pro muslimy povinné. Jedná se o jednu z nejpodivuhodnějších pasáží koránu, která bývá nazývána „noční cestou“.

Nejposvátnější?

Snad žádné jiné místo na světě není tak zajímavé, mystické a tajuplné, opředené legendami jako Skalní dóm. Dóm dal údajně postavit v letech 688 až 692 umajjovský chalífa Abd al-Malik.

Vnějšek chrámu býval pokrytý zlatými mozaikami, které později osmánští Turci nahradili asi 45 000 perskými dlaždicemi. Kopule z pozlaceného aluminia je zdobena verši z koránu. Původně však byla z ryzího zlata a údajně na ní byly vynaloženy prostředky sedmdesátkrát přesahující příjmy Egypta.

Ramadán je opravdovou zkouškou vůle. Ale i muslimové jsou jen lidé a ví, jak pravidla obejít

Tvary budovy vykazují vliv rané křesťanské architektury, a proto bývá často označována za neislámskou. Spekuluje se dokonce o tom, že byl dóm postaven jako záměrný pokus odvrátit poutníky od Mekky.

Smyslem stavby mohla být i snaha o obrácení křesťanů na islám. Islámské náboženství bylo ve svých ranných dobách mnohem blíže tomu křesťanskému, nežli je tomu dnes. Jako nové náboženství se tehdy přirozeně považovalo za nástupce tápající křesťanské a židovské víry.

Již tehdy přešlapovala zbylá dvě náboženství na místě, a přesto vydržela zuby nehty až do dnešní doby. Dle mého je to vývoj proti přirozené evoluci. Zkostnatělá pravidla vzniklá před tisíci lety by již dále neměla svazovat život současných generací. Ovšem každý máme právo svobodné volby. To cítím i já. Pochybuji však, že náboženství a hlavně tlak okolí v nábožensky založeném prostředí onu opravdovou svobodnou volbu novým generacím reálně umožní.

Podívejte se na autorské video Marta Eslema:

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.