Čingischán ochladil planetu

Čingischán se krutým dobytím čtvrtiny světa postaral o snížení objemu oxidu uhličitého v atmosféře o 700 milionů tun.

Pokud by někdo chtěl zvrátit globální oteplování, nabízí se v minulosti poněkud pochybný, ale zajímavý případ. Čingischán a jeho dobyvačné války s nimiž si mongolské hordy ve 13. a 14. století podrobily přibližně čtvrtinu světa. Podle nových výzkumů se postaraly o snížení objemu oxidu uhličitého v atmosféře o 700 milionů tun. Tvrdí to alespoň nová studie Carnegieho institutu.

Ovšem cena za tento ekologický příspěvek byla děsivá. Čingischán je zodpovědný za vyhlazení kolem 40 milionů lidí. Mnohé úrodné oblasti se vylidnily a zpustly. Na mnoha místech vymýcené plochy pro vznik polí znovu obsadil lesní porost a rozsáhlejší zalesnění se účinně postaralo o snížení obsahu CO2 a tedy oslabení skleníkového efektu, který zvyšuje průměrné teploty v povrchové vrstvě atmosféry.

Mapa zobrazující rozsah mongolské expanze

Je to ovšem jen teorie, protože ne všude měla invaze Mongolů tak "ekologický" dopad. V Afghánistánu, například uvádějí Čingischána jako hlavního viníka, který založil budoucí problémy této oblasti, když zcela zničil zavlažovací systém a kdysi úrodná země se nejen vylidnila, ale proměnila v pustinu. Nicméně hlavní autorka studie Julia Pongratzová upozorňuje, že Čingischán nebyl jediným příkladem takového ekologického dopadu, který měl své kořeny v lidské civilizaci.

"Je to běžný omyl, že lidský vliv na klima začal až s masovým spalováním uhlí a ropy s nástupem průmyslové éry," řekla Pongratzová serveru mnn.com a dodává: "Ovšem vliv lidí na prostředí začíná už o tisíce let dříve s tím, jak začali proměňovat rozložení vegetace na zemském povrchu, když začali s mýcením lesů pro získání zemědělské půdy."

Pongratzová společně s kolegou Kenem Caldeirou a německými odborníky z Meteorologického ústavu stavu Maxe Plancka, zjišťovali dopad různých historický událostí na obsah uhlíku. Kromě mongolské invaze, například i dopad morových ran ve středověké Evropě, pádu dynastie Ming v Číně a také objevení a dobytí Nového světa.

Všechny tyto historické události z různých příčin spojuje to, že vedly ve svém důsledku k obnově nebo rozšíření lesních ploch v návaznosti na vylidnění velkých území. Ovšem pouze u mongolské invaze byl dopad opravdu dlouhodobý. V ostatních případech obnovení lesa netrvalo tak dlouho, aby převážilo emise z rozkladu v půdě.

Lesy, které se rozšířily po mongolském běsnění a udržely se s delší nadvládou hord, tak z atmosféry vytáhly 700 milionů tun uhlíku, což je přibližně množství, které připadá v současnosti na emise vzniklé na celém světě jen spalováním nafty.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.