Čínská ponorka překonala národní rekord. Potopila se 7 000 metrů pod hladinu moře

Po startu vesmírné lodi Šen-čou 9 slaví Čína další úspěch - tentokrát tisíce metrů pod vodou.

Čínská ponorka překonala národní rekord. Potopila se 7 000 metrů pod hladinu moře

Čínská ponorka s lidskou posádkou v neděli vytvořila nový národní rekord, když se potopila pod hranici 7 000 metrů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na čínské státní sdělovací prostředky, podle nichž jde o další důkaz sílící technologické vyspělosti asijského giganta.

První Číňanky ve vesmíru: oddělené toalety a zvukotěsná ložnice

Nejvýš, nejdál a nejhlouběji

Ponorka Ťiao-lung, pojmenovaná podle draka z čínské mytologie, se s tříčlennou posádkou potopila do hloubky   7 015 metrů v Mariánském příkopu v západní části Tichého oceánu při svém čtvrtém ponoru v této oblasti, kam připlula začátkem června. Ponorka Ťiao-lung se o rekord snažila již od minulého roku, kdy se jí podařilo dosáhnout hloubky 5 057 metrů; poslednímu úspěšnému pokusu předcházel nedávno červnový pokus 6 379 metrů. Podle expertů je sedmikilometrová hloubka na hranici konstrukce ponorky. 

Celosvětový rekord však Číňané nedrží.  Nedávno, 26. března 2012, se až na samé dno Mariánského příkopu potopil režisér James Cameron. Na nejhlubší místo planety sestoupil ve speciální ponorce jako třetí muž světa. Nejzazší mořskou hlubinu na Zemi dosud navštívili jen dva lidé. Poprvé a naposledy sem sestoupili v lednu 1960 ve speciálním batyskafu Trieste společně Američan Don Walsh a švýcarský oceánograf Jacques Piccard. Nic zvláštního zde ale neviděli, protože jejich přístroj zvířil velké množství písku ze dna. 

Režisér Cameron se potopil na nejhlubší místo planety. Pro National Geographic

Čína hodlá ponorku využívat k vědeckému výzkumu, jako je sbírání vzorků podmořského života a budoucí rozvoj využití mořských nerostných zdrojů. 

Ponor se uskutečnil ve stejný den, kdy čínští kosmonauti úspěšně manuálně připojili vesmírnou loď Šen-čou 9 k experimentálnímu modulu Tchien-kung 1. Loď s tříčlennou posádkou (včetně Liou Jang, první čínské ženy, která letěla do vesmíru) se s modulem poprvé spojila v pondělí, tehdy byl ale manévr řízen na dálku z Číny. Agentury uvedly, že ruční připojení vesmírné lodi s modulem tchajkonauti provedli vůbec poprvé v dějinách Číny a tento krok zemi přivedl opět o kousek blíže k vybudování vlastní vesmírné stanice. 

Podívejte se na video z jednoho z předchozích pokusů: 

FOTO: news.cn 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.