Co nás odlišuje od opic? Především evoluce jedné oblasti mozku
Za jeden ze symbolů vyšší inteligence se považovala dlouho velikost mozku – zvláště u člověka ve srovnání s ostatními vyššími primáty. Nové výzkumy však dokládají, že jen ve velikosti to není. Evoluce je spojena spíše s organizací mozku a změně proporcí jeho jednotlivých regionů.
Je to do určité míry úleva, protože některé studie z nedávné doby naznačovaly, že mozek moderních lidí se zmenšuje jako následek hloupnutí ve světě, ve kterém dnešní jedinci Homo sapiens nečelí tolika výzvám prostředí jako jejich dávní předci - lovci sběrači před desítkami tisíc let nebo budovatelé starověkých civilizací. (Odkaz na článek)
V nové studii publikované v časopise v Proceedings of the Royal Society B, analyzovali vědci vývoj mozku u 17 druhů primátů napříč obdobím 40 miliónů let. Závěr byl víceméně jednoznačný: Tři čtvrtiny změn se přes časově dlouhé evoluční rozpětí spočívaly v reorganizaci mozku a změnách relativní velikosti jednotlivých částí, než ve změně celkového objemu orgánu.
„Konečně jsme mohli zjistit, co je tak skvělého na organizaci mozku velkých opic,“ prohlásil spoluautor studie Jeroen Smaers, evoluční biolog na University College London s tím, že hlavní vývoj se odehrál v mozkové kůře, především v prefrontální korové oblasti, která mimo jiné ovlivňuje individuální osobnostní rysy, intenzitu vnímání, schopnost učení a koncentrace, vyjadřování emocí.
Zasíťování mozkovny
Trojnásobná velikost mozkovny oproti šimpanzům, není tak podle vědců to hlavní, co člověka od nejbližšího druhu odlišuje. Protože větší nemusí být lepší s ohledem na to, že větší znamená i potřebu větší spotřeby energie.
Zjednodušeně se dá říci, že inteligence a rozvoj rozumových a sociálních schopností člověka souvisí v lepším a hustším propojení mozkových buněk. Evoluce mozku se u druhu Homo sapiens (ale i u dalších primátů) projevila především v nárůstu hmoty ve zmíněné prefrontální korové oblasti.
"Prefrontální kůra je trochu jako generální ředitel mozku. Bere si informace z jiných oblastí mozku a dává je dohromady," řekl Smaers serveru LiveScience. Předpokládá, že tato evoluce začala někdy před dvaceti milióny let, kdy se primáti odlišili od opic, kdy se u nich rozvinuly schopnosti plánované motoriky zřejmě v souvislosti s používáním nástrojů. Souviselo to nejspíš s potřebou diverzifikace zdrojů potravy.
Například giboni a vřešťani se vyrovnali s potřebou na přizpůsobení změnám prostředí a tedy dostupnosti pestřejších zdrojů potravin jinak. Jejich těla se zmenšila, ale zvětšil se část mozku, která hraje roli v prostorové orientaci (hipokampus).
Studie tak mimo jiné ukázala, že mozky živočichů se selektivně rozšiřují, či naopak zmenšují v zájmu přizpůsobení výzvám prostředí.
Může vás také zajímat
