Co přinese lidstvu základna na Měsíci? 3+182 důvodů, proč ji postavit
Spojené státy vybudují do konce tohoto desetiletí trvalou základnu na Měsíci. Smělý plán pro případ svého zvolení představil ve středu na Floridě republikánský kandidát na prezidenta Newt Gingrich.
Druhý start dobrodružství, které zahájil JFK.
"Do konce mého druhého funkčního období bude na Měsíci trvalá základna, která bude americká," řekl Gingrich. Lunární komplex by podle něj sloužil vědě, turismu i výrobě. Také by rád vybudoval robustní vesmírný průmysl obdobný tomu leteckému, který zahájil svůj boom ve 30. letech minulého století. "Už mě unavuje poslouchat, že jsme omezeni technologiemi, jež jsou 50 let staré," prohlásil Gingrich. Podle něj je třeba "velkolepých nápadů", které by vesmírný program oživily.
Svůj návrh označil za "druhý velký start dobrodružství, které zahájil John Fitzgerald Kennedy". Narážel tak na projev někdejšího amerického prezidenta, který v roce 1961 slíbil, že do konce 60. let přistanou Američané na Měsíci. Stalo se to pak v roce 1969.
Co na to experti?
Podle odborníků je možné americký vesmírný program nově definovat a dát mu smělé cíle. "Dostali jsme se na Měsíc za devět let, aniž bychom vůbec nějaký vesmírný program měli. Takže můžeme nyní udělat něco podobného? Samozřejmě ano," uvedl odborník na vesmírnou problematiku Dale Ketchem. "Ale výzvou je přesvědčit Kongres, že to je oblast, do níž by měly jít zdroje, kterých nyní máme nedostatek," upozornil.
NASA se potýká s problémy, které jí přineslo snížení rozpočtu. Loni hospodařila s 18,5 miliardami dolarů, což bylo o 240 milionů méně než o rok dřív. Kvůli loňskému zastavení provozu raketoplánů úřad také musel propustit přes 9 000 lidí, z toho asi polovinu na Floridě. Otázkou nicméně zůstává financování takovýchto projektů. Gingrich prý počítá s pobídkami, které pomohou udržovat investice v soukromém sektoru.
V této souvislosti již loni v červnu podle webu space.com prohlásil, že Amerika již v minulosti šanci na lunární základnu podle všeho promarnila. Stačilo prý vložit všechny peníze, které Washington investoval do vesmírné agentury NASA po přistání na Měsíci, jako pobídky do soukromého sektoru. "Mohli jsme dnes mít trvalou základnu na Měsíci, tři nebo čtyři trvalé stanice ve vesmíru a novou generaci vesmírných lodí," řekl.
Proč chceme na Měsíc?
1) Měsíc je první krok k Marsu
NASA už několikrát prohlásila, že pokud začne s vývojem technologií potřebných pro stálou lidskou přítomnost na Měsíci, pak se jich většina bude dát použít i pro cestu na Mars. S tímto požadavkem už budou přímo vyvíjené a vyráběné.
A cesta na Mars může lidstvo posunout do úplně jiné fáze – otevírá cestu k dalším planetám, umožní člověku, aby se vydal dál. Možná, že právě tento moment, i když dnes nenápadný, je rozhodující milník ve vývoji homo sapiens. Zkusme se jen na pár okamžiků vcítit do našich potomků, kteří se narodí za 1 000 let. Pochopili by, proč jsme se Měsíc a Mars nevydali, když máme tu možnost? Že to bude stát pár desítek miliard? A neutopíme jich v různých podivných podnicích mnohem víc mnohem zbytečněji?
2) Cesta k levné energii
Může se ukázat, že bez Měsíce jako zdroje energie nepřežije lidstvo další století. S tím, jak vyčerpáváme fosilní paliva a další zdroje, se musíme stále více ohlížet po nové energii i materiálech. Mohly bychom je najít právě na Měsíci? S velkou pravděpodobností ano. Odpověď se jmenuje helium 3. Tento prvek se na Zemi nachází jen v zanedbatelném množství, zatímco na Měsíci je ho několik milionů tun.
Zatím ho sice neumíme využívat (především proto, že se to v tak malém množství nevyplatí), ale teoreticky se dá spalovat ve fúzních elektrárnách. Asi si řeknete, že při ceně jednoho kosmického letu je absurdní vozit ho z takové dálky. Omyl. Pouhých 25 kilogramů helia 3 by totiž stačilo energeticky zásobovat Evropu i USA po dobu jednoho roku.
3) Cesta ke kořenům vesmíru
Pokud by na Měsíci vznikla trvalá kolonie, zřejmě by sloužila především vědě. Jedním z nástrojů, které by díky vlastnostem Měsíce mohli astronomové použít, by byly tekuté dalekohledy. Na Zemi se jich už několik podařilo sestrojit; pracují na stejném princiou jako klasické optické dalekohledy, jen sklo je v nich nahrazeno kapalinou.
Měsíc by byl pro tento nástroj ideálním místem – má pro to vhodnou teplotu, gravitaci a hlavně spoustu prostoru, kam by se obří dalekohled dal umístit. A hlavně, neruší tam světelné znečištění… Teoreticky už vědci ví, jak by měl vypadat. Pokud by měl průměr sto metrů (a to na Měsíci není nemožné), mohl by zobrazovat vesmír až tisíckrát přesněji než největší pozemské dalekohledy. Tajemství vesmíru by rázem byla na dosah ruky…
4) Nestačí vám tyto důvody? NASA, když se snažila ambiciózní plán prosadit, přišla s celkem 185 důvody. My už jsme vám tři z nich nabídli, tady máte ZBYTEK.
FOTO: NASA
