Čtvrtou nejdelší zaplavenou jeskyni na světě objevili Češi. Měří 56 591 metrů

Dne 9. prosince 2011 úspěšně vyvrcholilo několikaleté úsilí českých jeskynních potápěčů. V 11 hodin místního času se na mexickém poloostrově Yucatán podařilo objevit propojení zaplavených jeskynních systémů Tux Kupaxa a K‘oox Baal a vytvořit tak jediný gigantický celek s názvem K´oox Baal.

Čtvrtou nejdelší zaplavenou jeskyni na světě objevili Češi. Měří 56 591 metrů

Jeskyně vytvořil před 65 miliony lety dopad meteoritu.  

Český expediční tým jezdí do Mexika řadu let a odvedl zde úctyhodný kus práce. Postupně odkrývá tajemství mexických cenotů (viz níže) podobně jako jeskyňářské špičky z Ameriky, Francie, Německa nebo Itálie. Své podzemní objevy navíc velmi pečlivě a podrobně mapuje.

První objevné ponory tohoto týmu v zaplavených jeskyních Tux Kupaxa a K‘oox Baal započaly již v roce 2005 a jejich průzkum a mapování znamenaly tisíce hodin tvrdé práce. Obě jeskyně se svým rozsahem postupně zařadily do první desítky nejdelších zaplavených podzemních systémů v Mexiku. Jejich chodby se k sobě přiblížily na vzdálenost několik desítek metrů.

Podívejte se na exkluzivní video z této české výpravy pod hladinu.

Poslední dva roky se výzkumníci snažili najít chodbu, která by znamenala vznik jednoho rozsáhlého komplexu podzemních chodeb. I přes velké pokroky se dlouho nedařilo dosáhnout vysněného cíle. Čeští a slovenští potápěči při průzkumu a mapování marně prohledávali každou skulinu slibující úspěch.

Výsledek týmové práce dovršila až dvojice speleopotápěčů Daniel Hutňan a Miroslav Manhart. Propojením dvou jeskynních systému tak vznikl čtvrtý nejdelší vodou zaplavený systém světa. Všechny tři delší, nacházející se také na Yucatánu, jsou zaznamenány jen ve formě polygonu. Jedná se o spojnici bodů, ukazující směr a hloubku objevených chodeb. Podrobně zmapováno je z nich přibližně 10%. Díky mravenčí práci našich speleologů je K’oox Baal v rámci podvodních labyrintů nejdelší zmapovanou jeskyní na světě! Její délka je 56 591metrů.

Cesta do cenotů

Jsou to překrásné krasové jeskyně s propadlým stropem a zatopeným dnem. Předpokládá se, že přibližně před 65 miliony lety dopadl na Yucatánský poloostrov meteorit, který vytvořil kráter Chicxulub. Tento kráter dal prostor pro vznik rozlehlých jeskynních komplexů. Nejsou zde prakticky žádné povrchové toky a srážky velmi rychle prosakují přes vápencovou plošinu, kterou je tvořen celý poloostrov, do podzemních jeskyní, kudy jsou odváděny až do moře. Cenoty jsou bohatě vyzdobeny krápníky. Po zaplavení i vyšších jeskyních pater vodou během posledního glaciálu došlo k zastavení procesu krasování. 

Vzhledem k blízkosti moře, se v jeskyních vyskytuje jev haloklina, což je vlastně střetávání dvou látek o rozdílné hustotě. Dole se drží voda slaná a nahoře voda sladká. Při odlivu je do jeskynních prostor nasávána voda slaná a během přílivu z nich proudí voda sladká. Kolísáním hladiny světového oceánu během terciéru a kvartéru došlo několikrát ke změně erozní báze a proto má mnoho pobřežních jeskynních systémů své ústí pod hladinou Mexického zálivu. Voda je zde velmi čistá, se stálou teplotou a viditelností až 90 metrů (i ve velmi čistém moři je viditelnost pro srovnání jen 20 metrů).

Název „Cenote“ pochází z mayského slova „dz´onot“, které v překladu znamená, studna nebo propast. V minulosti byly mayským obyvatelstvem využívány jako zdroj pitné vody, obětní studny, kam byli shazovány těla lidí obětovaných bohům. Podle mayské mytologie jsou cenoty zdrojem plodnosti a života, vstupní bránou do podsvětí a sídlem boha deště Chaka.

Víc informací najdete na oficiálních stránkách výzkumníků. 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.