Demokracie nejlépe funguje, když lidé slepě následují vůdce a většinu

Dokonale informovaná demokracie není možná, tvrdí tým vědců z univerzity v Princetonu. Podle vedoucího výzkumu Iaina Couzina by se taková společnost rychle rozpadla do anarchistického chaosu, ve kterém by na sebe plivaly rozhádané skupiny zastupující menšiny. Anebo by se jedna z nich chopila moci a ostatní by rozdrtila…

Demokracie nejlépe funguje, když lidé slepě následují vůdce a většinu

Stačí pět procent dobře informovaných a rozhodovací procesy se začínají zadrhávat…

Aby demokracie fungovala, je třeba, aby lidé moc nepřemýšleli o politických otázkách a slepě následovali toho, kdo je zrovna nejoblíbenější. Pak může opravdu vládnout většina lidí a demokracie může fungovat. Tohle zní jako slova nejzkorumpovanějšího politika, ale bohužel – jedná se o objektivní výsledky vědecké studie.

Couzin a jeho tým zjistili, že pokud má příliš mnoho voličů dokonalé informace o fungování a chodu společnosti, většina se rozpadne a lidé pak nejsou schopní táhnout za jeden provaz. Názory stovek skupinek a frakcí táhnou společnost pokaždé jinak a demokracie se stává nefunkční. Když se nad tím člověk zamyslí, dává to smysl – docela dobře to vysvětluje napříkald fenomén, proč jsou tak nestabilní státy s příliš velkým množstvím parlamentních stran. A teď vás asi šokujeme: Vědci tohle všechno zjistili při studiu ryb…

Konkrétně jelečků zlatých. Tyto ryby přitahuje žlutá barva. Vědci vzali hejno jelečků a vytrénovali je tak, že se chovali proti své přirozenosti – a plavali raději za modrou barvou. Menší skupinu jelečků izolovali a tyto ryby se tedy chovaly přirozeně. Když pustili vědci ryby do společné nádrže, menší skupina ryb navyklých na žlutou hejno ovládla – v 80 procentech případů plavaly ke žlutým cílům všechny. Bylo vidět, že přirozené návyky převážily.

Kdo tady má informace? 

Situace se však výrazně změnila, když se do hejna dostaly ryby, kterým byly preference pro některou barvu odstraněny. Jakmile se v hejnu ocitly, zmizela nadvláda „žlutých“ ryb a rozhodování se chopily zase „modré“ ryby. Couzin to popisuje takto: “Jakmile se v kolektivu ocitli jednotlivci uvažující bez dostatku informací, drasticky se změnil výsledek skupinových rozhodovacích procesů. Potlačovali hlas menšiny a díky nim o to výrazněji vítězila majorita. To nás překvapilo, protože normálně se nám nezdá, že by vliv neinformovaných jedinců měl takový vliv na rozhodování v demokraciích…“ 

Zásadní otázkou samozřejmě je, jestli se dá tento fenomén pozorovaný u ryb uplatnit u popisu lidské společnosti. Couzin tvrdí, že ano. Porovnal chování rybek s lidským pomocí počítačové simulace. Program, který napodobuje skupinové chování a předvídá výsledky rozhodování v kolektivech ukázal, že výsledky jsou velmi podobné u ryb i u lidí. Simulace ukázaly, že když se do skupiny zapojí neinformovaní lidé, celková nálada se rychle přiklání k té většinové. Vědci teď budou stejné situace testovat na skupinách lidských dobrovolníků.

Tým z Princetonu pozoroval ještě jeden nečekaný jev: když se objeví jeden až dva velmi silné názory uprostřed skupiny méně než dvaceti neinformovaných, začne vznikat velké množství informačního šumu a celý rozhodovací proces se zadrhne. Zdá se, že bez ignorantů se demokracie neobejde…

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.