Deštný prales na prodej. Kvůli stamilionům nevytěžených barelů ropy. EXKLUZIVNĚ PRO NG

Poptávka po ropě vysává život z oblasti, jejíž příroda patří k nejméně narušeným místům na světě. Autor Scott Wallace a tým fotografů cestují do srdce Amazonie, kde velké ropné společnosti ohrožují jedno z posledních území nedotčené divočiny.

Zdroj: / NG

Na jediném
hektaru deštného lesa tu žije tolik druhů hmyzu, kolik jich je známo
v celých Spojených státech a Kanadě dohromady…

Z listí dosud kape voda po nočním lijáku, avšak Andrés Link si již přehazuje přes ramena batoh se vším, co bude ten den potřebovat, a vydává se do vlhkého ranního chladu. Je těsně po rozbřesku a les už žije křikem a štěbetáním – hlubokým řevem vřešťanů, dutě znějící palbou datlů i jekotem kotulů veverovitých, pronásledujících se navzájem z větve na větev. V dálce se ozve podivný naříkavý pokřik, vytrácí se a potom se zase stupňuje.

Poslouchejte!“ říká Link, chytí mě za ruku a nastaví ucho ve směru zvuku. „Titiové. Slyšíte je? Jsou tam dva a zpívají duet.“ Napodobí pronikavý, rytmický křik jedné z opic, potom druhé. Teprve pak mohu rozlišit dva oddělené motivy, které vytvářejí kontrapunktový refrén.

Tato nevázaná kakofonie je Linkovi každodenní hudební kulisou, když se vydá na pravidelnou ranní pochůzku lesem, který se možná vyznačuje největší rozmanitostí druhů na zemi. Link, primatolog z Universidad de los Andes, zkoumá chápana dlouhosrstého a teď je na cestě ke slanisku vzdálenému odtud půl hodiny chůze, kde se tato zvířata často shromažďují.

 

Obří kapoky a fíkovníky s rozvalenými opěrnými kořeny se tyčí jako římské sloupy přímo do lesní klenby a jejich vidlicovitě rozdělené větve jsou pokryté orchidejemi a bromeliemi, z nichž se živí nejrůznější komunity hmyzu, obojživelníků, ptáků i savců. Je zde tolik života, že i v mělké kaluži na zvířecí stezce se vrtí drobné rybky.

Poklad nepoklad

Ve svých hlubinách skrývá Yasuní ještě jeden poklad, který bezprostředně ohrožuje cenné předivo života na povrchu: stamiliony barelů nevytěžené amazonské ropy. V průběhu let byly vytyčeny ropné zábory právě na území, kde leží park, když v zápase o osud Yasuní zvítězily ekonomické zájmy nad ochranou přírody. Severní část parku pokrývá nejméně pět využívaných koncesí a pro chudou zemi, jako je Ekvádor, byl tlak na zahájení těžby téměř neodolatelný. Již nyní pochází polovina vývozních příjmů této země z ropy, skoro vesměs z jejích východních provincií v Amazonii.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V návrhu předloženém v roce 2007 nabídl prezident Rafael Correa, že se na neurčito ponechá nedotčených odhadem 850 milionů barelů ropy v severovýchodním koutu, v oblasti známé jako ITT Block (nazvané podle tří tamních ropných polí: Ishpingo, Tambococha a Tiputini). Correa vyzval svět, aby výměnou za to, že zůstane zachována divočina a že se podle odhadu zabrání úniku 410 milionů tun uhlíkových emisí z fosilních paliv do ovzduší, zvýšil úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Náhradou žádá 3,6 miliardy dolarů, zhruba polovinu toho, co by Ekvádor získal na příjmech z využití tohoto zdroje v cenách z roku 2007. Říká, že tyto peníze by se použily na financování alternativních projektů v energetice a v rozvoji komunit.

Když byla takzvaná Iniciativa Yasuní-ITT poprvé navržena, získala si v Ekvádoru nesmírnou popularitu a její přívrženci ji uvítali jako milník v debatě o změnách klimatu. Průzkumy veřejného mínění v zemi trvale vykazují sílící vnímání Yasuní jako ekologického pokladu, který je třeba chránit. Mezinárodní reakce na iniciativu však byla vlažná…

Podívejte se na video National Geographic přímo z Yasuní:

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články