Dobytí Mt. Kenya Čechem Jakubem Zahradníčkem

Vrchol druhé nejvyšší hory Afriky jsme zdolali před více než dvěma lety s partou českých a slovenských kamarádů. Výstup mě obohatil především o poznání, že rovníkový Afričan může být velmi zdatný horal a nepotřebuje k tomu moc víc než péřovku, cigarety a deštník.

Dobytí Mt. Kenya Čechem Jakubem Zahradníčkem

Když říkám, že jsme Mt. Kenya dobyli, není to tak úplně pravda – vylezli jsme pouze na nejnižší ze tří vrcholů (Lenana Point – 4985 m), který se jediný dá zdolat pěší cestou, zbývající dva (Batian – 5188 m, Nelion – 5199 m) potřebují horolezecké vybavení a zkušenosti.

Mohamed a jeho dva kumpáni.

Horu vlastně připravili o panenství až objevitelé ze západního světa, do jejich příchodu zůstávala neposkvrněna, neboť ji okolo žijící Kikujové považovali za sídlo svého nejvyššího boha Ngaie a nechodili tam. Jako první vystoupal těsně pod vrcholy hrabě Samuel Teleki v roce 1887 (pojmenovali tam po něm kytku), nejvyšší vrchol Batian byl pokořen expedicí sira Halforda Mackindera roku 1899 (pojmenovali tam po něm údolí), i když souboje s domorodci stály život několik členů výpravy.  

My Česi drsňáci

Časy odvážných expedičníků jsou sice dávno pryč, ale my Češi stále hledáme na horách především romantiku a dřinu, a tak jsme si batohy táhli sami (mohli jsme mít nosiče), k jídlu jsme měli nafasováno dostatek konzerv, paštik a nudlových polévek (mohli jsme mít kuchaře a čersvé suroviny) a spali jsme pod stanem (mohli jsme využít komfortu několika ubytoven rozesetých v různých nadmořských výškách). Ale tak to má být, hory se musí protrpět.

Pravěká krajinka jak od Buriana.

K vrcholům Mt. Kenya v současnosti vede několik cest. Naše osmičlenná skupina, vedená místním zkušeným průvodcem Mohamedem a jeho dvěma parťáky, stoupala stezkou Sirimon, vedoucí z městečka Nanyuki. Výstup i sestup jsme zvládli za pět dní a stačily by nám i čtyři, kdyby náš postup jeden den nezastavil neustávající déšť a nemuseli jsme nouzově přespat mimo plánované nocoviště a hlavně usušit průvodce Mohameda, který měl na sobě jen lehkou šusťákovku a deštník.

Není nad doušek čerstvého cigaretového kouře

Mohamed byl skutečně fascinující. Na vrcholu už stál asi čtyřistakrát, takže si s malým batůžkem na zádech ledabyle vykračoval vycházkovým tempem a místo špacírky se přitom opíral o ten svůj deštník. Prakticky celou dobu kouřil a mocně z cigarety značky Sportsman potahoval i při finálním strmém výstupu ve výšce skoro pěti kilometrů, což i mě jako vášnivému kuřákovi přišlo hodně drsné. 

Vrchol nalevo je Lenana Point, kam jsme vylezli.

Profil Mt. Kenya je dicoký a členitý, panoramata krásná a fauna a flóra poměrně bohatá (v jisté fázi se ovšem omezuje u rostlin na starčeky a u zvířat na damany). Hora je rozlehlá a trvá minimálně dva dny sestupů a výstupů svahy a ledovcovými údolími, než se dostanete pod vlastní vrcholy do základny Shipton’s Camp ve vášce 4200 metrů.

A tuhle paní jsme potkali, když jsme si po sestupu zpátky v civilizaci šli dát pečenou kozu Druhý den pochodu, déšť. Vzadu Mohamed s deštníkem.

Odsud můžete buď vyrážet na všelijaké okrůžní tůry nebo zaútočit na jeden ze tří vrcholů.

Po dobrém výkonu dobrá koza

My jsme šli rovnou do útoku a ten samý den, kdy jsme zdolali Lenana Point, jsme i sestoupali zpět do základního tábora ležícího ve třech kilometrech, protože jsme nikdo neměli myšlenky na nic jiného než teplou sprchu a pořádnou porci pečené kozy.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.