Ekonomie krásy. Co krása znamená v dnešní sexualizované kultuře?

Peníze a krása spolu úzce souvisejí. Co znamenala krása v minulosti a co znamená dnes?

Ekonomie krásy. Co krása znamená v dnešní sexualizované kultuře?

Krása a estetika. Většina z nás si tyto pojmy vybaví ze středoškolské učebnicí filosofie, popřípadě z inzertní přílohy módních magazínů. V praxi moderní společnosti však mohou získávat nejen na ekonomickém významu.

Estetika fitness

Módní trendy a nové estetické normy se šíří nejvíce v oblasti metropolí a jejich „módních čtvrtí“. FOTO: Michael Josephy

To ráno si hlavní hrdina knihy Modelový svět dal na své ranní toaletě obzvláště záležet. „Oblékl si italské vlněné kalhoty, hedvábnou košili, růžové ponožky, které mu podle něj přinášely štěstí ve věci sexu, a lehce obnošené, ale stále použitelné sportovní sako od Williho Smithe. Vyholil si trojúhelníček kůže mezi obočími (…),“ popisuje v úvodu své povídky Michael Chabon.

Soutěž o nejkrásnějšího muže po africku. Tancují sedm dní a zdobí se od hlavy až k patě

S úpravou zevnějšku, se kterou náš model „udělal parádu“ na samém začátku 21. století, by dnes pravděpodobně nevystačil. Rozšiřující se kult těla a mládí s sebou přinášejí nejen nové idoly a bůžky, ale také oběti v podobě botoxových injekcí, depilací voskem či využívání arzenálu estetické chirurgie.

Přestože je krása už od dob mýtů svázána tu s dobrem, dílem stvořitelovým či příslibem štěstí, dnes je přímo spojována s kariérním postupem a společenskou úspěšností," domnívá se socioložka Waltraud Poschová. „Tímto způsobem zároveň dochází k vytváření společenských elit, ve kterých se krása stává prostředkem společenské moci.“ Často tak namísto fitness nastupuje tzv. power dressing – jehož pomocí se díky specifickému oblékání a úpravy zevnějšku vyvolává či posiluje dojem síly a moci. Ostatně slovo fitness (zdatnost), uplatňované v rámci přírodního výběru, bylo původně spíše pojmem estetickým, používaným kupříkladu osvícenským filosofem Francisem Hutchesonem.

Lak na nehty & American Smile 

Vedle návštěvy fitcentra a posedávání v trendy barech, si náš metrosexuální hrdina také zakládal na účesu, „na němž byla patrná nejedna módní holičská finesa“. Ačkoliv pocházel z „džungle velkoměsta“, v jeho prostředí se přírodní výběr v podobě „krvavých zubů a drápů“ přeměnil v americký bělostný úsměv a rudě nalakované nehty žen. I při letmém pohledu na něj bylo patrné, že by mu svaly na oko vyhnané kreatinem ve skutečné divočině, kde je „člověk člověku vlkem“, přiliš nepomohly.

Připadáme si mnohem krásnější, než ve skutečnosti vypadáme. Jde o evoluční trik

Navzdory tomu, jak si dnešní módeman připadá chic, člověk podle etologa Konráda Lorenze působením kultury a vzájemné blízkosti zdomácněl sám sebe, což vedlo k jeho estetickému i etickému úpadku. Autodomestikace člověka s sebou časem přinesla změny, které lze pozorovat na zušlechtění vlka v gaučového psího mazlíčka.

Týká se to především gracializace kostry, tendence ke zvýšenému ukládání tuku, zmenšení obličejové části lebky, ale i mozkovny a mozku až o 30 procent, a také rozpadu některých vrozených schémat chování. Podobně výrazné posuny lze vysledovat v estetických projevech, které výrazně posouvají meze společenského tlaku stran mladosti. Nejde jen o vyhlazování vrásek, odstraňování žeber, ale kupříkladu i o přetváření tváře podle „dětského schématu“ uplatňovaném v komiksu Anime, případně rovnou s postavou „lidské Barbie“, jejíž dekonstrukcí se zabýval i týdeník The Economist. Touha po zviditelnění, podpořena módními trendy, svede vytvořit krásu i v případech, které se na první pohled jeví jako ošklivé, sterilní či anestetické.

Marx & Spencer a erotický kapitál

Barbie, „nedostižný“ plastikový idol od Mattela jako prototyp „člověka Barbie“. FOTO: Michael Josephy

Přestože měl náš model v oblibě zejména sportovní sako od Williho Smithe, je možné, že by nepohrdl ani poslední módou od Marks & Spencer. Spolu s postupující estetizací společnosti, se uplatňují i jiné formy kapitálu, nežli byl ten Marxův. Vedle tzv. „tělesného kapitálu“ je to i „kapitál erotický“.

Levá polovina našeho obličeje je krásnější než ta pravá. Proč?

Krása a sex-appeal se staly důležitou součástí lidských vlastností v dnešní sexualizované kultuře moderní a liberální společnosti, často je to stejně důležité jako vzdělání a další kvalifikace,“ domnívá se socioložka Catherine Hakimová . Pokud uvedené formy kapitálů spojíme, pak jsme dnes ochotni pro pořízení dokonalého těla investovat čím dál více peněz, času, ale i fyzického zdraví, jelikož předpokládáme, že nám to přinese ekonomické zvýhodnění a benefit.

Fyzická atraktivita je dnes považována za základní předpoklad života orientovaného na kariérní a společenský růst a vzestup. Nejde jen o následování dokonalých těl prezentovaných médii; lidé se často nezkrášlují pro krásu samu, ale pro vytvoření totožnosti a pozice v moderní společnosti. Být štíhlý, mladý, fit a trendy – je znakem flexibility, přehledu či sebedisciplíny, a odpovídá to požadavkům moderní doby,“ říká Waltrauda Poschová. Podle ekonoma Daniela Hamermeshe navíc dostávají obě pohlaví bez ohledu na profesi svou „prémii za krásu“, díky níž vydělávají cca o 5 procent více, nežli ti méně pohlední, ale třeba více kvalifikovaní kolegové. Zatímco tedy Herbert Spencer tvrdil, že v přírodním výběru jde o „přežití nejzdatnějšího“, v prostředí „ekonomie krásy“ či „sexonomie“ jde často o „přežití toho nejkrásnějšího“. 

Představa o kráse se může hodně lišit. Podívejte se na bizarní pojetí krásy v současném Japonsku - módní trend nepermanentní tělesné modifikace, nyní obzvláště populární v Japonsku, kde jej zpopularizoval zejména Ryoichi Maeda, japonský fotograf a novinář zaměřující se na radikální zásahy do těla. Původně však byla tato modifikace představena již umělcem jménem Jerome v roce 2000 na festivalu extremních tělesných modifikací MODCON. Podívejte se na video na National Geographic Channel.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.