Evropané jsou většinou potomci jen tří mužů, kteří žili v rozmezí 4000 let

Genetická rozmanitost Evropy je podle nových analýz překvapivě malá, přestože Starý kontinent byl opakovaně osidlován z východu a národy se v průběhu staletí stěhovaly a promíchávaly i během válečných konfliktů, vzniku i rozpadu říší či států.

Chromosom Y dovedl vědce ke třem otcům většiny Evropanů.

Ukázalo se totiž, že chromozomy Y většiny evropských mužů vedou k pouhým třem jednotlivcům, kteří žili v období přibližně před 3500 a 7300 lety. Jak je možné, že právě tyto tři linie se dominantně prosadily v Evropě, je zatím předmětem spekulací.

Takto si v roce 1899 oředstavoval Viktor Vasnetsov kurganský pohřeb.Jisté geny Evropanům předali i neandertálci, ovšem představují spíše stopovou přítomnost a většina DNA souvisí až s příchodem moderního typu člověka někdy před 40 000 lety. Kromaňonci byli prvními Evropany poměrně dlouho, ovšem pak přišla někdy před 8000 lety zemědělská revoluce a na Blízkém východě začala populační exploze. Kultury lovců-sběračů s nízkou hustotou osídlení začaly vymazávat zemědělské kultury.

Nejasný je ovšem mechanismus šíření nového způsobu života, tedy v jakých proporcích se šířil pouze způsob obživy a nakolik ho provázel příchod nových osadníků. Ukazuje se, že Evropany spoluvytvářeli jak usedlíci tak nově příchozí a před 4500 lety zásadně ještě přispěl kočovný lid kurganů, který se také označuje jako kultura šňůrové keramiky či Yamna. Tento lid je spojen s chovem koní a užívání kola, s jejichž pomocí po expanzi z ukrajinských stepí poměrně rychle ovládl nejen sever a střed Evropy a Balkán, ale i Střední Asii. Podle vědců jde o lid, který mluvil proto-indoevropským jazykem.

Češi mají nejvíce chromozomů Y společných se západní Evropou 35% podíl mutace M173, která je dominantní u Basků, Katalánců a Angličanů. Indoevropští nájezdníci se projevují 26% podílem mutace M17, která je nadpoloviční u Maďarů, Poláků a Ukrajinců. Nižší – 17% - je přítomnost mutace M170, která se silněji vyskytuje u Chorvatů, Laponců a Němců a nakonec nejmenší 9% podíl má u české populace mutace M172, která je nejsilnější u Turků.

Podrobná analýza DNA, zveřejněná v časopise Nature,  pak odhalila opakující se genetické vzory. Zmíněné chromozomy Y jsou kousky DNA, které jsou velmi užitečné při studiu populace. Každý muž má chromozom Y, zděděný od svého otce. Na rozdíl od většiny DNA, Y chromozóm není dále namíchán a mění se pouze velmi pomalu případnou mutací. Sledování těchto mutací pak pomáhá vytvářet rodokmen otců a synů a putovat zpět v čase. Každý člověk může mít několik synů, nebo žádného - a zatímco některé větve během generace vymřou, jiné se dále rozmnožují – větví.

Mutace v evropském genofondu.

Díky tomu vystopovali vědci otcovské linie většiny Evropanů ke zmíněným třem jedincům. Právě jejich chromozomy Y daly potomkům výhodu. Především příchod kurganských pánů koní naznačuje, že muži tohoto lidu možná monopolizovali ženy a plodili potomky s velkým množstvím partnerek. Až v následujících dvou tisících letech v období mezi 2100 a 4200 lety - se mužské linie začínají více větvit (počet plodících mužů je na vzestupu), což zřejmě dokládá postupný návrat k monogamii.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.