Exkluzivně pro National Geographic: Tajemství dvojčat

Jednovaječná dvojčata vypadají na první pohled úplně stejně, a přesto mohou být úplně jiná. Co je příčinou těchto rozdílů? Odpověď na tuto otázku může odhalit mnohé i o nás samých.

Zdroj: archiv

Stejní, ale přesto jiní

Záhada dvojčat přitahovala vědce odjakživa. Na největším setkání dvojčat v Twinsburgu, malém městečku v americkém státě Ohio, se dostavilo mnoho vědeckých týmů. Zkoumali například, zda je moderní software na zjišťování totožnosti dokáže odlišit, nebo porovnávali jejich zdravotní stav či reakce na alkohol. 

Dvojčata umožňují odborníkům zkoumat, co mají dáno geneticky a co je dáno vlivem prostředí a výchovou. Jednovaječná dvojčata pocházejí z jednoho vajíčka, a mají tedy stejný genetický kód. Jakékoliv rozdíly jsou tedy způsobeny vlivem prostředí. Dvouvaječná dvojčata naopak pochází ze dvou vajíček, a mají tak stejnou „pouze“ polovinu DNA. Porovnáním jednovaječných a dvouvaječných dvojčat je možné zjistit, jak geny ovlivňují naše životy.

S nápadem, že by se mohlo zkoumání dvojčat využít ke zjišťování vlivu dědičnosti, přišel v roce 1875 anglický vědec Francis Galton. Studium dvojčat se začalo ubírat překvapivým směrem až mnohem později, v 80. letech 20. století, po zkoumání mnoha jednovaječných dvojčat rozdělených ihned po narození. 

 

Vědecká "posedlost"

Nejznámější je příběh Jima a Jima, kteří byli záhy po narození rozděleni. Po shledání zjistili ve svých životech mnoho podobností – oba měřili 180 centimetrů a vážili 82 kilogramů, dětství měli oba psa jménem Toy, oba působili jako policisté na částečný úvazek, rádi vyráběli nábytek, bolívala je silně hlava a kouřili cigarety stejné značky…

Dozvěděl se o nich Thomas Bouchard ml., psycholog z University of Minnesota, a pozval je do své laboratoře v Minneapolisu.

Řada podobností může většině z nás připadat spíše jako náhoda, ale po řadě zkoušek psycholog jejich podobnosti vědecky potvrdil. Jimové vyrůstali každý zvlášť, ale jejich životy se ubíraly stejným směrem. Vědci pak našli mnoho dalších dvojčat, která se shledala až v dospělosti. Po mnohaletých výzkumech se Thomas Bouchard spolu se svými kolegy snažili postupně odhalovat ta nejskrytější tajemství lidské podstaty: Proč jsou někteří lidé šťastní a jiní smutní? Proč je někdo extrovert a jiný introvert? Odkud se bere obecná inteligence?

 

V současnosti se vědci dobrali k překvapivému závěru: kromě vlivu genetiky a prostředí existuje i třetí faktor. Více najdete v lednovém vydání časopisu National Geographic.

 

Autor: Peter Miller

FOTO: Jodo Cobbová

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články