Exkluzivně pro NG: Domovy romských králů. Honosné paláce místo krytých vozů

V rumunském zemědělském městečku původně kočovní obchodníci rychle zbohatli a vyměnili vozy s plachtou za honosné domy.

Postarší muž jménem Paraschiv seděl uvolněně na lavičce opřený o opěradlo. Ruce měl založené na blahobytném břiše, slaměný klobouk s promáčknutým dýnkem měl naražený těsně na hlavu jako korunu a přehlížel své království.

Bukurešť aneb Zažít pocit diktátora na balkóně Paláce lidu

Jeden neskutečný příběh

Na to, že jde o zemědělskou oblast Rumunska, to byl opravdu překvapivý pohled. Po obou stranách hlavní ulice se tyčila neskutečná sídla, rozlévala se i do bočních uliček s prašným povrchem. Fasády zdobené sloupy a balkony. Střechy vypadající jako karnevalové čepice, samé věžičky a kupole. Po ulicích se projížděly nablýskané mercedesy a BMW. Právě dupl na brzdu řidič projíždějícího náklaďáku plného prasat, aby si to mohl prohlédnout. Paraschiv se usmál. To bylo jeho rodné městečko Buzescu, místo, kde se objevila rarita v rámci evropské demografie - bohatí Romové.

 

Paraschiv nepoužívá slovo „Romové“, správný a uctivý název této etnické skupiny, který v romštině znamená „lidé“. Stejně jako většina jeho sousedů o sobě mluví jako o cikánech nebo „Gypsies“, což je starý pejorativní název, se kterým vyrostli, nálepka, kterou mnozí neromští obyvatelé jeho země používají jako synonymum pro žebráky, zloděje, parazity a další nehezké významy. Slovo „Gypsy“, běžně užívané od začátku 17. století, je odvozeno od slova „Egypťan“, neboť se předpokládalo, že Romové přišli z Egypta. Lingvistické důkazy však ukazují, že pravlastí Romů je Indie.

Hrady Vlada Drákuly: Kámen i krev uprostřed lesů a hor

Paláce široko daleko

Paraschivův dvouposchoďový dům patří k těm skromnějším. Na jižním konci města v romské čtvrti vyrůstají jako houby po dešti obrovské pětipatrové paláce vyzdobené žebrovím sloupů. Můžeme to nazývat monumentální styl. Je tady také styl připomínající sídla obchodních společností s prosklenými stěnami do oblouku a zrcadlovými skly, šlechtické zámky s pastelově zbarveným cimbuřím a balkony v podobě operních lóží a švýcarské horské chaty s vysokou špičatou střechou a trpaslíky u vchodu.

Celkem asi sto těchto romských rezidencí vyrostlo v jinak nevýrazném zemědělském městě s 5 000 obyvatel zhruba 80 kilometrů jihozápadně od hlavního města Bukurešti. Romové tvoří přibližně třetinu obyvatel města. Bohatí nejsou všichni, je jich však dost na to, aby se město stalo zvláštním a přesvědčivým vyjádřením etnické hrdosti.

Bohatý Rom“, to vypadá jako protimluv, hloupý vtip. Většina z odhadovaného počtu dvou milionů Romů v Rumunsku, asi 10 procent obyvatelstva, žije tvrdý život v chudobě; jejich komunity žijí ve špinavých brlozích nebo příbytcích z kartonových krabic na okrajích měst. Sdílejí osud s ostatními Romy ve východní Evropě, kde je tento původně polokočovný lid opovrhovanou nejnižší vrstvou vyznačující se chudobou, nedostatečným vzděláním a zatvrzelou izolovaností.

Podívejte se, jak žijí bohatí američtí Romové ve videu NG Channel:

 

Mnohým „gadžům“, což je v romštině označení osoby jiné než romského původu, jsou palácové domy Romů z Buzescu trnem v oku, okázalým předváděním nezaslouženého bohatství. Avšak romská elita zřejmě nemá zájem dělat na někoho dojem. Obyvatelé města dávají jasně najevo, že nechtějí, aby se u nich zastavovali cizinci, kladli jim otázky a fotografovali. Pleaca, pleaca, jdi pryč, jdi pryč, volaly na mě děti. Dospělí se mračili nebo se obraceli zády, když jsem je oslovil. „Tady tohle není pro vás,“ řekl mi romský sociolog Gelu Duminica a myslel Neromy. Romové stavějí honosné domy jen pro místní oči, vysvětlil mi Duminica, jako způsob, jak vystavit na odiv své bohatství a postavení uvnitř romské komunity.

Více se o životě Romů v tomto městečku dočtete v zářijovém čísle National Geographic

Napsal Tom O’Neill
Fotografie Karla Gachetová a Ivan Kashinsky

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.