Exkluzivně pro NG: Odvážní terejové se umějí potápět až do 15 metrů pod hladinu

Dokážou se mistrovsky potápět, na souši však přistávají pěkně neohrabaně. Jsou bezmezně milujícími rodiči, ale agresivními sousedy. Terejové bílí se vyznačují spoustou protikladů. Po dlouhá léta jsou spjatí s lidskými přímořskými kulturami a dnes se jim dobře daří v přeplněných koloniích kolem severního Atlantiku.

Patnáct metrů nad Severním mořem zmítaným bouří se shromáždilo mračno ptáků. Najednou jako by přišla blesková průtrž mračen. Spousty bílých trojzubců se jako střely vrhají dolů, kde se šplouchnutím rozrážejí vlny. O chvíli později se už vynořují na hladině s rybou v zobáku.

Kdo z vás rozezná vránu, havrana a krkavce? Klid, to zvládne jen málokdo

Ptáci protikladů

Potřásají hlavou, zvedají se z vody na dvoumetrových křídlech a s půvabem labutí letí vzhůru ke svému domovu na útesech. Tam nemotorně přistávají a začínají se hlasitě hašteřit.

Jsou to terejové bílí, mořští dálkoví letci, v hnízdní sezoně vázaní na hustě zabydlené kolonie. Věda nám říká, že Morus bassanus je příbuzný terejovitých z rodu Sula, my však v něm coby laici vidíme racka zkříženého s albatrosem. V letu jsou tito ptáci stejně elegantní, jako jsou na zemi neohrabaní. Jednou se chovají jako nadutci a za okamžik jsou zase vznosní jako baletky, dokážou zuřivě bránit své teritorium a hned být zase něžní, chvíli jsou postavou z dramatu a pak zase z komedie. Slovy skotského přírodovědce Kennyho Taylora jsou to prostě „ptáci protikladů“.

Pojďme se tedy na ně podívat blíže a začněme dobrými zprávami. Po staletích, kdy byli terejové kořistí lovců, prořídly jejich kdysi velmi početné řady v roce 1913 na nějakých 100 000 jedinců, kteří žili v méně než dvaceti koloniích. Následujících sto let, kdy se terejové zařadili mezi chráněné druhy, jim přineslo nevídaný rozkvět. Dnes najdete v oblasti severního Atlantiku na čtyřicet kolonií, kde přebývá okolo 400 000 hnízdících párů, které ještě doplňují desetitisíce mladých terejů a nespárovaných ptáků.

Jedna taková kolonie sídlí v Národní přírodní rezervaci Hermaness na Shetlandách. Je to nejsevernější kout Velké Británie, konec světa…

Napsal JEREMY BERLIN
Fotografie ANDREW PARKINSON 

Jak probíhají námluvy a souboje o samičky? Jak se starají o mláďata? A co víme o jejich specialitě - střemhlavém potápění? Čtěte to vše a ještě víc v tištěném čísle NATIONAL GEOGRAPHIC

 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.